Nastavitelná zadní křídla nepřinesla v GP Austrálie očekávaný efekt, předjíždění se jezdcům usnadnilo jen minimálně. Bylo to dáno především krátkou cílovou rovinkou.
Že nastavitelná zadní křídla neudělají z předjížděcích manévrů banální záležitost, ukázal souboj Jensona Buttona s Felipem Massou. Britský jezdec mohl několikrát sklopit horní díl křídla na rovince, aby si navýšil maximální rychlost, ale brazilského rivala před první zatáčkou nikdy nepřekonal, i když byl jinak poměrně výrazně rychlejší. V jiných případech křídlo dokázalo do jisté míry pomáhat.
"Očekávali jsme, že efekt zadního křídla nebude úplně zřejmý, protože rovinka není moc dlouhá," komentoval šéf Ferrari Stefano Domenicali. "Například na začátku byl Jenson za Felipem a pořád na něj útočil, a my jsme se Jensonovu zadnímu křídlu dokázali vyrovnat pomocí KERS. Pro nás to bylo velmi užitečné."
V závodě smí zadní křídlo jezdci aktivovat, jen když těsně následují jiný vůz, pro bránění pozice nikoliv. Ovšem KERS můžou používat kdykoliv a i když Button kombinoval na rovince systém na rekuperaci kinetické energie se zadním křídlem, Massa se ubránil pouze s KERS.
Důvodem je skutečnost, že cílová rovinka v Albert Parku je relativně krátká. FIA proto už před závodním víkendem prodloužila úsek, na kterém jezdci směli křídlo použít, před poslední zatáčku. V praxi jezdci křídlo aktivovali na výjezdu z poslední zatáčky, přesto to nestačilo pro dosažení efektu, který si FIA slibovala.
"Je pravda, že začít s tímto systémem v Melbourne, nebylo ideální," přiznal technický delegát automobilové federace Charlie Whiting pro Le Temps. "Rovinka je tam moc krátká a předchází jí moc rychlá zatáčka. Uvidíme, jak to bude fungovat v Malajsii a Číně, pak systém přizpůsobíme podle potřeby."
Sepang a Šanghaj mají rovinky mnohem delší než Albert Park, takže FIA může jezdcům povolit použití křídla na delší vzdálenosti, což by mělo pomoci k dosažení požadovaného rozdílu v rychlostech vozů (10 až 12 km/h).