Renault Sport vznikl spojením Renault-Gordini a Alpine v roce 1976, do vedení se postavil bývalý závodník Gérard Larrousse. V roce 1977 přiznala tato společnost, že má projekt na Formuli 1 pod vedením Jean-Claude Guenarda. V červnu již vůz testoval na trati v Dijonu. Během VC Velké Británie se za volantem ukázal Jean-Pierre Jabouille. Renault se zúčastnil ještě několika dalších závodů v daném roce, ale bez úspěchu.
Až v roce 1978 získal Jabouille první body pro Renault ve Watkins Glen. O rok později začal Renault používat dva vozy a Jabouille byl doplněn René Arnouxem. První vítězství pro tým získal Jabouille při VC Francie ve voze RE10. Arnoux ten rok přidal ještě dvě druhá místa. V roce 1981 se představil Renault RE20 a Arnoux s ním vyhrál v Brazílii a Jižní Africe, Jabouille zvítězil ve VC Rakouska.
V roce 1981 nahradil Jabouille, který měl rok předtím vážnou nehodu, Alain Prost. Ale Renault byl až do představení RE30 nekonkurenceschopný. Prost s ním poté dokázal třikrát vyhrát a skončil na pátém místě celkově, v poháru konstruktérů dosáhl ten rok Renault na třetí místo.
V roce 1982 získali oba jezdci na RE30B čtyři vítězství a Renault skončil znovu třetí. Sezóna 1984 i přes čtyři vítězství Prosta znovu nepřinesla ani jeden titul.
Renault se ani v následujících letech nedočkal výraznějšího úspěchu, ale postupně nabíral zákaznické týmy, kterým dodával motory. V roce 1985 dodával pohonné jednotky Lotusu, Ligieru a Tyrellu. V roce 1986 oznámil Renault konec své přímé účasti ve F1, ale dál dodával motory svým zákaznickým týmům. Po ročním fungování jako dodavatel motorů ukončil Renault své účinkování ve F1 úplně.
Jako dodavatel motorů se Renault do Formule 1 vrátil v roce 1988 a v devadesátých letech zaznamenal významné úspěchy se stájemi Williams a Benetton.
Na začátku roku 2000 koupil Renault tým Benetton a v roce 2001 se vrátil do F1 jako tým. Do čela týmu se postavil Flavio Briatore a technický tým vedl Mike Gascoyne. Od svého návratu šel Renault pouze nahoru, v roce 2003 vyhrál svůj první závod, v roce 2004 skončil třetí v poháru konstruktérů a v letech 2005 a 2006 již získal oba tituly. V těchto letech těžil Renault zejména ze své spolehlivosti, která byla klíčovou v překonání soupeřů z McLarenu a Ferrari.
Na konci sezóny 2006 odešel z Renaultu Fernando Alonso, který získal s Renaultem dva tituly mistra světa a pro rok 2007 byl nahrazen Heikkim Kovalainenem. Druhým jezdcem zůstal Giancarlo Fisichella. Francouzům se ale nepodařilo postavit tak dobrý vůz jako v předchozích dvou letech. Jediný úspěch sezóny bylo pódium Heikkiho Kovalainena ve Fuji, ale celkově byl R27 až čtvrtým nejrychlejším autem startovního pole.
Po neshodách s McLarenem se v roce 2008 Fernando Alonso vrátil k Renaultu, po jeho boku závodil nováček Nelson Piquet. Francouzi se v první polovině sezóny potýkali se starými problémy, ale od GP Belgie získali nejvíce bodů ze všech týmů. Pozdní vzestup formy však stačil až na čtvrté místo v poháru konstruktérů.
Rok 2009 přinesl velký zlom v historii týmu. V polovině sezóny propuštěný Nelson Piquet prozradil, že v Grand Prix Singapuru 2008 úmyslně havaroval na žádost týmu, aby pomohl Fernandu Alonsovi k dobrému výsledku. Vinným z podvodu bylo uznáno nejužší vedení týmu. Navíc se Renaultu nedařilo ani výsledkově a Alonso přestoupil k Ferrari.
Francouzská automobilka proto na konci roku 2009 prodala většinový podíl ve svém týmu společnosti Genii Gérarda Lopeze. Tomu se v roce 2010 podařilo s šéfem týmu Ericem Boullierem nastoupit vzestupnou výkonnostní křivku a díky Robertu Kubicovi si stáj připsala další umístění na stupních vítězů a dokázala bojovat s Mercedesem GP. Na konci sezóny přišla další změna, Renault prodal zbytek svých akcií a polovinu týmu získala skupina Lotus. Ačkoliv je tým do sezóny 2011 přihlášený pod názvem Lotus Renault GP, s francouzskou automobilkou měl společný už jen motor.
Ještě před začátkem sezóny 2011 se v rallye vážně zranil Robert Kubica a tým zvolil jako jeho náhradu Nicka Heidfelda. Po dvou pódiích z prvních závodů se ale forma týmu zhoršovala, scházel jí vůdčí jezdec a jako chyba se ukázala sázka na dopředu nasměrované výfuky. Tým se na konci roku rozhodl pro kompletní výměnu jezdeckého složení a pro rok 2012 angažoval dva navrátilce: Kimiho Räikkönena a Romaina Grosjeana. Také se formálně přejmenoval z Renaultu na Lotus.
Nové jméno a nová sestava se velmi osvědčili. Lotus dokázal většinu roku ohrožovat top týmy a dlouho se zdálo reálné umístění mezi prvními třemi. Nakonec skončil čtvrtý po velmi důstojných výkonech, ke kterým patřilo vítězství v Abú Zabí a celkem 10 pódiových umístění.
V roce 2013 dosáhl Lotus dalšího zlepšení a vedoucí trojici byl ještě blíž, ale zůstal na čtvrté pozici šampionátu. Zároveň se na něm začal podepisovat nedostatek financí způsobený neuzavřeným partnerstvím s Quantumem Motorsports. Tým ztratil Kimiho Räikkönena, protože mu celý rok neplatil mzdu, a místo preferovaného Hülkenberga vzal pro rok 2014 Maldonada a jeho peníze.