Německo se může pochlubit několika vskutku výjimečnými jezdci. Nechybělo mnoho a z titulu se mohlo radovat dlouho před Schumim.
Německo a Ferrari – takové slovní spojení nejspíše většině z nás připomene éru Michaela Schumachera, který si na začátku 21. století podmanil svět. Nebyl však prvním Němcem, který v barvách Scuderie sbíral vavříny.
Jmenujete-li se Wolfgang Alexander Albert Eduard Maxmilian Reichsgraf (říšský hraběcí titul – pozn. redakce) Berge von Trips, máte o zajímavý život postaráno. Veřejnost ho znala zkráceně pod jménem Wolfgang von Trips. Hrabě pocházející z významného porýnského rodu se narodil 4. května 1928 v Kolíně nad Rýnem. První čtyři léta svého života strávil s rodiči v Bonnu. Na začátku třicátých let se přestěhovali do zrenovovaného zámku Hemmersbach, který se nachází nedaleko města Kerpen. Že je vám to jméno povědomé? Nedivíme se! Není to ostatně náhoda. Ale popořadě…
Náctiletý Wolfgang se rád jezdíval dívat na grand prix pořádané na legendárním Nürburgringu. Nejvíce ho oslovily Stříbrné šípy Mercedesu a Auto Union. Von Trips dospíval v pohodlí a luxusu, který ho ale nudil. Byl znám jako velice inteligentní a nadaný student, který však postrádal potřebný zájem a motivaci. Jako mnoho jeho vrstevníků měl vstoupit do Hitlerjugend. Vstupu unikl kvůli meningitidě a problémům s ušima. Navštěvoval dvě školy. Kromě klasické státní studoval rovněž na zemědělské akademii – zřejmě aby v dospělosti neměl problémy se spravováním rozsáhlých pozemků jeho rodu.
Ke konci války Wolfgang absolvoval letecký trénink a ještě před dosažením plnoletosti měl pomáhat skomírající Říši odrazit útoky Spojenců. Do bojů nakonec von Trips vůbec nezasáhl. Hemmersbach se dokonce krátce před koncem druhé světové války stal útočištěm amerických vojáků. Po seznámení s nimi se von Trips rychle naučil anglicky. Na jazyky byl ostatně velmi nadaný – bez problémů se domluvil také francouzsky a italsky.
Ve druhé polovině čtyřicátých let už bylo jasné, že klidný život hraběte von Tripsovi ke štěstí nestačil. Plně u něho zvítězila láska k rychlým kolům. Wolfgang si nicméně uvědomoval, že jeho volba stát se závodníkem se nemusí líbit rodičům. Do svého prvního závodu (paradoxně motocyklového) nastoupil v roce 1950 pod pseudonymem jako Axel Linther (zapomenuté jméno, které nalezl hluboko v minulosti v genealogii svého rodu). Ukázalo se ale, že toto tajnůstkářství bylo zbytečné. Rodiče o Wolfgangově volbě věděli. Dokonce byli tak velkorysí, že se závoděním jediného syna a pokračovatele rodu neměli žádný problém.
Rok 1950 značil také první sezonu nové prestižní motoristické discipliny – formule 1. Von Trips jí byl tak uchvácen, že záhy přesedlal ze dvou na čtyři kola. V roce 1954 se zúčastnil slavného závodu Mille Miglia (řídil Porsche 356). V témže roce skončil druhý v závodě Eifelrennen a třetí v podniku Rheinland Pfalz Preis. Wolfgang von Trips zažil několik situací, při kterých mohl velmi vděčit svému původu. Díky němu mohl dokonce odjet několik závodů v barvách Mercedesu (mimo jiné třetí místo na Tourist Trophy 1955 konané v severoirském Dundrodu, o překrásný vůz Mercedes-Benz 300SL se dělil s André Simonem a Karlem Klingem).
Osud tomu chtěl, že se von Trips v barvách Mercedesu předvedl pouze párkrát. Po tragédii v Le Mans 1955 se Mercedes na dlouhou dobu stáhl z motorsportu. Hrabě tak přesedlal zpět na Porsche. S vozem Porsche 550SR sbíral úspěchy ve vytrvalostních závodech. Ovládl kategorii do 1500 cm3 v Sebringu, Nürburgringu i Le Mans. Díky těmto výsledkům si Wolfgang otevřel dveře k Ferrari a nakročil blíže k formuli 1. Společně s Petrem Collinsem skončil druhý v Grand Prix Švédska (neplést však s grand prix formule 1, jednalo se o sportovní vozy). 2. září 1956 von Trips debutoval i v královně motorsportu. Příležitost dostal ve Velké ceně Itálie, posledním podniku sezony. Do závodu se ale nepodíval. V tréninku boural takovým způsobem, že pro něho víkend skončil. Zadělal si tak na pověst rychlého, ale nevyrovnaného jezdce. Dokonce si vysloužil nelichotivou přezdívku count crash (něco jako hrabě bourač). Na von Tripsovu obhajobu je ale potřeba říci, že havárii na Monze s největší pravděpodobností způsobila rozbitá tyč řízení.
V roce 1957 von Trips pokračoval u Ferrari, a to ve formuli 1 i ve sportovních vozech. Nastoupil ve třech velkých cenách, a to v Argentině, Monaku a Itálii. Právě na Monze získal své první body a zároveň první stupně vítězů, dojel na třetím místě za Stirlingem Mossem a Juanem Manuelem Fangiem. Dlouhou dobu byl mimo hru kvůli léčení poraněné páteře. V následující sezoně pokračoval v podobném duchu. Objevil se v šesti velkých cenách, jednou dojel třetí (Velká cena Francie v Remeši, zvítězil kolega z Ferrari Mike Hawthorn, druhý dojel Moss), jednou čtvrtý a jednou pátý (Německo, respektive Portugalsko). V konečném pořadí von Tripsovi devět nasbíraných bodů stačilo na jedenácté místo. Ve spolupráci s Porsche se téhož roku stal mistrem Evropy v závodech do vrchu. V září ho potkaly další patálie, když při jednom ze závodů se svým vozem Ferrari Dino 246 naboural do Harryho Schella a utrpěl zlomeninu nohy.
Enzo Ferrari už s věčnými von Tripsovými bouračkami neměl trpělivost. Hrabě se tak v roce 1959 soustředil hlavně na závodění s Porsche ve formuli 2 a ve sportovních vozech. Objevil se také na závodě formule 1 v Monaku (odstoupil po kolizi v prvním kole) a v USA (tentokrát už zpátky v barvách Ferrari, dojel šestý). V roce 1960 strávil ve formuli 1 již mnohem více času. Ferrari ho vzal na milost a von Trips se účastnil všech velkých cen, do kterých italská stáj nasadila své vozy. Vůz Ferrari 246 nicméně na svou konkurenci již nestačil, a tak bylo von Tripsovým nejlepším umístěním čtvrté místo na Velké ceně Portugalska. Celkově v roce 1960 nashromáždil deset bodů a v konečném pořadí mistrovství světa skončil sedmý.
Pro sezonu 1961 Ferrari připravilo vynikající vůz nesoucí označení 156. Brzy poté, co se ukázal na trati, bylo jasné, že se jedná o stroj s ambicemi na zisk titulu. V Monaku, úvodním závodě sezony, skončil čtvrtý. Vyhrál Moss před Richiem Gintherem a Philem Hillem (oba tito američtí jezdci byli Wolfgangovými týmovými kolegy u Ferrari). Chuť si spravil hned v dalším závodě v Nizozemsku. Kvalifikaci ovládlo Ferrari, pole position získal Hill, von Trips startoval druhý. Okamžik po začátku nicméně přebral vedení a až do šachovnicové vlajky se prvního místa nevzdal. Hrabě von Trips tak získal své první vítězství ve formuli 1. Hegemonie Ferrari pokračovala i ve třetím závodě sezony, který se jel v Belgii. Na trati ve Spa rudé vozy získaly první čtyři místa v cíli (Hill, von Trips, Ginther a Gendebien). Ve Francii von Trips startoval opět druhý (na prvním místě stál znovu Phil Hill), ale ani on, ani Hill si body nevyjeli. Von Trips v osmnáctém kole odstoupil pro poruchu motoru, potíže se nevyhly ani Hillovi.
Ve Velké Británii (okruh Aintree) von Trips startoval čtvrtý a po velkém výkonu si vybojoval své druhé a poslední vítězství ve formuli 1. Celé stupně vítězů byly rudé, druhý dojel von Tripsův největší soupeř v boji o titul, kvalifikační expert Phil Hill. Třetí místo připadlo Gintherovi. Doma v Německu si von Trips navýšil vedení v šampionátu, dojel druhý za Mossem, Hill byl třetí. Následovala smutná Velká cena Itálie. Jedná se o závod, který se do historie zapsal jako jeden z těch vůbec nejtragičtějších. Před víkendem na Monze von Trips v poháru jezdců vedl o čtyři body před Hillem. Jakékoliv umístění na stupních vítězů by třiatřicetiletému německému závodníkovi zajistilo titul mistra světa, nehledě na pozici Hilla. Von Trips si to dobře uvědomoval. Získal svou první a poslední pole position v životě. Nedlouho po začátku závodu musel svou pozici hájit před Jimem Clarkem. V nájezdu do zatáčky Parabolica se vozy obou závodníků střetly. Clarkův monopost skončil relativně dobře a Skot z trosek vyvázl nezraněn. Wolfgangovo ferrari ovšem najelo na násep podél trati a vlétlo do diváků. Údaje o počtu obětí se různí, často se však hovoří o čtrnácti zemřelých divácích. Po dopadu zpět na trať o život přišel i von Trips.
V závodě zvítězil Phil Hill, který tak získal svůj první a zároveň poslední titul mistra světa. Ferrari se vrátilo na vrchol, avšak tím nejsmutnějším možným způsobem. Taffy, jak mu přezdívali přátelé a soupeři (původ této přezdívky, která se často používá k označení lidí z Walesu, je poněkud záhadný, nejčastěji se však připisuje Miku Hawthornovi, kterému prý von Trips svým vzhledem připomínal právě Velšana), ze světa odešel 10. září 1961. Společně s ním tak vymřel rovněž jeho rod. V tomtéž roce nechal von Trips v Kerpenu postavit závodní trať, na které o dekádu později učinil své první závodní krůčky Michael Schumacher a později i jeho bratr Ralf. Závodil zde i další budoucí šampion Sebastian Vettel. Sám hrabě von Trips tedy na vysněný titul nedosáhl, významně však napomohl početí kariéry svých úspěšných krajanů.