Výročí: Mark Donohue - nedožitých 75 let

Rodák z New Jersey se ve formuli 1 objevil pouze ve třech sezonách, ve kterých díru do světa rozhodně neudělal. Jeho další sportovní výsledky v jiných závodních sérií z něj ale dělají velmi úspěšného jezdce.

Raketový nástup

Donohue, jenž se mohl pyšnit bakalářským titulem v oboru mechanického inženýrství, poprvé přičichl k závodění, když mu bylo dvaadvacet let. S vozem Chevrolet Corvette se zúčastnil několika menších i větších závodů do vrchu. V letech 1960 a 1961 ovládl celkové hodnocení šampionátu sportovních vozů pod záštitou Amerického klubu sportovních vozů (SCCA). Netrvalo dlouho a jeho talentu si všiml přední automobilový závodník Walt Hansgen. Ten Donohueho přesvědčil, aby přestoupil k týmu Mecom Racing a závodil po jeho boku. Posléze obdržel pozvánku do továrního týmu Fordu a společně s Hansgenem vybojovali v roce 1966 třetí místo ve slavném čtyřiadvacetihodinovém závodě v Daytoně. Bohužel, Donohueho přítel Walt Hansgen přišel ještě téhož roku o život při testování v Indianapolis. To Američana pochopitelně velmi zarmoutilo, o ukončení kariéry ale nepřemýšlel.

Přišel, viděl, zvítězil

Místo toho podepsal smlouvu s týmem Penske, v jehož barvách vstoupil do série CanAm. Výsledkem byla konečná druhá příčka za bývalým mistrem světa F1 Johnem Surteesem. Roger Penske rozpoznal v rodákovi z New Jersey velký potenciál a rozhodl s ním spojit budoucnost své stáje. Za to se mu Donohue náležitě odvděčil. V sezoně 1967 kraloval prestižnímu šampionátu USRRC a v následujících dvou letech se stal mistrem série TransAm. K tomu přidal ještě vítězství v Daytoně a sedmé místo v 500 mil Indianapolis, ve kterém byl také vyhlášen nováčkem roku. Ve dvaatřiceti letech se Donohue nacházel na vrcholu své kariéry. V USA byste na přelomu desetiletí jen stěží našli úspěšnějšího jezdce.

Amerika byla zemí zaslíbenou

V ročníku 1971 se tento jezdec poprvé objevil ve formuli 1. Stalo se tak v rámci Velké ceny Kanady, jak jinak než v týmu Rogera Penskeho, jenž mu poskytl vůz McLaren. V kvalifikaci se Donohue blýskl osmým nejlepším časem a v samotném závodě si ještě o pět příček polepšil. Při svém debutu tedy ihned stanul na stupních vítězů. I přes tento vynikající úspěch se Američan vrátil zpět domů a na nějaký čas vypustil formuli 1 z hlavy. Svého rozhodnutí určitě nelitoval, neboť znovu ovládl sérii TransAm. Životní úspěch jej ale teprve čekal. V roce 1972 stanul Mark Donohue na motoristickém Olympu. Triumfem v závodě 500 mil Indianapolis se zapsal mezi nesmrtelné. Skvělou sezonu ale poznamenala ošklivě vypadající nehoda během jednoho z podniků šampionátu CanAm, při níž si Donohue zlomil nohu. Zbytek ročníku byl tak nucen vynechat. Když se plně zotavil, ihned se vrátil do závodní stopy a navázal na své předešlé úspěchy. Sérii CanAm si v sezoně 1973 zcela podmanil poté, co s vozem Porsche 917 zvítězil v šesti závodech a dojel si pro další titul. O to větší bylo pro všechny překvapení, když americký jezdec oznámil, že si v roce 1974 od závodění dá pauzu, aby se mohl soustředit na dopsání své knihy 'The unfair advantage'. Ta je dodnes považována za jednu z nejlepších biografií, které byly kdy napsány.

Zpět v královně motorsportu

Roger Penske udělal z Donohueho manažera týmu, ale po vstupu do formule 1 jej přesvědčil, aby znovu usedl za volant. Američan se objevil na startu Velkých cen Kanady a USA, body v nich ale nezískal. To se povedlo až následující sezonu ve Švédsku, kde po nepříliš vydařené kvalifikaci, ve které byl šestnáctý, získal dva body za páté místo v cíli. Téměř stejný počin se mu povedl i na Silverstonu, to už ale závodil ve voze March, který nahradil PC1.

Předčasný odchod

O měsíc později přišla osudná Velká cena Rakouska. V ranním warm-upu mu praskla zadní pneumatika, Američan se svým monopostem narazil do betonové bariéry a následně spadl ze svahu. Během této tragédie přišel o život jeden z traťových maršálů, ale Donohueho zdravotní stav se nezdál být zprvu tak vážný. Byl při vědomí a komunikoval s lékaři. Poté se však ukázalo, že při nárazu utrpěl těžká poranění mozku, kterým 19. srpna v nemocnici ve Štýrském Hradci podlehl.