Lotus už chybí 15 let (1)

Vzpomínka na Colina Chapmana.
Koncem letošní jubilejním sezony to bude 15 let, co se ve startovním poli světového šampionátu naposledy objevily automobily, pojmenované Lotus. Byly jeho součástí 34 sezon a jejich otcem byl britský konstruktér Colin Chapman. Muž s úzkým knírkem, jehož nápady před léty dokázaly tehdy skoro amatérskou formuli 1 proměnit na technický i obchodní vrchol automobilových závodů.

Mnozí v něm viděli britského Enza Ferrariho a docela určitě bychom u této dvojice řadu společných vlastností našli. Faktem ale je, že ve skutečnosti byl každý z nich z jiného těsta. Ferrari byl například závoděním okouzlen už v dětství, zatímco Brit viděl svůj první automobilový závod viděl až tehdy, kdy se k němu přihlásil. Je pravda, že ani Chapman neměl žádné soustavné automobilové vzdělání a byl v tomto směru – podobně jako Ferrari – vlastně samoukem.

Na druhé straně – na rozdíl od Ferrariho, který byl špičkovým manažerem, ale o technickém vzdělání pouze snil – byl technikem. Vystudoval totiž na londýnské univerzitě strukturové inženýrství a když se na chvilku připojil k RAF, naučil se tam nejen létat, ale získal tam i nejnovější znalosti letecké techniky. Není vyloučené, že právě tady je také možné vystopovat zřejmě největší filozofický rozdíl mezi těmito dvěma muži: Ferrari byl totiž přesvědčený, že u závodního automobilu je základem veškerého úspěchu silný motor, zatímco Chapman, jako zástupce mladší generace, už viděl základ úspěchů v něčem úplně jiném: v aerodynamice, v nových materiálech a v malé hmotnosti. Což bylo ostatně na jeho vozech vždycky poznat.

Jak už bylo řečeno, Chapman - trávící mládí v nádražním hotelu, jemuž táta šéfoval – se dostal k závodění na studiích. V době, kdy si chtěl dokázat své teorie a když si proto podle svých představ upravil téměř dvacet let starý Austin Seven. Nevyrazil s ním ale na okruhy nebo na rallye, ale přihlásil se s ním do trialu. To byly tehdy hodně oblíbené jízdy zručnosti, odehrávající se na polních cestách či v terénu, které nebyly finančně nijak náročnou záležitostí.

Spolujezdce mu dělala jeho přítelkyně Hazel Williamsová, z níž se za pár let stala paní Chapmanová. A bylo to právě ona, kdo automobilovým historikům dodatečně připravil docela slušnou hádanku: hranaté vozítko s nímž tehdy závodili, totiž pojmenovala Lotus. Tenhle název má samozřejmě řadu teorií svého vzniku, ale pravdu ve skutečnosti nikdo neví dodnes. A že už si s tím lámala hlavu pěkná porce lidí. Už třeba jen proto, že tohle jméno se stalo pro něj vizitkou. Před 56 lety u British Aluminium Company tehdy pracující Chapman založil v ohradě za nádražním hotelem v Hornsey firmu s názvem Lotus Engineering, po roce přidal Lotus Cars Ltd. a v tom následujícím i Lotus Racing Team...

Samozřejmě, že první jím připravené speciály byly určeny pro trial (Lotus Mk II a Mk IV), v něm poznal i Alana Staceye (ten, ačkoliv měl na pravé noze protézu, později jezdil s Lotusem i okruhy: startoval ve 24hodinovce v Le Mans a v roce 1960 se zabil v F1, při GP Belgie ve Spa). Ale už jeho třetí model byl určený i pro tehdejší formuli 750. Na všech Chapmanových vozech bylo díky extrémně lehkým konstrukcím zřetelné, jakými cestičkami se při závodních úvahách ubírá jeho myšlení. Pozoruhodných ideí měl celou řadu, ale neměl příliš šancí je sám realizovat.

Jenže když jeho Lotus MkVI dokázal vydělat slušný peníz (byl prodáván jako kit, který si mohl klient upravit a vyrobilo se ho kolem sta kusů), Chapman si pořídil také kolegy a na realizaci svých nápadů spíš dohlížel. Mezi jeho spolupracovníky se objevili i Frank Costin a Keith Duckworth, kteří později vytvořili motorářskou firmu Cosworth, či jistý veslař londýnského klubu i zručný mechanik Graham Hill, z něhož se nakonec stal v F1 dvojnásobný mistr světa. V té době už ale Chapman pokukoval výš. Proto se také se sportovním vozem Lotus Nine a svým krajanem Flockhardem přihlásil v roce 1955 na 24hodinovku Le Mans. V Le Mans mu ale první úspěch přinesla až modifikovaná podoba tohoto vozu (Lotus Eleven), která o rok později byla sedmá a vyhrála třídu. ), jenže to už si troufl i na monoposty (Lotus Twelve) a – podobně jako Enzo Ferrari – i na produkční auta (Elite).

Stále netrpělivý a ambiciózní Chapman měl nápadů spoustu, ale stále mu chyběly peníze. A tak musel své nápady uplatňovat také jinde: s Costinem například participoval na podvozku vozu BRM F1 a sám pak navrhl zavěšení kol u jiného z monopostů F1 - Vanwall. Málem se dokonce díky tomu svezl v závodě F1. Majitel týmu Vanwall Tony Vanderwell mu totiž nabídl, aby s jeho vozem startoval v GP Francie 1956. Chapman, jezdící v civilu s mercedesem, sice v tréninku překvapil (vyjel si start z druhé řady, před takovými jmény jako Stirling Moss, Mike Hawthorn, či Villoresi si vyjel start ze druhé řady), jenže než trénink skončil, neměl s čím do závodu nastoupit: vyletěl z tratě a jeho vůz shořel...
Diskuze (37) Další článek: V Algarve zůstal na čele výsledkové listiny Sébastien Buemi
20:16 | Renault už prý vyřešil problém s mechanismem DRS.
12:35 | Také helmy Arai už prošly crash testy a mohou se používat.
8:15 | Sestřih druhého dne testů odkaz
19. února | Nikolov sedačka jako taková. Magnussen měl dnes problém s opěrkou hlavy. Byla příliš vysunutá dopředu. Tým věří, že to do čtvrtku vyřeší.