Jarno, podobně jako mnoho jeho vrstevníků v F1, začínal v motokárových závodech, kde byl považován za jeden z největších talentů. Mnozí věří, že když se mu dostane správného vozu a správného prostředí, stane se Trulli prvním italským šampionem od dob Ascariho.
Jako slibný mladý italský jezdec odstartoval Trulli svou kariéru v F1 v roce 1997 s týmem Minardi, než přešel uprostřed sezóny po děsivé nehodě Oliviera Panise v Montrealu k mnohem konkurenceschopnějšímu Prostu. Po návratu Francouze mu Trulli uvolnil závodní sedačku, i když čtvrté místo na Hockenheimu a horká australská grand prix – kde ho pouze porucha motoru vyřadila z boje o vítězství – stačily na to, aby si v následujícím roce po boku Panise zajistil místo stáleho závodního pilota.
Žalostně neschopný vůz v roce 1998 předznamenal bezvýslednou sezónu s jediným světlým místem v podobě šestého místa ve Spa.
Rok 1999 byl v mnohém podobný a Trulli začínal být čím dal tím více nespokojen s bídným výkonem auta.
Pro rok 2000 se přidal k Jordanu vedle Heinze-Haralda Frentzena. Další frustrující sezóna nepřinesla žádnou odměnu, ve kterou doufal.
Leč Jarno vložil svou důvěru do motoru Honda, který jim měl dodat v roce 2001 více konkurenceschopnosti. Ale opět jednou Trulli zklamal sám sebe. Ital často podal dobrý výkon v kvalifikaci, ale nedokázal to v samotném závodě. Takový scénář směřoval ke zkáze jeho kariéry ve Formuli 1. Jeho nejlepšími výsledky v této sezóně byla čtvrtá místa v Indianapolisu a Barceloně. Rok zakončil na devátém místě s celkově dvanácti body.
V roce 2002 si vyměnil místo v týmu s Giancarlem Fisichellou, což znamenalo další posun vpřed v kariéře, ačkoliv se to v první sezóně s francouzským týmem bodově neprojevilo.
Následující sezóna 2003 byla pro Jarna dalším zklamáním. Sužována smůlou a nedostatkem spolehlivosti byla jeho reputace podkopávána, jelikož další chráněnec Flavia Briatoreho, Fernando Alonso, sklidil úspěch za řadu ohromujících jízd.
Přesto Ital v první polovině sezóny 2004 více než držel krok s vycházející hvězdou Formule 1. Jeho forma kulminovala při bezchybné jízdě v Monaku, ve které Trulli odolal nátlaku Buttona a získal své první vítězství. Přesto ještě ani nestihl tento triumf odeznít a Flavio již naznačil, že Trulliho smlouvu s Renaultem neprodlouží. Od tohoto okamžiku se Trulliho výkony upadaly stejnou rychlostí jako jeho vztah s týmem. Po řadě bezvýrazných výkonů a uprostřed nařčení od Jarna, že mu Renault poskytuje horší auto, ho tým propustil tři závody před koncem sezóny. V předchozím měsíci bylo potvrzeno, že podepsal dlouholetou smlouvu s Toyotou a Jarno tak udělal okamžitý přestup ke svému novému zaměstnavateli a debutovat při japonské velké ceně.
Do sezóny 2005 vstoupil s tím, že měl za úkol splnit příslib Toyoty získávat pódiová umístění a za pomoci nového kvalifikačního formátu to Italovi netrvalo dlouho. Po pátém závodě měl Trulli na kontě již tři umístění na stupních vítězů (včetně dvou druhých míst ukořistěných v Malajsii a Bahrajnu). Avšak jeho výkony šly s postupem sezóny do ztracena a při Velké ceně Číny ho nakonec předběhl týmový kolega Ralf Schumacher v bodovém hodnocení jezdců.
Jarno, který v roce 2006 zůstal u Toyoty po další sezónu, měl potíže v její první polovině bodovat, protože ho pronásledovaly problémy se spolehlivostí. Ve skutečnosti jeho první body přišly až při kanadské grand prix, devátém podniku mistrovství světa.
Rok 2007 byl pro Toyotu podobně nevýrazný jako ten předchozí a tak se Trullimu podařilo nejíce bodů získat v GP USA za 6. místo. U japonského týmu zůstal i v roce 2008, v kterém přišel očekávaný vzestup formy. Japonský tým sice nezopakoval výkonnost z roku 2005, ale Trulli se dokázal vrátit na stupně vítězů, ve Francii dojel druhý.
Sezóna 2009 přinesla stagnaci a odchod Toyoty z formule 1. Trulli dosahoval průměrných výsledků a na konci roku přestoupil do nového týmu Lotus Racing. S ním v sezóně 2010 neměl šanci vybojovat ani bod a veškeré naděje vložil do následujících let, počínaje sezónou 2011. Ovšem ani ta nepřinesla významné zlešpení a Ital bojoval s italskou stájí znovu na konci výsledkových listin. Své bodové konto nerozšířil, ale rozhodl se pokračovat se stejným týmem i v roce 2012.
HISTORIE
1995 F3 Německo
1996 F3 Německo (mistr)
Formule 1
1997 Minardi: 3 body, 15. místo
1998 Prost Peugeot: 1 bod, 17. místo
1999 Prost Peugeot: 7 bodů, 11. místo
2000 Jordan: 6 bodů, 10. místo
2001 Jordan: 12 bodů, 9. místo
2002 Renault: 9 bodů, 8. místo
2003 Renault: 33 bodů, 8. místo
2004 Renault: 46 bodů, 6. místo
2005 Toyota: 43 bodů, 7. místo
2006 Toyota: 15 bodů, 12. místo
2007 Toyota: 8 bodů, 13. místo
2008 Toyota: 31 bod, 9. místo
2009 Toyota: 32,5 bodu, 8. místo
2010 Lotus Racing: 0 bodů, 21. místo
2011 Team Lotus: 0 bodů, 21. místo
2012 Caterham