Fernando Alonso

Fernando Alonso začal závodit na motokárách když mu bylo 13 let. Vyhrál titul mistra Španělska v kategorii kadetů v roce 1994. O dva roky později získal titul juniorského mistra světa motokár a s motokárami pokračoval až do roku 1999.

Poté začal závodit s vozy v sérii Nissan Open za tým Adriana Campose. Titul získal hned napoprvé a sponzorován Telefónicou přestoupil do Formule 3000. Závodil za tým Astromega, vyhrál závod ve Spa a celkově skončil čtvrtý. Následně podpsal smlouvu s Flaviem Briatorem, který začal řídit kariéru mladého Španěla. Alonso začal testovat pro tým F1 Minardi a v roce 2001 se stál závodním pilotem ve stejném týmu. Po své první sezóně ve Formuli 1 se rozhodl přestoupit na místo testovacího jezdce do Renaultu, o rok později byl již v této stáji závodním pilotem.

Jako nejmladší pilot v historii vyhrál svůj první závod v Maďarsku 2003. Rok 2004 byl obtížnější, ale v roce 2005 se stal nejmladším mistrem světa v historii F1. V roce 2006 svůj titul obhájil a přestoupil do McLarenu.

Španělova kariéra u britského týmu neměla dlouhého trvání a i když bojoval až do posledního závodu o titul mistra světa, neshody s Lewisem Hamiltonem a vedením McLarenu vyústily v předčasné ukončení smlouvy. Alonso se na konci roku vrátil do Renaultu, s kterým získal své dva tituly.

Avizovaný návrat Renaultu do formy měl však jisté zpoždění a Alonso měl k dispozici konkurenceschopný vůz až ke konci sezóny. Nazdory očekáváním se mu podařilo zvítězit ve dvou GP a s Renaultem prodloužil smlouvu až do roku 2010. V roce 2008 však přišel o dvě prvenství. Nejmladším vítězem GP se stal Vettel a nejmladším mistrem světa Hamilton.

V roce 2009 vyplaval na povrch skandál z GP Singapuru 2008, v které získal Alonso vítězství díky úmyslné nehodě Nelsona Piqueta. Tým Renault se dostal do rozkladu a Alonso se dohodl na přestupu s týmem Ferrari.

Premiérová sezóna v červeném se španělskému jezdci vydařila, navzdory slabší formě Ferrari v prostřední části roku 2010. Do posledního závodu dokonce vstupoval jako vedoucí jezdec šampionátu, ale kvůli nezvládnuté závodní strategii titul nakonec nezískal. V roce 2011 si Alonso bodově ještě polepšil, ale kvůli dominantnímu Vettelovi o titul bojovat nemohl. Částečnou útěchou mu bylo jediné vítězství Ferrari v sezóně, které získal v Silverstonu. Jeho naděje se proto upřely na sezónu 2012. Ta mu přinesla další účast v boji o titul.

I když monopost Ferrari většinu času ztrácel na konkurenci, Alonso vydržel ve hře do titul až do posledního závodu díky zřejmě nejlepším výkonům své kariéry. Na jeho konci ale neslavil, titul si znovu odvezl Sebastian Vettel. Do následující sezóny 2013 sice Scuderia vstoupila v dobré formě, v průběhu roku ale výkonnostně ztratila a Alonso se musel znovu sklonit před Sebastianem Vettelem, který disponoval bezkonkurenční technikou.