Výročí Stepneygate

Dostala přezdívku 'Stepneygate' - podle jednoho z jejích hlavních strůjců - a poprvé se o ní v médiích začalo psát na začátku léta 2007, tedy přesně před pěti lety. U příležitosti tohoto výročí si v dnešním speciálu celou špionážní aféru připomeneme.

22. června světové zpravodajské servery poprvé informovaly o tom, že Ferrari podalo trestní oznámení na jednoho ze svých zaměstnanců, kterého podezřívalo ze sabotáže. Jednalo se o Nigela Stepneyho, který byl v té době u italské stáje zodpovědný za vývoj výkonnosti týmu. Zprvu se předpokládalo, že to souvisí s incidentem z Velké ceny Monaka téhož roku, kdy byl v nádržích vozů Ferrari objeven záhadný bílý prášek, který byl posléze nalezen také v kapsách Stepneyho kalhot. Původní odhady ale nebyly úplně přesné, neboť celá tato kauza měla daleko větší rozsah, než by se mohlo zdát, a začala o poznání dříve než týdnem před Velkou cenou Monaka.

Na počátku toho všeho stála Stepneyho nespokojenost s pracovním zařazením u Ferrari. Ten během zimní přestávky žádal vedení, aby jej přesunulo na některou z jiných pozic. Vyhověno mu však nebylo, a tak Britovi nezbývalo nic jiného než ve své funkci zůstat. Rozhodl se proto hledat nové angažmá u jiného týmu, konkrétně pak u Hondy, přičemž jeho záměrem bylo s sebou přetáhnout také další kolegy. Mezi nimi byl i Mike Coughlan z McLarenu, s nímž se důvěrně znal. Byl to totiž právě šéf vývoje McLarenu Coughlan, kterému Stepney těsně před začátkem nové sezony pověděl o systému pohyblivých podlah vozů Ferrari. Stáj z Wokingu následně během Velké ceny Austrálie žádala FIA o souhlas aplikování stejného systému i na svůj monopost, což federace okamžitě zamítla a zareagovala na to zpřísněním zátěžových testů. Tím pádem muselo Ferrari tuto podlahu zcela přepracovat.

Stepney se posléze s Coughlanem na jaře téhož roku několikrát sešel a snažil se jej přesvědčit, aby společně s ním přešel k Hondě. Během těchto schůzek pak předal inženýrovi McLarenu také 780stránkový dokument patřící Ferrari.

O tom, že se celá záležitost týká i jiného týmu než jen Scuderie, se zpočátku vůbec nevědělo. Vše vyšlo na povrch až z kraje července, kdy policie zabavila onen zmíněný dokument v bytě Mika Coughlana. Na tuto skutečnost ji upozornil jeden ze zaměstnanců obchodu s kopírovacími službami, u kterého nechala Coughlanova manželka získané materiály naskenovat. To pochopitelně vyvolalo v paddocku formule 1 obrovský rozruch a do celé kauzy se vložila také FIA, která začala vyšetřovat, zda nedošlo k porušení Mezinárodního sportovního kodexu. Ve stejné době podalo Ferrari u londýnského soudu žalobu na Mika Coughlana. Soudní řízení bylo ale posléze zastaveno, neboť se obě strany dohodly, že budou společně spolupracovat a Coughlan italské stáji popíše, jak byl do případu zapojen. Mezitím Mezinárodní automobilová federace oznámila, že se tým McLaren bude ještě v průběhu července zodpovídat ze svých činů před Světovou radou motorsportu (WMSC).

Zasedaní se nakonec uskutečnilo 26. července a jeho verdikt byl vskutku překvapivý. Bylo zřejmé, že se tým z Wokingu nachází ve velice nepříznivé situaci. Na veřejnost totiž prosáklo, že kromě Couglana vědělo o dokumentech Ferrari ještě několik dalších lidí, mj. i výkonný ředitel stáje Jonathan Neale. McLaren byl shledán vinným z porušení článku 151c Mezinárodního sportovního kodexu. WMSC se ovšem podle svých slov nepodařilo prokázat, že by Britové dokumentů Ferrari jakkoliv využili, a tak McLaren vyvázl pouze s podmínkou, že pokud se v budoucnu zneužití těchto dokumentů prokáže, hrozí mu vyloučení ze sezon 2007 i 2008.

A protože rozhodnutí Světové rady motorsportu rozpoutalo ve světě F1 horlivé debaty o jeho správnosti, předal tehdejší prezident federace Max Mosley tuto záležitost k Mezinárodnímu odvolacímu soudu FIA, kde se mohlo k celé kauze vyjádřit také Ferrari. Termín jeho konání byl stanoven na 13. září.

Ještě před tím, než k zářijovému slyšení došlo, se ale objevily nové důkazy, podle kterých přišlo s tajnými dokumenty Ferrari do styku daleko více lidí, než jak McLaren zpočátku avizoval, a to včetně jeho jezdců Fernanda Alonsa a Pedra de la Rosy. Podle všeho si oba Španělé prostřednictvím e-mailů přeposílali důvěrné údaje o rudých vozech a následně je dokonce testovali na simulátoru. FIA se tak rozhodla celou kauzou znovu zabývat v rámci zasedaní Světové rady motorsportu. Zároveň slíbila jezdcům imunitu, pokud s ní budou spolupracovat.

O tom, kdo na nové důkazy federaci upozornil, se dlouho spekulovalo. Podle některých to mohl být sám Alonso, jenž byl u McLarenu velmi nespokojený a snažil se tímto způsobem vyvázat ze svého tříletého kontraktu. Nebylo totiž žádným tajemstvím, že si dvojnásobný šampión s vedením McLarenu nerozuměl a z britského týmu chtěl předčasně odejít. Alonso měl údajně těsně před závodem v rámci Velké ceny Maďarska o těchto důkazech říci Ronu Dennisovi. Ano, té Velké ceny Maďarska, které předcházela ona nechvalně známá kvalifikace. A tyto domněnky posléze potvrdil i samotný Dennis, neboť jak sám řekl, byl to on, kdo na Alonsův podnět oslovil FIA ohledně nových důkazů. Na to reagovala federace opětovným otevřením případu v rámci Světové rady motorsportu.  

Dennis nesl nastalou situaci velmi těžce a byl si dobře vědom, co jeho týmu hrozí. Možná i proto byl po závodě v Itálii, který se konal jen čtyři dny před druhým slyšením WMSC a ve kterém si jezdci McLarenu dojeli na domácí půdě Ferrari pro duble, dojat tak, až mu na stupních vítězů vyhrkly z očí slzy.

Byly to zároveň poslední stupně vítězů, na něž některý z členů týmu z Wokingu (kromě pilotů) v této sezoně vystoupal. Světová rada motorsportu totiž na svém zasedaní přihlédla k novým důkazům a na základě nich se rozhodla McLaren potrestat, a to vyloučením z Poháru konstruktérů v témže ročníku a navíc ještě rekordní pokutou ve výši 100 milionů dolarů. Jeho jezdcům získané body zůstaly, aby tak nebyl ovlivněn napínavý průběh šampionátu. K tomu všemu museli Britové federaci předložit ještě technickou dokumentaci svého vozu pro další sezonu a hrozilo jim, že pokud se prokáže, že některou z tajných informací Ferrari užili při návrhu monopostu pro rok 2008, bude týmu uložen trest i v tomto ročníku.

McLaren ještě nějakou dobu po usnesení rozsudku zvažoval, zda se proti němu odvolá. 21. září ale oznámil, že v zájmu formule 1 žádné další kroky neučiní.

Po sportovní stránce byla 'Stepneygate' uzavřena v prosinci 2007 poté, co se McLaren omluvil Ferrari a zastavil vývoj některých částí jeho vozu pro nadcházející sezonu. Tím chtěl předejít případným podezřením ze strany italské stáje. V červenci 2008 pak formálně skončila i civilní soudní pře, kterou mezi sebou McLaren a Ferrari vedly v Itálii a Velké Británii.

Co se týče hlavních aktérů bezpochyby jedné z největších afér uvnitř formule 1 v celé její historii, Mike Coughlan společně s několika dalšími inženýry týmu z Wokingu poslali Italům finanční odškodnění v celkové výši přes 600 tisíc eur. S Nigelem Stepneym vedlo Ferrari soudní řízení ještě další dva roky. Stepney byl obviněn ze špionáže, sabotáže (případ bílého prášků kolem nádrží maranellských vozů při VC Monaka) a také z pokusu o ublížení na zdraví, pokud by Kimi Räikkönen v důsledku sabotáže v monackém závodě havaroval. Za tyto činy mu byl udělen trest v podobě dvaceti měsíců vězení. Jak ale říká italský zákon, trest může být značně zredukován, pokud odsouzený žil do té doby spořádaným životem. Stepney tak nakonec vyvázl s pokutou, která činila 600 tisíc euro, a s podmínkou.

Zatímco Stepney ve formuli 1 již nepůsobí, Coughlana po jeho dvouletém zákazu činnosti zaměstnal před letošní sezonou Williams.