Jezdci se tuto zimu připravují na novou sezónu intenzivněji než jindy, jelikož větší přítlak nových vozů, rychlejší průjezd zatáčkami a možná až o pět sekund rychlejší časy na kolo si vyžadují větší fyzickou připravenost jednotlivých pilotů.
Manwaring, který začínal jako fyziolog, následně se stal sportovním terapeutem a nyní u Hintsa Performance působí jako trenér, má jasno v tom, že piloti letos budou čelit větším výzvám.
„Vozy budou mnohem rychlejší na kolo, důležité ale je, že nebudou rychlejší na rovinkách,“ řekl Manwaring. „Všechen ten čas přitom vychází z rychlosti v zatáčkách kvůli většímu přítlaku, širším pneumatikám, širšímu podvozku, křídlům... Na rovinkách je fyzická námaha jezdců pod limitem, ale zejména v zatáčkách a při brzdění působí přetížení. To je oblast, kde se budou muset snažit mnohem více.“
Trenéři se proto u pilotů přes zimu zaměřili na možná klíčovou část - krční svalstvo.
„Když sedíte v autě, kolem vás je vše velmi, velmi natěsnané. Neznamená to, že hlavní svalové partie nepracují, i ty musí stále odolávat silám působícím ve voze. Částí těla, která je nejméně fixována, je ale hlava.“
„Abyste mohli hlavu udržet co nejvíce nehybně, a výhled pilota tak byl co nejvíce konzistentní, musíte se ujistit, že krční svalstvo je velmi silné a odolá těmto silám. V tomto okamžiku je to nejvíce limitující faktor.“
„V roce 2016 jsme měli největší přetížení možná tak 4 až 5 G. Myslím, že letos to bude tak o jedno až dvě G více, což je značný nárůst. Pokud počítáte, že hlava s helmou váží necelých deset kilogramů a vynásobíte to pěti nebo šesti, tak máte 50 kg, se kterými se jejich krční svaly musejí vypořádat.“
Ačkoliv se většina pilotů vyrovná s novými požadavky, které na ně budou kladeny, Manwaring upozorňuje, že horší fyzická kondice by se mohla projevit v závěru závodu nebo v extrémních případech.
„Je pravděpodobné, že to bude hrát roli ke konci závodu,“ dodal. „Podívejte se na některé náročnější závody, řekněme v Brazílii, kde se jede proti směru hodinových ručiček a jsou tam rychlé zatáčky. Spousta jezdců bojuje s touto tratí právě kvůli krčním svalům. Pokud musíte hlavu naklánět na jednu stranu, ztrácíte čas.“
„Další faktory, které jsou pro jezdce náročné, jako třeba Singapur, kde je opravdu horko a vlhko. K tomu se přidá ještě únava krčních svalů a další věci. To všechno by mohlo být (z fyzického hlediska) velmi náročné.“
Největší část práce zabere plánování
Manwaring přitom dodává, že jeho práce nespočívá jen ve fyzickém tréninku, ale také v plánování, stravě a pomoci v paddocku.
„Spousta lidí trenéry ve formuli 1 špatně nazývá fyzioterapeuty, jelikož předpokládají, že my piloty jen masírujeme. To také děláme, největší částí naší práce je ale plánování.“
„My rozhodujeme, kdy je nejlepší čas pro trénink, kdy pro regeneraci, pro volný den a jak zvládat problém s časovým posunem. Je tu 20 závodů a stále více jich je ve vzdálených destinacích. Časový posun a stres má velký vliv na jejich výkony.“
„Pokoušíme se vybrat lety, časy a letecké společnosti tak, abychom minimalizovali důsledky časového posunu. Kromě tréninku jim připravujeme také nutriční plán a v případě potřeby se staráme i o zranění.“
„Při závodech pomáháme připravit jejich oblečení, helmu, systém HANS. Staráme se o to, aby všechno bylo v dobrém stavu a pokud je potřeba něco vyměnit, pak na tom spolupracujeme s dodavatelem. Někteří trenéři jsou tak daleko, že mluví s dodavateli o vylepšení oblečení.“
Kromě fyzických nároků jsou na piloty kladeny také požadavky po psychické stránce. „Jako trenéři se musíme vypořádat s psychickou stránkou stejně jako s fyzickou. Pracujeme na tom, aby byli v co nejlepší kondici a nebyli přetížení po psychické stránce. Přemýšlíme ale také o strategiích, aby se lépe vyrovnali s fyzickým vyčerpáním.“
„Trenéři mohou používat různé techniky dýchání, věci jako jógu nebo meditaci. Vím, že to zní zvláštně, existuje ale spousta výzkumů, které podporují využívání dýchání k tomu, aby vám pomohlo zůstat soustředěný a klidný. Takže je to něco, co také můžeme využívat.“
Větší fyzická zátěž během závodu by se přitom mohla projevit po dojetí do cíle.
„Když nebudou mít skvělý závod nebo se jim stane něco špatného, budou v mnohem zranitelnějším stavu, a to kvůli adrenalinu a všem těm stresovým hormonům. S větším stresem je proto pravděpodobné, že budou říkat věci, které vyvolají větší zájem lidí, možná proto, že budou i trochu rozzlobení. Nebudou schopni přemýšlet tak racionálně a dělat správná rozhodnutí.“
Testy: Nekonečné kroužení
Za pár dní vyrazí piloti na okruhu v Barceloně k prvním letošním předsezónním testům.
„Spousta pilotů tak jako tak zápasí s předsezónními testy. Celý den jen krouží dokola a dokola, je zde jen málo stimulace ze strany dalších jezdců. Zkouší různé programy, to všechno může být velmi vyčerpávající.“
„Se spolehlivým autem můžete za den absolvovat 130 a více kol. A nezapomínejte, že to je poprvé, co piloti s těmito vozy pojedou. Mohlo by to pro ně být velmi, velmi těžké. Testování může být celkem nudné, takže tohle by ho mohlo docela zatraktivnit.“
Foto: Getty Images / Mark Thompson