McLaren na Valentýna představil vůz, od kterého si slibuje lepší formu ve srovnání s loňským rokem. Jaká tajemství ukrývá MCL34?
Naděje na zvrácení nelichotivé série slabých výkonů McLarenu se upínají na nový monopost MCL34. Jeho předchůdce byl obrovským zklamáním.
Ve Wokingu doufali, že tou správnou vzpruhou bude výměna pohonné jednotky Hondy za Renault, ale protože rozhodnutí padlo příliš pozdě a auto pro sezónu 2018 již bylo navrženo okolo Hondy, pouze si přidali další komplikace, protože museli přestavět zadní část vozu.
V konečném důsledku ale ani lepší pohonná jednotka nemohla zachránit špatně fungující šasi. McLaren vybojoval jen šesté místo v Poháru konstruktérů, přičemž byl poražen ostatními dvěma týmy využívajícími stejnou pohonnou jednotku.
Mezitím ze stáje odešel technický ředitel Tim Goss, sportovní ředitel Eric Boullier i hlavní inženýr Matt Morris.
Na druhé straně technické kapacity McLarenu značně obohatil příchod Jamese Keye z Toro Rosso. Tým McLaren prochází velkými změnami a už na první pohled se toho velmi mnoho změnilo i na jeho autě. Na všechny důležité změny a zajímavé detaily se blíže podíváme na následujících řádcích.
Nosový kužel s trojicí otvorů v čelní části vychází z loňského. Do nosníků, které plynule přecházejí do takzvaného „pláště“ pod nosem, byly přidány štěrbiny vedoucí vzduch pod plášť. Na obrázku výše můžete vidět žlutě zvýrazněné obrysy pláště i štěrbinu v pravém nosníku předního křídla.
Ještě dodejme, že u předchůdce se za pláštěm nacházely i klasické lopatky, ale ty se u MCL34 zatím neobjevily.
Prvotní verzi předního křídla s největší pravděpodobností v této podobě uvidíme na trati v Barceloně.
Za pozornost stojí vnější okraje jeho křídlových prvků. V této části má křídlo mnohem nižší úhel náběhu než v části, kde se nacházejí nastavitelné klapky. Posuďte sami na obrázku výše.
Horní ramena přední nápravy kopírují nápad, se kterým v roce 2017 přišlo Toro Rosso a Mercedes. Zatímco prvně jmenovaný se tohoto řešení letos zbavil, Mercedes si ho zachoval.
Na obrázku výše je žlutě zvýrazněné vnější ukotvení horního A-ramena, které je vysunuté vysoko nad ráfek. Detail je vidět na obrázku níže.
Ještě zajímavější to začíná být před bočnicemi. Je vidět, že McLaren si na této klíčové části auta dal záležet, a to je teprve začátek. Spojením deflektoru, bumerangového křídla a části bočnicového křídla tu vznikla velmi nekonvenčně působící smyčka.
Na náběhové hraně podlahy přibyla trojice čepelí. Podlaha samotná je zcela nová a ještě párkrát o ní v tomto článku bude řeč.
Přejděme však k bočnicím. V této části auta totiž nezůstal kámen na kameni. I McLaren podlehl populárnímu trendu vstupních otvorů bočnic položených nad boční nárazové struktury. Jeho nové bočnice jakoby z oka vypadly Red Bullu.
Boční nárazové struktury byly přemístěny níže, takže nyní tvoří spodní náběhovou hranu vstupního otvoru.
Vrchní náběhovou hranu zase tvoří jakési křídlo. Samotný vstupní otvor je posunut vzad až za tyto dva křídlové prvky.
Bočnice sice na pohled nepůsobí tak štíhle jako u Red Bullu, ale to ještě nemusí být na škodu. Možná se počítá s budoucím navyšováním výkonu pohonné jednotky, s čímž mohou být spojeny vyšší nároky na chlazení.
Některé chladiče se pravděpodobně přesunuly z bočnic blíže ke středové rovině a vzduch se k nim přivádí přes zvětšený oválný otvor uprostřed ochranného oblouku.
Zpětná zrcátka jsou v souladu s novými pravidly vysunuté více do stran. Sekundární držák, kterým je zrcátko spojeno s bočnicí, připomíná spíše generátor víření než držák.
Na páteři krytu motoru se zachovala takováto drobná ploutev. Pomůže zadnímu křídlu v zatáčkách při bočení.
Zadní křídlo je připevněno prostřednictvím dvojitých nosníků s „labutími krky“. Jeho hlavní profil je tvarován tak, aby bylo křídlo nejvíce zatížené uprostřed. O to méně jsou zatíženy okraje a o to slabší jsou rohové viry.
Poté, co nová pravidla v horní části bočnic křídla zakázala štěrbiny, které zmírňovaly rohové viry, může takové řešení přijít vhod.
Když už je řeč o bočnicích zadního křídla, ty jsou typicky McLarenovské s množstvím zářezů a lopatek. Mnoho týmů se jimi inspiruje, což je v této branži tou nejvyšší formou uznání.
I zde je vidět, že McLaren stále umí být inovativní a dokáže dotáhnout aerodynamické řešení do dokonalosti. Jeho problémem v posledních letech bylo spíše to, že mezi nimi nedokázal zajistit souhru.
Difuzor byl při představení i na zveřejněných fotografiích a renderech zakrytý, ale my vám ho přece jen trochu poodhalíme. Na obrázcích výše můžete vidět jeho okraje, na základě kterých se dá říci, že jde o zcela nový difuzor.
Ten, kdo se dostal bezprostředně blízko k autu v podřepu, viděl i to, co se McLaren snažil utajit nejvíce. Řeč je o pravděpodobně nejkomplexnějších lopatkách jaké jsme kdy uvnitř difuzoru viděli. Na obrázku výše je jedna z nich zvýrazněna žlutou barvou.
Tři řady štěrbin na okrajích podlahy jsme viděli už loni u předchůdce. Nová podlaha je zdědila jen s několika drobnými úpravami.
Na závěr tu je ještě pohled na zadní ráfky kol. Celý jejich vnitřní obvod je lemován výstupky, které zvětšují povrch ráfku pro lepší kontrolu nad teplotou pneumatik. S tímto nápadem přišel Mercedes vloni v Belgii.
Technické analýzy letošních vozů
Foto: McLaren