O tom, jak si ho během GP Velké Británie na Silverstonu do svých řad vybral tým Haas, o londýnském draftu po vzoru NHL, ale i o dalších tématech se dočtete v následujícím rozhovoru.
Jsi „petrolheadem“ už od malička? Dostalo tě to poté i k virtuálnímu závodění?
„Petrolheadem“ jsem od tří let, kdy můj dědeček koupil první play station a první hra, kterou jsem na něm hrál, bylo Gran Turismo. Tím to u mě všechno vzniklo. Profesionálně jsem se „simracingu“ začal věnovat v roce 2008, a to na hře Gran Turismo 5 Prologue, která byla v podstatě demo verzí hry Gran Turismo 5, jenž vyšla v roce 2010. Od roku 2013 jsem se pak začal připravovat na GT Academy (Nissan GT Academy; projekt Nissanu pro výchovu závodních jezdců, jako kandidáti byli vybíráni hráči GT, pozn. red.). Tam jsem se v roce 2014 dostal do evropského finále, přičemž o účast v něm usilovalo 300 000 lidí a já nakonec skončil mezi nejlepšími 42 uchazeči. Poté jsem se chvíli hledal, ale nakonec jsem zůstal u „simracingu“ a dobře jsem udělal, protože se nejen u nás velmi rozmohl. Teď tady sedím v tričku Haas a myslím, že mě čeká dobrá budoucnost.
Takže ses stal fanouškem motorsportu díky tomu, že sis nejprve závodění vyzkoušel ve videohrách?
Je to přesně tak, jak říkáš. Zároveň jsem ale odmalička sledoval formuli 1 a první jezdec, který mě zaujal, byl Michael Schumacher. Ten v té době vyhrával jeden závod za druhým a stal se mým idolem, i když podle mě nebyl tím největším talentem historie motorsportu. Byl to ale dříč, tvrdě pracoval, a to mu neslo ovoce. Tím se teď snažím řídit i já.
„V prvních letech mi lidé kolem mě říkali, proč tím trávím tolik času. Já na to vždy odpovídal, ať pár let počkají a uvidí, kam to dotáhnu.“
Pojďme k virtuálnímu závodění. Co nakonec vedlo k tomu, že ses mu v takové míře začal věnovat?
Dostal jsem se k tomu tak nějak sám. Když jsem byl menší, tak jsem se po škole často věnoval hraní her a nejvíc mě vždy samozřejmě bavily závody. To je logické, protože jak jsem říkal, „přičichl“ jsem k nim již ve třech letech. V roce 2008 mi táta koupil první příslušenství včetně volantu a od té doby to začalo. Zůstal jsem u toho. V prvních letech mi lidé kolem mě říkali, proč tím trávím tolik času.
Já na to vždy odpovídal, ať pár let počkají a uvidí, kam to dotáhnu. Teď je to již 10 let a za tu dobu jsem se někam posunul nejen jezdecky, ale i psychicky a mentálně. Určitě se to vyplatilo, i když jsem si ze začátku říkal, jestli to vůbec má cenu. Chtěl bych se virtuálnímu závodění věnovat do mých 40 let a pak si jít užívat života.
Díky play stationu ses také mohl v roce 2014 přihlásit do Nissan GT Academy. Chtěl ses stát „opravdovým“ profesionálním závodníkem?
Měl jsem to v hlavě. Samozřejmě jsem chápal, že vzhledem k mé výšce by to asi nikdy nebylo ideální, ale tu šanci jsem měl. Dostal jsem se až na Silverstone, kde jsem patřil k nejrychlejším. Také jsem v té době měl hodně dobrou kondici, společně se dvěma Poláky a dvěma Švédy jsme nejrychleji zvládli povinný armádní běh. Nakonec to ale nevyšlo a od té doby se věnuji již jen virtuálním závodům.
Na české scéně virtuálního závodění se věnuješ šampionátu Mercedes-Benz Virtual GP. Představíš nám tento šampionát a řekneš nám, jak ses do něj dostal?
Do šampionátu jsem se dostal v roce 2014. Poprvé jsem se o Virtual GP dozvěděl v televizi v březnu téhož roku a přihlásil jsem se. Momentálně se jedná o šampionát koncipovaný pro 12 jezdců, kteří se sejdou v herně a jsou rozděleni do dvou místností na dvě poloviny. V současnosti má každý z jezdců svého partnera, tím mým je Acer Predator. První dva ročníky jsem dokázal celkově vyhrát. V roce 2014 jsme soutěžili na hře F1 2014, poté se ovšem přešlo k simulátoru Assetto Corsa, na kterém závodíme dodnes.
Týmy ve Virtual GP se tedy odvíjejí od sponzorů jednotlivých jezdců?
Přesně tak. My (Acer Predator; pozn. red.) jsme jediný tým se dvěma vozy, mým týmovým kolegou je Vojtěch Polesný. Dále se pak účastní týmy Asus, SanDisk nebo Lynx. Organizátoři Vojtěch Novák a Lukáš Redl odvádějí fantastickou práci, Virtual GP je nejznámější česká soutěž virtuálních závodů, navíc sponzorovaná automobilkou. Já jsem teď ve vedení šampionátu a pokud zvítězím, vyhraji novým Mercedes třídy A na rok. Teď se budu tedy maximálně koncentrovat na zisk titulu ve Virtual GP a poté plynule přejdu ke spolupráci s Haasem.
Tvé statistiky z Virtual GP vypadají velmi suverénně, ve 40 závodech jsi získal 28 výher. Proč myslíš, že se ti v tomto šampionátu tolik daří?
Myslím, že mojí největší výhodou je schopnost zajíždět od počátku nějakého live eventu stejně rychlé časy, jako jezdím doma během tréninku. Jsou samozřejmě také jezdci, kteří na místě konání nejsou ve svém prostředí, nejsou ve svém živlu a už nedosáhnou takových výsledků.
Během sezóny Virtual GP vystřídáte celkem 3 vozy, konkrétně Mercedes AMG GT3, historický prototyp Mercedes C9 1989 a Mercedes F1 Hybrid „postavený“ podle loňských pravidel F1. Který z těchto vozů máš nejraději?
Určitě mám nejradši prototyp C9, protože je velmi složitý na řízení. V každé zatáčce si musím ladit turbo, abych z ní vůbec vyjel, jelikož výkon vozu je masivní. Musím také pracovat s meziplynem, což mám velmi rád. Meziplyn již dnes nikde nezažiju, u moderních aut už pilot jen „mačká pádla“, a to není ono. Tenhle Mercedes navíc vpředu nemá splitter, takže vygenerovaný přítlak je minimální. Díky tomu s ním jdu z nedotáčivosti rovnou do brutální přetáčivosti, a to je to, co se mi na tom strašně líbí.
Formát závodního víkendu Virtual GP se příliš neliší od „reálných“ závodních víkendů, je to tak?
Ano, máme tréninky, kvalifikaci a závod. Ještě před oficiální tréninkovou session může každý jezdec během týdne před závodem přijít za organizátory do herny a domluvit si u nich individuální trénink. Já vždy přijdu tak hodinu a půl před oficiálním tréninkem, abych si pro sebe vše nastavil, připravil a zkontroloval.
Pojďme již k samotné formuli 1. Když byla vyhlášena celosvětová kvalifikace pro F1 Esports Series, jak dlouho ses rozhodoval, než ses přihlásil?
Nejdříve jsem nad tím týden přemýšlel a vůbec se mi nelíbil formát soutěže. Nakonec jsem si ale řekl, že to zkusím a nějak to dopadne.
Získat pro sebe jednu ze závodních sedaček asi nebylo vůbec lehké, že?
Dostat se tam bylo těžké. Koncept draftu nebyl špatný, bylo to podobné jako v amerických ligách NHL, NFL, NBA a podobně. Pravidla však nebyla tak dobře napsaná, takže si většina týmů (Esport Series se účastní všechny stáje F1 kromě Ferrari; pozn. red.) podepsala svoje jezdce již před draftem. Já jsem na draft odlétal v úterý, ale už den před tím jsem se dozvěděl, že Force India si své jezdce již podepsala, a to nebyl jediný případ.
Takže již před draftem jsem věděl, že si mě může vybrat pouze někdo ze čtveřice Red Bull, Toro Rosso, Haas, Sauber. Před odletem mi však Martin Štefanko (další z účastníků Virtual GP; pozn. red.) řekl, že o něj má zájem Haas. Tak jsme se dohodli na vzájemné spolupráci při tréninku. Ve stejné lize spolu jezdíme již tři roky a díky tomu vím, že Martin je stejně rychlý jako já. Společně jsme poté tým Haas kontaktovali a ve středu po příletu jsme jednali s člověkem z Haasu. Ten nám řekl, že jeho tým má o naše služby zájem, ať si užijeme grand prix víkend na Silverstonu a že v pondělí se uvidí.
Popiš nám svou cestu od prvotního rozhodnutí zúčastnit se F1 Esports až do kvalifikačního finále na Silverstonu…
V rámci čtyř závodních víkendů F1 se uspořádaly čtyři kvalifikační eventy. Během každého eventu jsme dostávali různé úkoly. Na příklad mi hra nasimulovala situaci, kdy jsem se s vozem Lance Strolla ocitl ve 46. kole závodu v Baku a měl jsem do konce velké ceny vybojovat co možná nejlepší umístění.
Kromě toho se také hodnotily další dovednosti, jako třeba nejrychlejší kolo, konzistence, absence kontaktů, zkracování trati a tak dále. Na plnění těchto úkolů dostal každý v podstatě neomezeně pokusů a času během závodního víkendu od pátku do neděle. Nejlepší desítka z platforem Xbox One, PS4 a PC se poté zúčastnila závodu.
Umístění v nejlepší trojce v tomto závodě poté dotyčným zajistilo přímý postup do draftu. Já jsem do draftu postoupil z Baku na platformě PS4, v tom klíčovém závodě jsem dojel druhý. Na Silverstonu jsme poté my postupující plnili další úkoly. Ve středu jsme jezdili na simulátorech a skládali lehký kvíz ze znalostí tratí a prostředí F1.
Ve čtvrtek nás poté čekali fitness testy, které se odehrávaly přímo ve fanouškovské zóně. Vyzkoušeli jsme si i pit stop challenge a reakční testy. Pátek jsme poté strávili celý den na motokárách v Milton Keynes na trati, kterou jsem již znal z Nissan GT Academy. Víkend jsme měli více méně volný. Na sobotu se mám podařil zajistit paddock pas, takže jsme ji strávili v luxusním VIP formule 1. Potkali jsem tam ten den i Carlose Sainze a Nica Hülkenberga.
Teď k tomu, co jsi již naznačil. Tým Haas tě sledoval již delší dobu před draftem?
No…probíhalo to asi takhle. Všechny týmy účastnící se Esports Series dostaly od F1 profily nás jezdců, takže si mezi námi udělaly určitý průzkum. Haas jako první oslovil Martina, který se poté u týmu zeptal i na mě s tím, že by mě chtěl jako týmového kolegu. Na to Haas reagoval sdělením, že moje jméno bylo na jejich seznamu hned jako druhé. Takže nás měl Haas oba od začátku v hledáčku, což bylo skvělé. Díky tomu jsme se s Haasem předběžně dohodli již ve středu. Potom jsme tušili, že naše šance budou v pondělním draftu velké.
„Od Haasu máme náznaky, že by s námi chtěli spolupracovat déle než jen jeden rok.“
V neděli jste si tedy vychutnali grand prix Velké Británie a v pondělí jste se přesunuli do Londýna na samotný draft, kterého se zúčastnili i Sean Bratches a Johnny Herbert. Jaká tam byla atmosféra?
Atmosféra tam byla výborná, velmi se mi to líbilo. Po organizační stránce byla celá akce perfektně zvládnutá. Od pondělního rána jsem cítil určitou nervozitu, protože co člověk nemá na papíře, to prostě nemá, co si budeme povídat.
Několik nevybraných jezdců přemohly emoce. Jeden nizozemský pilot se na pódiu dokonce rozbrečel, to ale osobně moc nechápu. Svět přeci nekončí a celá série je naplánovaná na pět let dopředu. Každý bude mít šanci zkusit to znovu. Já jsem však rád, že jsem se do Esports Series dostal již teď, protože od Haasu máme náznaky, že by s námi chtěli spolupracovat déle než jen jeden rok.
Co vás vybrané do Esports Series v nejbližší době čeká?
Na konci srpna vyjde hra F1 2018, takže se budeme již od prvního dne snažit co nejvíce trénovat. Budeme si také před závody Esports Series plánovat strategie v oblasti nastavení, paliva a tak dále. Budu se také učit pracovat s ERS.
Jak bude probíhat samotná nadcházející sezóna F1 Esports Series?
Uskuteční se tři live eventy, zřejmě všechny tři v Londýně. V rámci jednoho eventu se vždy odjedou čtyři závody, nejspíš dva a dva v sobotu a v neděli. Celkem nás tedy čeká dvanáct závodů, které se nejspíš budou jezdit na 25% délky reálné grand prix.
Před každým z nich pojedeme krátkou kvalifikaci a dostaneme určitě i nějaký čas na trénink. Bude na nás čekat těžká konkurence, někteří jezdci v Esports Series jsou neuvěřitelně rychlí. Já si ale myslím, že můžeme v poháru konstruktérů skončit do čtvrtého místa.