Bez jakéhokoli varování došlo k nečekanému vyvrcholení aféry Singapur 2008.
Během závodu havaroval úmyslně Nélson Piquet mladší, aby v důsledku očekávaného výjezdu safety caru poskytl výhodu svému týmovému kolegovi Fernandovi Alonsovi, který stavěl jen pár okamžiků před tím.
O rok později vše vyšlo najevo a FIA vyloučila technického šéfa týmu Pata Symondse (který se přiznal, že o nechutném plánu věděl) a Flavia Briatoreho (který vždy popíral, že by o něčem věděl) na neurčito z jakýchkoli aktivit v motorsportu.
Briatore se ale odvolal k francouzskému soudu a uspěl. FIA totiž neměla právo trestat přímo Briatoreho (a Symondse), který není držitelem žádné licence FIA (to jsou pouze okruhy, jezdci a týmy). FIA se ale odvolala. Soud podle ní zpochybnil pouze její formální postup, nikoli však Briatoreho provinění.
Od té doby klid. Až dodnes, kdy došlo k urovnání sporu. FIA celkem odvážně prohlásila, že rozhodnutí francouzského soudu je pouze "nepochopením disciplinárních řízení". Je rozumným rozhodnutím federace, že v důsledku toho své disciplinární postupy FIA přehodnocuje, aby jim tedy rozuměli i velmi inteligentní lidé od soudu. Kdo jiný než právníci by měli rozumět těmto záležitostem?
Ale zpátky k věci. FIA prohlásila, že jak Briatore tak Simonds "uznali svůj podíl viny na úmyslné nehodě svého pilota Nélsona Piqueta
juniora v GP Singapuru 2008 tím, že Flavio Briatore jako šéf Renaultu F1 a Pat Symonds vyjádřili lítost a FIA prezentovali omluvu."
Briatore ale o pár hodin později vydal prohlášení, podle kterého Briatore "přijímá svůj podíl viny jako výkonný šéf Renault F1 týmu, ale odmítá jakoukoli osobní zodpovědnost s tím, že veškerá obvinění ze strany FIA proti jeho osobě jsou nepodložená."
Svůj podíl viny přijímám, ale vinen nejsem, dalo by se říci. Nesoulad v pohledu na věc mezi FIA a Briatorem pokračuje. Obě strany se shodnou jen v jedné věci: že nás, zainteresovanou veřejnost, už to nemá co zajímat.