To byl závod! To byla sezona!

Bylo to opravdu něco. Chovám velký respekt ke všem pilotům, kteří se dostali do cíle toho 71 kol dlouhého pekla, ale i k těm, kterým se to nepovedlo.
To byl závod! To byla sezona!

Kdyby Fernando Alonso měl z jakýchkoliv důvodů chuť pustit si záznam Velké ceny Brazílie, nejspíš by sám jen kroutil nevěřícně hlavou nad tím, jak je možné, že se nestal mistrem světa. Sebastian Vettel byl skvělý, i měl velkou porci štěstí. Po standardním startu ho v první zatáčce jemně zavřel kolega Mark Webber - dovedu si představit, že u Red Bullu z toho zrovna neskákali nadšením. Zvolnil, zvolil opatrný přístup a začal se propadat. 

Alonso provedl další ze svých raketových startů a svým typickým banzaj způsobem se vnějškem vrhl do Sennových esíček. Vettel najížděl do čtvrté zatáčky pod tlakem. Může poděkovat prozřetelnosti Kimiho Räikkönena, který včas pochopil, že svůj vůz nestihne ubrzdit a že pokud se mu nevyhne, narazí do Sebova vozu silou o dost větší než malou. Duchapřítomně proto strhl svůj monopost mimo trať.

Vettel se v té době ocitl zcela na vnějšku trati a rozhodl se prudce říznout zatáčku do ideální stopy. V té době ovšem bylo jasné, že tou cestou pojede i nějaký další desperát s minimální přilnavostí pneumatik. Byl jím Bruno Senna, který dobře odstartoval, měl vůz pod kontrolou a za normálních okolností by přesně trefil závodní linii. Po dvojitém kontaktu s Vettelem se nicméně musel poroučet ze závodu. Na náraz do Sennova neovladatelného vozu doplatil i Sergio Pérez, pro něhož to byla rovněž konečná.

První kontakt dostal Vettela do hodin a pošramotil karosérii jeho vozu, druhý dal velice zabrat jeho pravému zadnímu zavěšení. Vettel v ten okamžik správně nechal vůz pomalu couvat v přímém směru, aby se nemohlo stát, že by došlo k nějaké další srážce. Byl sice poslední, ovšem pokračoval v závodě, což v ten okamžik vypadalo skoro jako zázrak. Tým se do toho okamžiku strachoval hlavně o to, jestli vydrží alternátor, ovšem po kolizi byli hlavně nervózní ze stavu vozu, který vypadal jako po útoku žraloka.

Prvních dvacet kol bylo to nejúžasnější, co jsem měl ve své kariéře možnost komentovat. Souboj kolo na kolo mezi Lewisem Hamiltonem a Jensonem Buttonem byl nervydrásající, riskantní, ale také mistrovský, zdvořilý a okouzlující. Všechno bedlivě sledoval Nico Hülkenberg, který se později fantasticky dostal do čela. Před závodem jsem na roštu prohodil pár slov se sportovním ředitelem Force Indie Andym Stevensonem, který jasně řekl, že Hülkenbergova startovní pozice neodpovídá jeho potenciálu, protože je rychlejší než někteří soupeři před ním. Otočil jsem se směrem, kterým kyne, a viděl jen vozy Red Bullu a McLarenu. Odvážné tvrzení, říkal jsem si. Ani ne hodinu později Force India vedla závod s vozem, který byl speciálně nastaven pro jízdu na mokro.

Lehký déšť nejprve ustal, načež se ale zase vrátil. Nebylo proto snadné zvolit ty správné pneumatiky. Byl to den, kdy je možná nejlepší to prostě nějak vydržet a zůstat na trati - jenže to se snadno řekne. Někteří zůstali na svých starých slickách (mimo jiné hlavně Button s Hülkenbergem), jiní zvolili jistotu a komfort na přechodném obutí. Časy byly jako na houpačce, a tak skutečně nebylo jednoduché odhadnout, kdo udělal dobrý kauf.

Hülkenberg mezi koly 18 a 47 s přehledem vedl, nicméně dopustil se dvou kritických chyb - první byl smyk, po kterém ztratil vedení, druhou vcelku zbrklý útok na vnitřek první zatáčky ve snaze předjet Hamiltona. Ustřelila mu záď vozu a smetl Hamiltona z tratě, přičemž sám letěl v úhlu 45° vůči zemi. Obdivuhodné bylo, že Hülkenbergův monopost to přežil bez úhony, byť mu byla udělena penalizace snad ještě dříve, než dopadl na zem. Zároveň to byl ale smutný konec Hamiltonovy kariéry u McLarenu.

Penalizace pro Nica Hülkenberga byla vzhledem k podmínkám na trati poměrně přísná, byť je pravda, že svou chybou ukončil Hamiltonovi závod. Zdá se, že k incidentům v prvním kole přistupují komisaři shovívavěji, neboť stejný trest mohl dostat i Vettel za eliminaci Senny. Vettelovo obtížné odpoledne nemělo konce. Na konci fáze za safety carem (který se na trať vypravil kvůli tomu, že byla poseta troskami vozů jak konfetami) zaspal. Kvůli nefunkčnímu rádiu zajel pro slicky zrovna v době, kdy se schylovalo k okamžiku, kdy by se nejvíce hodily přechodné pneu.

Jeho neohlášená zastávka pro přechodné pneumatiky znamenala, že když se dostal k mechanikům, byla sada ještě zabalená v dečkách. Přesto si ale držel pozici, která by mu zaručila titul - ovšem za dvou podmínek, že se udrží na trati a že Button zůstane ve vedení závodu před Fernandem Neoblomným. 

Paul di Resta ztratil po najetí do kaluže v mírných levých zatáčkách před cílovou rovinkou (které se mohou zdát být jednoduché, ovšem jen do určité míry) kontrolu nad vozem. Na mokru je tohle místo tak hrůzostrašné, že nemít na sobě helmu, strachy okusujete vaší sedačku. Bouračka si vyžádala další safety car, ten neutralizoval konec závodu a na pozicích pilotů se již nic nemohlo změnit. Vettel se stal šampionem, Button vítězem, Caterham přeskočil Marussii a urval si pro sebe důležité desáté místo v Poháru konstruktérů.

Pláč na stupních vítězů Felipemu Massovi bez problémů promineme. Vracely se mu vzpomínky na rok 2008, kdy se stal na své domácí půdě na několik sekund mistrem světa. Jeho sezona byla z velké části hrozná, ale v poslední době jel zcela určitě v nejlepší formě od onoho děsivého incidentu ze sezony 2009. Pomohl Ferrari udržet se před McLarenem, který stejně jako Red Bull vyhrál sedm závodů. 

O komický prvek závodu se postaral Räikkönen, který byl ve zrádné levotočivé zatáčce Juncao moc široký. Něco podobného se mu stalo před jedenácti lety a pamatoval si, že cestičkou ze starého Interlagosu se dalo vrátit zpět na trať. Tentokrát však bylo zavřeno. Jeho rychlá pirueta ve stístěném prostoru by se hravě mohla dostat do StarDance. Je tedy pravda, že příště by si pro návrat do civilizace mohl vybrat spíše asfalt než namoklou trávu. Po mnoha dobrodružstvích se dostal do cíle na desátém místě. Jeho letošní comeback byl bez debat působivý.

Mužem roku pro mě byl Fernando Alonso. Ze všech pilotů stanul nejvícekrát na stupních vítězů - celkem třináctkrát, a to se ani nemohl spoléhat na luxus v podobě nejrychlejšího vozu. Jeho vytrvalost, odhodlanost a nádherné ovládání vozu si mě získaly a zřejmě kvůli tomu závodnická část mého já tajně doufala, že titul letos získá on. 

Realitou ovšem je, že se 25 let a 124 dní starý Sebastian Vettel stal díky svým majestátním schopnostem a vyspělým uvažováním nejmladším trojnásobným mistrem světa v historii formule 1. Má dokonce potenciál překonávat rekordy Michaela Schumachera. Mnoho mužů, mě nevyjímaje, si může v duchu přepočítat, jak na tom před šestadvacátým rokem věku byli oni. Nesnažte se mi namluvit, že to není skvělý jezdec.

Jenson Button vyhrál první i poslední závod sezony a vypadá to, že je připraven vést McLaren kupředu. Pokud dokáže odvádět konzistentnější výkony, mohl by pomýšlet i na další titul. Pravidla pro příští rok se nebudou nijak výrazně měnit, a tak je možné, že nás čeká sezona, která se ponese v podobném duchu. Té letošní jsem se nemohl nabažit a už se nemůžu dočkat další. Těšíme se, až se s námi v diskuzi podělíte o svůj názor na věc!

MB

Další článek: Pirelli zveřejnilo statistiky sezony 2012 z pohledu pneumatik

17:50 | Ross Brawn také potvrdil, že po Monze jsou zatím více méně jisté jen závody v Bahrajnu a Abú Dhabí na konci roku.
17:49 | Podle odkaz FIA připouští, že není nutné splnit podmínku závodů alespoň na třech kontinentech, aby mohl být udělen titul (je to podmínka, aby byla F1 WORLD championship. Teoreticky tak může o titulu rozhodnout osm naplánovaných závodů.
15:39 | Mercedes chystá na příští týden v Silverstonu test. V úterý usedne do vozu W09 z roku 2008 Valtteri Bottas, o den později Lewis Hamilton.
3. června | Fanoušci se na závody vrátí až na podzim a to ještě v omezeném počtu. Uvedl to Chase Carey.