Thierry Boutsen – 55 let

Thierry Marc Boutsen je rodákem z Bruselu, kde svět poprvé spatřil 13. července 1957. Že by jednou rád závodil, prý svým rodičům řekl už jako tříletý capart. Tohoto snu se na jistou dobu vzdal, chtěl se stát inženýrem, ovšem v roce 1975 nastoupil do závodnické školy v Zolderu a rychlá kola ho pohltila natolik, že do klasických školních lavic se již nevrátil. Poté přestoupil do belgické formule Ford, ve které v roce 1978 naprosto dominoval, když vyhrál patnáct závodů z osmnácti. To jednadvacetiletému Boutsenovi otevřelo dveře do Evropy a formule 3. V továrním týmu Martini skončil v sezoně 1980 jako vicemistr evropské formule 3, přičemž byl překonán pouze Michelem Alboretem. Dalším výškovým táborem ve výstupu k vysněnému vrcholu, tedy formuli 1, byla série formule 2. V té Boutsen strávil dvě sezony, 1981 a 1982, a to v týmech March, respektive Spirit Racing. Úspěšnější pro něho byl debutový ročník, ve kterém byl vicemistrem. O rok později skončil celkově na třetím místě. Spirit se chystal dovést svůj tým do formule 1 a dal Boutsenovi příležitost testovat jeho závodní prototyp. Angažmá ovšem nakonec získal Švéd Stefan Johansson.

V roce 1983 ovšem přeci jen přišel kýžený start ve formuli 1, noví sponzoři pomohli k podpisu smlouvy s Arrowsem. Boutsenovým prvním závodem byla shodou okolností Velká cena Belgie. U Arrowsu setrval až do konce sezony 1986 a získal s ním 16 bodů a jedno pódiové umístění. V dalších dvou letech hájil barvy Benettonu, kde jeho jméno dále rostlo a kde mohl získat svá první vítězství (Austrálie, Mexiko 1987), nebýt problémů s nespolehlivými motory Cosworth. V sezoně 1988 stál pravidelně na stupních vítězů a v konečném pořadí skončil na solidní čtvrté pozici. Boutsenovy výkony zaujaly Franka Williamse, v jehož stáji Thierry působil v dalších dvou letech. A byl to právě Williams, ve kterém Boutsen nasbíral všechna svá vítězství ve formuli 1 – konkrétně šlo o Velkou cenu Kanady 1989, Velkou cenu Austrálie 1989 a Velkou cenu Maďarska 1990, ve které získal také svou jedinou pole position. V Maďarsku předvedl možná nejlepší výkon své kariéry, kdy prakticky po celý závod odolával velkému tlaku Ayrtona Senny, se kterým ho pojily přátelské vztahy. Sám Boutsen si ovšem všech tří vítězství dle vlastních slov cení stejně – ostatně, Kanada a Austrálie také nebyly procházkou růžovou zahradou, neboť v nich vydatně pršelo. Ačkoliv Boutsen tvořil vyrovnanou jezdeckou dvojici s Riccardem Patresem, byl to právě Belgičan, kdo byl na konci roku propuštěn, aby uvolnil místo Nigelovi Mansellovi.                                                               

Boutsen se tak musel spokojit s angažmá u Ligieru, který již měl v té době svá nejlepší léta za sebou. Parťákem v dvouleté štaci u francouzského týmu mu byl Érik Comas. Boutsenovi nezbylo nic než akceptovat ústup ze slávy a smířit se s tím, že v sezonách 1991 a 1992 si na konto připsal pouze dva body za páté místo ve Velké ceně Austrálie 1992. Poslední sezonou, ve které Boutsen nastoupil do závodů formule 1, byl ročník 1993. Sezonu ovšem neabsolvoval celou, jel pouze od třetího do dvanáctého závodu ze šestnácti. Jeho týmovým kolegou byl tehdy velmi talentovaný a dravý brazilský mladík Rubens Barrichello, což napomohlo k ukončení Boutsenovy kariéry v královně motorsportu. Prohrál všechny kvalifikační souboje a ve Velké ceně Itálie ho nahradil Marco Apicella (známý jako jezdec s vůbec nejkratší odjetou vzdáleností v závodech formule 1). Sám Boutsen říká, že jízda v malém monopostu Jordanu pro něho byla utrpením, zatímco Barrichello se do něho vešel bez problémů, on měl vzhledem ke své výšce problémy správně točit volantem. Boutsenova kariéra tak skončila tam, kde před deseti lety začala, tedy doma, v Belgii.

Po formuli 1 se Boutsen několik let proháněl ve sportovních vozech a vytrvalostních závodech. Stal se továrním jezdcem Toyoty. V jejím prototypu GT-One v roce 1999 těžce havaroval ve čtyřiadvacetihodinovce Le Mans. Zlomil si jeden obratel a s rychlými koly nadobro skončil. To ovšem neznamená, že by se dnes měl špatně, ba naopak. Stal se velmi úspěšným byznysmenem. Jeho hlavním zdrojem obživy je prodej soukromých letadel, jedním z jeho prvních zákazníků byl před lety Heinz-Harald Frentzen. A co si vlastně Boutsen myslí o dnešní formuli 1? "Hodně se změnila, jako by zmizela lidská stránka toho sportu. Technologie odstranila jezdecký přínos v nastavování a vyvíjení vozu. Dnešní vozy jsou také mnohem lépe ovladatelné. Je to lepší, nebo horší? Nevím. Ale je to jiné, následuje světový trend."