Tenhle závod měl už ve svém rodném listě napsáno, že bude nudou od začátku do konce. Jenže nakonec to tak špatné zdaleka nebylo.
A není dokonce vyloučené, že se na
odpoledne ve Valencii bude i vzpomínat. Z několika možných důvodů.
Někomu se například mohl líbit neuvěřitelný atak monopostů Ferrari hned po
startu, někdo byl zase šokován leteckou vložkou, kterou vyrobil Mark Webber a
jiný udiven hned 10 časovými tresty (devět pětisekundových a jeden
20sekundový), které FIA rozdala jezdcům v souvislosti se zaváděcím vozem a
ignorováním modré vlajky.
Závod ve španělském přístavu byl ovšem
zapamatováníhodný i z jiných důvodů: monoposty se jménem Lotus se v něm totiž
ve světovém šampionátu představily už v pětistém závodě, pro domácího 39letého
Pedra de la Rosu to byl jeho 80. závod mistrovství světa, pro Heikki
Kovalainena 60. a pro německé piloty F1 pro změnu 610. Jenže tím většina
zajímavých statistik v tomhle závodě prakticky skončila, protože právě na ně
byl poměrně chudý...
Vettel dostihl Montoyu i Arnouxe
V kvalifikaci si své deváté pole
position připsal Sebastian Vettel, což v červenci 23letého pilota stačilo mezi
těmi současnými zařadit na šesté místo: za Schumachera (68), Hamiltona a Alonsa
(18), Massu (15) a Barrichella (14). Z hlediska týmů pak znamenala Němcem
vyhraná kvalifikace a jeho 15. start z první řady, 13. pole position (čtvrtý
double) pro tým Red Bull. A v tomto směru také předstižení Alfy Romeo a
zařazení se za stáj Kena Tyrrella. Kvalifikace ve Valencii byla letos nejhorší
hned pro čtyři Němce (Rosberg, Schumacher, Glock a Sutil), naopak nejlepší pro
jejich krajana Hülkenberga a také pro Švýcara Buemiho.
Závod samotný pak Vettelovi přinesl v
šampionátu již jeho sedmou výhru, která ho v historii zařadila po bok Juana
Pabla Montoyi a Reného Arnouxe. Zároveň to však bylo jeho druhé vítězství
stylem start – cíl. A něco takového se ze současného startovního pole podařilo
vícekrát jen Schumacherovi (jedenáctkrát). Dvakrát to už ale zvládli také Alonso a Webber, přičemž v historii má nejvíc
výher stylem start – cíl na svědomí Ayrton Senna – 19.
Pro tým Red Bull jeho výhra znamenala
jubilejní 10. vítězství, jímž tým Z Milton Keynes dostihl Alfu Romeo.
Co jiného se dalo po tomto španělském
závodě ještě ve statistikách vyšťourat?
Své třetí nejrychlejší kolo zajel v GP
Evropy Jenson Button, takže McLaren tím zaznamenal 140. nejrychlejší kolo
historie. Pro německé piloty pro změnu tenhle závod přinesl jejich 110.
vítězství ve světovém šampionátu, motorům Renault zase 125. výhru a 333.
pódium. A pro pomalu odcházející japonskou firmu Bridgestone GP Evropy
znamenala jejich 165. výhru a 160. nejrychlejší kolo závodu. A to bylo i 130.
nejrychlejším kolem pro vůz se startovním číslem 1...
Lewis Hamilton svým druhým místem se zase
postaral o 250. pódiové umístění pro monopost se startovním číslem 2.
Kobayashimu evropská GP do kapsy nasypala zatím největší množství bodů v jeho
kariéře F1, zatímco Barrichellovi pro změnu letos. A díky tomu měli ve
Španělsku radost i jejich týmy. Vždyť ten z Hinwilu se může pochlubit největším
letošním bodovým přírůstkem. A tucet bodů, které si díky novému bodování z
Valencie odváží stáj Franka Williamse, si tento tým do Grove (mimochodem
naposledy vyhrál před 98 závody) naposledy přivezl po Velké ceny Monaka v roce
2005!
Naopak nejméně letošních bodů si po
tomhle klání odváželi do Maranella a také k Mercedesu: tam si jich dokonce
přivezli nejméně od GP Monaka 1955!
Radovat se naopak mohou u Red Bullu.
Bodují už totiž po sobě 15 závodů a o tom se všem ostatním může jen zdát...