Pokud se nestane zázrak, budeme mít od příštího roku ve formuli 1 svatozář. FIA ji zavede i přesto, že pro návrh zvedl ruku jen jeden z deseti týmů (údajně Ferrari).
Motorsport je nebezpečný. Pro formulové závodění to ale už pár let neplatí. V počátcích formule 1 platilo, že pokud jezdec v plné rychlosti boural, byla velká pravděpodobnost, že zemře. Od té doby uplynula spousta času a dnes s trochu nadsázky riskují jezdci formule 1 asi nejvíce během tréninku na kole.
Existují mnohem nebezpečnější sporty – třeba fotbal, ve kterém se to hemží nejen zlomeninami a nataženými vazy ale pár fotbalistů se už z trávníku nevrátilo po selhání srdce. Nebo cyklistické závody a to ani nemluvíme o MotoGP.
Na druhou stranu se ale netvařme, že F1 je zcela bezpečná. Smrt už nečíhá v každé zatáčce, ale občas může navštívit závodní okruh – stejně jako jakékoliv jiné místo na světě.
V nedávné minulosti jsme ve formulovém světě měli pár smutných okamžiků – Julese Bianchiho, Henryho Surteese, Marii de Villlota nebo Justina Wilsona.
Měli jsme ale také několik šťastlivců. Fernando Alonso odešel z nehody v Austrálii 2016 po svých, stejně jako Scott Dixon z letošní Indy 500. Sébastien Bourdais už takové štěstí neměl, ale i tak přežil náraz do zdi rychlostí 346 km/h.
Kritickou částí monopostu zůstává hlava jezdce. Také v této oblasti ale F1 i další série ušly kus cesty. Podívejte se, jak vypadá kokpit současných vozů a porovnejte ho s vozy před 20, 30 lety.
FIA chce přesto zavést svatozář. Řešení je kontroverzní nejen z pohledu designu ale i samotné bezpečnosti. Zachrání život alespoň jednomu jezdci?
70 vážných nehod a svatozář spíše na obtíž
Německý Auto Motor und Sport se podíval na 70 vážných nehod, ke kterým došlo od roku 1994. V případě dvaceti nehod došlo k úmrtí nebo zranění. Otázka zní: pomohla by u některé z nehod svatozář? Podle analýzy nepomohla. V případě některých nehod by dokonce mohla být nebezpečná.
Svatozář by nepomohla maršálům v Monze 2000 a ani Melbourne 2001. Žádný efekt by neměla ani u Bianchiho, který neměl žádná vnější zranění. Poranění mozku způsobila extrémní deakcelerace.
Pedro Diniz by se možná se svatozáří na Nürburgringu v roce 1999 cítil lépe, ale z nehody odešel nezraněn. Totéž platí pro Badoera v Argentině v roce 1996 nebo Wehrleina letos v Monaku.
V živé paměti má asi většina fanoušků nehodu Massy v Maďarsku 2009. Tato nehoda je krásnou ukázkou smysluplnosti svatozáře. Ta sice ochrání jezdce před letící pneumatikou, ale letící pneumatika je v dnešní F1 poměrně nepravděpodobná. Co udělá svatozář s něčím sice velmi malým, ale rychle se pohybujícím (vůči autu), jako je pružina? Nevíme. V případě Massy se mohla odrazit a zranit ho ještě vážněji, mohla se odrazit vedle a Massu nezasáhnout, ale také mohla jen projít úplně stejně, jako se to stalo.
Jak ale svatozář zafunguje, když se srazí dva monoposty? V Kanadě 1998 by se zřejmě benetton Alexandera Wurze (mimochodem – zastánce svatozáře) zachytil o vůz Jarna Trulliho. Totéž by se stalo při srážce Wurze a Coultharda v roce 2007 v Melbourne.
Můžeme jít ale i do nedávné minulosti. Velmi nebezpečné by to nejspíše bylo při srážce Alonsa a Räikkönena v úvodu GP Rakouska před dvěma lety.
Vyšší hmotnost
Svatozář také zvýší minimální hmotnost vozu ze 728 kg na 733 kg. Nemyslete si však, že má hmotnost 5 kg. Ve skutečnosti je to daleko více, ale už u současných vozů se počítalo se zavedením svatozáře a je k tomu rezervováno 10 kg. Nadbytečnou hmotnost mohou týmy využít k nasazení závaží.
Především vyšším jezdcům, kteří mají větší hmotnost, vadí současné postupné zvyšování minimální hmotnosti, která na ně vyvíjí tlak. GPDA navrhuje, aby se z minimální hmotnosti vozu oddělila hmotnost jezdce, stanovila se na 80 kg a zbytek se dorovnal závažím. Tento nápad ale zřejmě neprojde.
FIA také upraví pravidla. Dnes se musí jezdec dostat z vozu do 5 sekund. Po zavedení svatozáře na to bude mít více času – 8 až 10 sekund.
Svatozář si nejspíše nebudou vyrábět přímo týmy, ale dodavatel, kterého FIA ještě vybere. Vzhledem k tomu, že od roku 2019 uvidíme svatozář i v nižších sériích, bude z toho výnosný byznys.
Foto: Getty Images / Charles Coates