První větší balík vylepšení Ferrari pro tuto sezónu měl premiéru ve Fioranu týden před akcí v Imole.
Novinky se rozprostírají po celém voze od předního křídla, přes karoserii bočnic až po zadní křídlo. Nejvýraznější jsou právě změny v přední části bočnic.
(1) Vstupní otvor bočnice byl sloučen s úzkou (2) vertikální štěrbinou vedle stěny monokoku. Tato štěrbina již v minulé sezóně sloužila unikátnímu řešení k přerušení nárůstu mezní vrstvy (o mezní vrstvě více v článku o RB20).
Nový vstupní otvor ve tvaru písmene „P“ tak připomíná design Mercedesu či Alpine.
(3) Horní hrana vstupního otvoru bočnice je nyní výrazně předsunuta dopředu a celá přední část bočnice je mnohem hlouběji (4) podseknuta. Díky tomu by se podle slov Ferrari měla zlepšit kvalita proudění podél okraje podlahy.
Změny v oblasti bočnic doplňují nové (5) lopatky stojící vedle zadních úchytů svatozáře. Ty mají pracovat se špinavým vzduchem z okolí kokpitu tak, aby nenarušoval fungování ostatních částí karoserie dále po proudu. Také v této souvislosti došlo k prodloužení a úpravě tvarování (6) držáků zpětných zrcátek.
Zadní část SF-24 v Imole (nahoře) a v Šanghaji (dole); foto: Jiří Křenek / Active Pictures, Getty Images
Mimořádně štíhlý kryt motoru charakteristický pro Ferrari je nově ještě více zeštíhlený. Při pohledu zezadu je velmi pěkně vidět jak výrazně se zúžila (7) část karoserie těsně za motorem a více se otevřely (8) výstupní otvory po bocích krytu motoru. Nespornou výhodou tohoto přístupu Ferrari je lepší, volnější a čistší proudění na zadní křídlo.
Na zlepšení karoserie bočnic a krytu motoru, které přinesly do oblasti podlahy vzduch s vyšší energií, navazují další vylepšení podlahy.
Porovnání vylepšených okrajů podlahy SF-24 v Imole (nahoře) a předchozí verze (dole); foto: PIRELLI, Getty Images
Nejlépe je to vidět na podlahovém křídle tvořícím okraj podlahy. Došlo ke změně (9) zakřivení jeho přední části, kde vzduch zpod auta expanduje směrem ven. Zadní roh podlahy byl zase vyvýšen v místě, kde končí podlahové křídlo a tím se zvětšila (10) štěrbina v této části podlahy.
Zadní roh podlahy Ferrari SF-23 z roku 2023; foto: Jiří Křenek / Active Pictures
Podobný design Scuderia nasadila loni v Barceloně, ale tehdy se zřejmě zcela neosvědčil, protože ještě koncem téhož měsíce ve Fioranu otestovali a v Rakousku nasadili řešení s téměř zcela uzavřenou štěrbinou. Toto řešení pak využívali prakticky až dodnes.
Zvětšení štěrbiny může zajistit přísun většího množství vzduchu pod podlahu a k okrajům difuzoru.
Na tyto změny pak navazuje úprava profilu (11) Venturiho tunelů na spodní straně podlahy a také vylepšení samotných okrajů difuzoru.
Porovnání upraveného předního křídla SF-24 v Imole (nahoře) a předchozí verze (dole); foto: Jiří Křenek / Active Pictures, Getty Images
V přední části auta nacházíme drobnou změnu tvarování (12) vnějších konců klapek předního křídla a (13) orientace mechanismu pro nastavení náběhového úhlu klapky.
Na opačném konci auta nabraly rohy horní klapky zadního křídla tvar, který je lépe přizpůsoben směru toku vzduchu. Proudění vzduchu totiž v různých částech křídla nabírá rozličný směr a cílem je zajistit, aby křídlový profil kopíroval směr proudění. Tak lze maximalizovat efektivitu a množství generovaného přítlaku.
Na okrajích křídla má vzduch tendenci se stáčet do stran. Proto je (14) náběhová hrana klapky směrem k okrajům protažena více dopředu a okraje klapky nabírají tvar klopeného oblouku.
Za zmínku stojí ještě přepracovaný (15) kryt horního A-ramene zadní nápravy. Ferrari tvrdí, že tato změna má pozitivní vliv na zadní křídlo a výkonnost soustavy křidélek připevněných na vnitřní straně zadního kola.