Z vítězství se radovala posádka Audi Tréluyer, Fässler, Jarvis, na stupně vítězů se díky druhému místu podívali McNish a di Grassi, kteří jeli s Kristensenem, a třetí Heidfeld v posádce s Janim a N. Prostem.
Prestižní dvanáctihodinovku v Sebringu v letošním 61. ročníku opanovaly vozy Audi R18 e-tron quattro vybavené hybridním dieselovým motorem. Výrobce z Ingolstadtu si tak připsal již jedenácté vítězství v tomto slavném americkém vytrvalostním závodě.
Z výhry se nakonec radovala posádka Benoît Tréluyer, Marcel Fässler a Oliver Jarvis, všichni tři na legenádrní floridské trati zvítězili poprvé. Tréluyer s Fässlerem, kteří jsou úřadujícími světovými šampióny ve vytrvalostních závodech, si tak po dvou výhrách ve 24 hodinách Le Mans z uplynulých dvou let připsali další úspěch. Jarvis, který vyhrál v lednu v Daytoně za volantem Audi R8 Grand-Am třídu GT, se nyní dočkal triumfu také v absolutní klasifikaci. Vítězná posádka ujela 364 kol průměrnou rychlostí 182,557 km/h.
"Cítil jsem se poctěný, když jsem dostal nabídku tady závodit. A pak ještě více poctěný, když jsme tu vyhráli. Po většinu závodu naše auta nedělilo více než deset sekund. Můžu vás ujistit, že jsme tvrdě bojovali a nebyla tu žádná týmová režie," ujistil Jarvis.
Druhá tovární posádka továrního Audi Sport Team Jöst složená z veteránů Allana McNishe, bývalého jezdce F1, a Toma Kristensena, rekordmana v počtu výher v Le Mans i Sebringu, doplněných o bývalého jezdce Virginu a nynějšího testovacího jezdce Pirelli pro F1 Lucase di Grassiho totiž projela cílem jen o 7,679 sekundy později.
Třetí místo obsadila se ztrátou pěti kol posádka týmu Rebellion Racing s vozem Lola-Toyota B12/60 složená z bývalého testovače Sauberu, Red Bullu a Toro Rosso Neela Janiho, účastníka 183 velkých cen F1 Nicka Heidfelda a Nicolase Prosta, syna čtyřnásobného mistra světa F1 Alaina. Na stupních vítězů se tak setkali tři bývalí jezdci královny motorsportu.
Třídě LMP2 dominoval tým Level 5 Motorspors, jehož vozy HPD ARX-03b s motory Honda obsadily první dvě místa, v obou posádkách figuroval šéf stáje Scott Tucker, v první společně s pilotem Indycar Ryanem Briscoem a mladším bratrem Daria Franchittiho Marinem, ve druhé pak s dalšími piloty Indycar Ryanem Hunter-Reayem a Simonem Pagenaudem. Celkově obsadili šesté, respektive sedmé místo.
Ve třídě GT se nakonec radovali Oliver Gavin, Tommy Milner Jr. a Richard Westbrook s továrním vozem Chevrolet Corvette C6.R. Sice měli nejrychlejší vůz ve své třídě, ale díky potížím způsobeným zkratem přístrojové desky a penalizaci se v pořadí dvakrát propadli a do vedení se tak definitivně vrátili až čtrnáct minut před koncem. Tehdy totiž Milner předjel vůz Ferrari 458 Italia týmu Risi Competizione dalších někdejších pilotů F1 Oliviera Beretty a Gianmaria Bruniho, který v té chvíli kvůli Bruniho potížím se zády řídil méně zkušený Matteo Malucelli. Celkově patřilo těmto vozů patnácté, respektive šestnácté místo. Chevrolet vyhrál v Sebringu poprvé od roku 2009.
Z bývalých jezdců F1 se na startu kromě již zmíněných objevili také Stefan Johansson (v cíli desátý), Bruno Senna, který dojel společně s Darrenem Turnerem a Stefanem Mückem na voze Aston Martin třídy GT 23. celkově a osmý ve třídě, Pedro Lamy (33.), David Brabham (37.) a Jan Magnussen, který závod nedokončil.