Technika: Alfa Romeo 158 - vůz prvního mistra světa

Alfa Romeo 158 z dílny Gioacchina Colomba vznikla ještě před válkou na popud Enza Ferrariho. V úvodních dvou sezonách dominovala formuli 1, ale právě tito dva muži ji svými novými vozy poslali do muzea.
Technika: Alfa Romeo 158 - vůz prvního mistra světa

Historie monopostu, který dominoval při zrodu mistrovství světa formule 1, sahá do roku 1937. Na tratích vládly německé vozy Mercedes-Benz a Auto Union a Alfa Romeo se svým ředitelem závodního oddělení Enzem Ferrarim se rozhodla zaměřit na nižší kategorii Voiturette. Konstruktér Gioacchino Colombo navrhl ve spolupráci s šéfdesignérem milánské automobilky Oraziem Sattou Tipo 158.

Technické vlastnosti

Monopost s nezávislým zavěšením  byl osazen řadovým osmiválcovým (odtud v názvu číslo 8) přeplňovaným motorem o objemu 1479 ccm (při zaokrouhlení odtud číslo 15) s dvěma ventily na válec. Zpočátku dosahoval výkonu 140 kW (190 koní) při 6500 otáčkách za minutu, ale výkon byl v průběhu let různými úpravami navýšen až na 244 kW (350 koní) při 8500 otáčkách za minutu. Čtyřstupňová převodovka tvořící blok s diferenciálem byla umístěna u zadní nápravy odpružené příčným svazkem pružin s pěti listy s využitím hydraulických a třecích tlumičů. Závěsy byly tvořeny krátkými trojúhelníkovými rameny. Přední náprava měla dvě podélné kliky a byla odpružena pomocí listových pružin. Svými malými rozměry (rozvor 2500 mm, rozchod kol vpředu i vzadu 1207 mm) získal vůz přezdívku Alfetta.

Motor byl odvozen od původně chystaného třílitrového šestnáctiválce, se kterým měl společné vrtání a zdvih (58 x 77 mm), a vybaven jednostupňovým kompresorem Roots s tlakem 120 kPa. Ten byl později nahrazen dvoustupňovým kompresorem se třemi spádovými karburátory a přetlakem 220 kPa. Rozvod DOHC byl hnán dvojicí vačkových hřídelí umístěných mezi čtvrtým a pátým válcem. Blok motoru byl složen ze dvou samostatných hliníkových odlitků spojených do jednoho celku s hlavou motoru. Později byla vyvinuta z jednoho kusu odlitá snímatelná hliníková hlava se sedly ventilů usnadňujícími chlazení. Olejová vana a kliková skříň byly z lehké slitiny. Kliková hřídel vybavená nejdříve kluznými a později valivými ložisky byla z chrom-niklové oceli. Motor vážil jen 165 kilogramů.

Úspěchy na trati

Vůz začal závodit roku 1938. Emilio Villoresi i Giuseppe Farina s ním dosáhli několika vítězství. Válku tři vozy přečkaly v továrně na sýry v severní Itálii. V září roku 1946 znovu vyjely a předválečná hvězda Achille Varzi vyhrála nemistrovský závod formule 1 v Turíně. Ital bohužel o dva roky později tragicky zahynul při Velké ceně Švýcarska. Naopak další triumfy přidali Carlo Felice Trossi, Jean-Pierre Wimille a Giuseppe Farina. Wimille se poté zabil v Jižní Africe a Trossi zemřel na rakovinu. Alfa Romeo proto k Farinovi angažovala další předválečnou hvězdu Luigiho Fagioliho a Juana Manuela Fangia.

Nebylo překvapením, že při vůbec první velké ceně formule 1  roku 1950 v Silverstone tovární jezdci Alfy Romeo opanovali první čtyři místa na startovním roštu a v pořadí Farina, Fagioli a Reg Parnell kompletně obsadili stupně vítězů, Fangio nedokončil pro poruchu. Ostatní zaostali o dvě kola. Hegemonii 3F, jak se pilotům Alfy říkalo, narušil, nepočítáme-li 500 mil Indianapolis, až José Froilán González roku 1951 v Silverstone s ferrari.

Nástupce Tipo 159

Tehdy milánská automobilka nasazovala Tipo 159 s novým řešením zadní nápravy a motorem. Výkon vzrostl na 314 kW (430 koní) při 9600 otáčkách za minutu a vůz dosahoval rychlosti 310 km/h. Kvůli přehřívání musel být upraven jeho chod. Kvůli ochlazení procházelo válci i nespálené palivo. Spotřeba tak narostla na 170 litrů/100 kilometrů, což vyžadovalo větší palivové nádrže. I tak museli jezdci během závodu absolvovat dvě až tři zastávky v boxech. Naopak vozy Ferrari s atmosférickými motory o objemu 4,5 litru nemusely stavět vůbec.  Plných 58 kW (80 k) z výkonu (!) sloužilo k pohonu kompresoru. Fangio ještě dokázal v posledním závodě sezony 1951 vybojovat svůj titul, ale Alfa Romeo pochopila, že koncepce Alfetty dosáhla svého maxima. Na zcela nový vůz konkurující Ferrari automobilka neměla a ze šampionátu odstoupila. Tím skončila éra vozu, který si při 99 startech v 35 závodech připsal 31 výher, 19 druhých a 15 třetích míst.

Další článek: Ferrari přiznává: Nejsme spokojeni s naší formou

15:59 | Haas přestaví své jezdce pro rok 2021 před koncem sezóny. Podle Steinera maximálně za 2 týdny.
14:51 | Kvalifikace F2: Pole position (za které jsou v F2 body) získal Callum Illot. Schumacher 10., Cunoda 22., Lundgaard 9., Shwartzman 14.
14:09 | Binotto potvrdil, že Sainze nejspíše v lednu posadí do dva roky starého vozu. Racing Point podobný test s Vettelem nechystá. Szafnauer uvedl, že nemají možnost jezdit s dva roky starým vozem.
13:52 | Zatím stále oficiálně nevíme, kdy a kde proběhnou předsezónní testy. Vypadá to ale na na Bahrajn a to 5. až 7. března 2021.

GP Bahrajnu 2020

Pátek 27. listopadu 2020
1. trénink Hamilton (1:29.033)
2. trénink Hamilton (1:28.971)
Sobota 28. listopadu 2020
3. trénink 12.00–13.00
Kvalifikace 15.00–16.00
Neděle 29. listopadu 2020
Závod 15.10