Jednou ročně zavítá do ulic Monaka cirkus jménem formule 1. Na několik týdnů vyrostou v ulicích bariéry a tribuny. Jak to tam vypadá, když zase zmizí?
V Monaku se závodí od roku 1929. Od roku 1954 pak Monako v kalendáři formule 1 nechybělo.
Na konci května se ulice Monte Carla promění. To, co vidíme v televizi, je už jen výsledkem obří logistické operace.
Během 6 týdnů v Monaku postaví na 21 kilometrů bariér a 20 tisíc kilometrů čtverečních oplocení. K dispozici je také 3 000 pneumatik, 800 hasicích přístrojů – jeden na každých 15 metrů trati.
Nehody jsou pro GP Monaka synonymem. Zdejší traťoví maršálové jsou považování za vzor. Vůz obvykle odklidí během krátké chvíle. Pomáhá jim devět jeřábů.
Bariéry a infrastrukturu staví 250 lidí, které najímají soukromé firmy. Během samotného víkendu se na grand prix podílí na 2 tisíce lidí – většinou dobrovolníků.
Ulice města jsou ale i během výstavby otevřené. Platí to dokonce i o části závodního víkendu. Například ve čtvrtek, kdy jsou tréninky, se ulice uzavřou brzy ráno, ale večer se opět otevřou.
Kimi Räikkönen v kvalifikaci tento okruh vloni projel za 1:12.178. Bude letos někdo rychlejší?