Rubens Barrichello měl obtížný vstup F1. Na svých bedrech musel nést tíhu očekávání celé Brazílie, která se těšila na další excelentní brazilské výsledky v F1 po smrti Ayrtona Senny v San Marinu 1994.
Rubens Barrichello však v F1 dosud nedokázal tato očekávání naplnit, částečně díky své zodpovědnosti a jeho neuvěřitelné loajality.
Do F1 vstoupil Barrichello v roce 1993 s Jordanem. Měl docela solidní první sezonu, ale na bodech skončil pouze jednou v Suzuce.
Následující rok začal stylově získal v Pacifické Velké ceně své první pódium, doma v Interlagosu byl pak čtvrtý.
V San Marinu však těžce havaroval. Neutrpěl žádná vážnější zranění, ale předznamenal jeden z nejtragičtější víkend F1, během kterého zahynul Roland Ratzenberge i Ayrton Senna. Barrichello nicméně bojoval dál. Získal pole postion ve Spa a v závodě pak skončil šestý.
V následujících sezonách zůstal Jordan bez lesku, a ačkoli se stal Barrichello nejvěrnějším jezdcem týmu, na další sezonu přestoupil do Stewartu.
První sezona ve Stewartu však byla příšerná, vůz byl nespolehlivý a ze sedmácti závodů měl třináctkrát mechanické problémy. Navzdory tomu dokázal v Monaku dokončit závod na druhém místě.
V dalších dvou letech se toho příliš nezměnilo, Stewart víceméně stagnoval. A když už se náhodou týmu vyvedl závod a dokázal zvítězit, podařilo se tak Herbertovi, nikoli Barrichellovi.
Koncem roku 1999 přestoupil Barrichello do týmu Ferrari a stal se týmovým kolegou Michaela Schumachera. Ačkoli se mu v italském týmu podařilo získat první vítězství a pozdějí mnoho dalších, status týmové jednotky měl přísně předepsaný Schumacher.
Barrichello setrval po boku Schumachera až do roku 2005. Během této doby získal svá nejlepší umístění v šampionátu: 2000 - 4. místo, 2001 - 3. místo, 2002 - 2. místo, 2004 - 2.místo, 2005 - 8. místo, nicméně vždy až ve stínu Michaela Schumachera, kterému musel i několikrát přepustit svou pozici.
Poslední sezona ve Ferrari navíc nebyla zcela úspěšná, tým se potýkal s problémy s pneumatikami a Barrichello usoudil, že je čas na odchod.
Ročník 2006 zasvětil Hondě, nicméně v začátku sezony se výrazně trápil, když si nemohl zvyknout na pneumatiky Michelin a jiné chování brzd a systému kontroly prokluzu u Hondy. V průběhu sezony se však lepšil a dosahoval srovnatelných výsledků s Jensonem Buttonem, zejména v kvalifikacích.
Rok 2007 byl pro Barrichella velmi špatný, kvůli tragickému monopostu RA107 nezískal poprvé ve své dlouhé kariéře ani jeden bod. V sezóně 2008 se Barrichello stal nejzkušenějším pilotem formule 1 v historii a přestože bodově vedl svůj tým, hrozil mu konec kariéry. Ross Brawn se však rozhodl si Brazilce ve svém novém týmu ponechat i v roce 2009. Barrichello tak překvapivě dostal šanci znovu bojovat o titul, protože monopost týmu Brawn GP byl velkou část sezóny bezkonkurenčně nejlepší. Do cesty za vysněným vítězstvím v šampionátě se mu ale postavil týmový kolega Jenson Button, na Barrichella nakonec zbylo třetí místo.
Následoval přestup do Williamsu a další prodlužování rekordní kariéry v počtu účastí v Grand Prix. Srdce týmu z Grove si Brazilec rychle získal svojí motivací a technickými dovednostmi, dokázal otočit vývoj monopostu správným směrem. I když nemohl v roce 2010 bojovat o příčky nejvyšší, předvedl solidní výkony a tým si jej nechal i pro sezónu 2011.