Před víkendem v Zandvoortu se hodně diskutovalo o poslední zatáčce. Větší pozornosti se však nakonec těší její klopená sestra s názvem Hugenholtz.
Zandvoort je zvláštní okruh v zajímavém prostředí, který ale nenabízí příliš mnoho možností k předjíždění a to zvláště pro současné vozy formule 1. Před Grand Prix Nizozemska proto proběhly úpravy, které měly dát jezdcům alespoň nějakou šanci.
Naděje se ubíraly k poslední zatáčce, která je klopená. A to ne málo. Klopení dosahuje 18 stupňů, což zatáčku z pohledu vozů F1 narovnává. Velká část zatáčky se pojede na plný plyn. Zvažovalo se, že by se už v zatáčce nacházela aktivační část DRS zóny. Možná se tak i stane, ale nejspíše až v dalších letech. Při první zkušenosti v reálném provozu byla FIA konzervativní. Jezdec bude moci aktivovat DRS až 30 metrů za zatáčkou na cílové rovince, která má délku 678 metrů. V rámci kalendáře F1 je to rozhodně jedna z těch kratších rovinek.
Jezdce ale nakonec zaujala spíše třetí zatáčka s názvem Hugenholtz, která je také klopená, i když odlišným způsobem.
„Třetí zatáčka vám rozhodně dává několik dalších možností, pokud jde o to, jaké stopy můžete zvolit,“ řekl Max Verstappen po prohlídce okruhu.
Třetí zatáčka je jiná. Poslední pracuje se dvěma úhly klopení – 15 stupňů a následně 18 stupňů. Třetí zatáčka se „svažuje“ postupně. V dolní části má zatáčka sklon pouhé 4,5 stupně. Poté směrem k vrcholu klopení postupně roste a to nikoliv náhodně ale podle Fibonacciho posloupnosti až k 19 stupňům.
Zatáčka tak připomíná misku, což znamená, že existuje mnoho různých způsobů, jak zatáčku projet, abyste dosáhli co nejlepšího času.
„Nikdy jsem nejel na trati, kde je tolik klopení,“ řekl Esteban Ocon. „Obvykle si vybavíme Hockenheim, nájezd na stadion a Sachsovu zatáčku. Jsou tam klopení, ale s tímto se to nedá srovnat. Je to třikrát nebo čtyřikrát více nakloněné, takže to otevře možnosti pro různé jízdní stopy.“
Charles Leclerc si dokonce myslí, že unikátní charakter třetí zatáčky znamená, že je v ní možná budou moci jet dva vozy vedle sebe.