Podívejte se na podrobnou technickou analýzu nového vozu Ferrari s označením SF70H. Zajímavá je především přední část bočnic.
Současná Scuderia není stejná jako ta, která vstoupila do minulé sezóny. Prošla další z mnoha reorganizací a překonala i odchod technického ředitele Jamese Allisona.
Auto na začátku sezóny vykazovalo pokrok oproti roku 2015. Přišlo se zcela novou přední nápravou, nabralo nový směr v nosové části a změnilo se i uspořádání jeho pohonné jednotky. Během roku se ale dostatečně nevyvíjelo a nezlepšovalo.
Ferrari za nejbližšími soupeři zaostávalo nejen v tempu vývoje, ale také v zacházení s pneumatikami. Uprostřed sezóny bylo z hlediska výkonnosti překonáno Red Bullem. Na druhou stranu však Ferrari disponovalo skvělým motorem a obrovským prostorem na zlepšení.
Nosová část Ferrari SF70H je podobná loňské až na pár menších rozdílů. Když vynecháme změny způsobené zavedením nových estetických pravidel, největší novinkou je přítomnost S-potrubí. Jeho vstupní otvor (viz šipka) je umístěn podle vzoru Mercedesu více vpředu než normálně bývá zvykem.
S-potrubí řeší problém s prouděním po velkých spojitých površích, které má tendenci postupně zpomalovat, odtrhávat se od povrchu a stává se turbulentním. Díky S-potrubí lze eliminovat tyto problémy vznikající při obtékání přední části vozu.
Kromě toho byly úchyty TV kamer snížené do nové předepsané pozice a pod přední části šasi jsou zavěšené nové dvoudílné lopatky na manipulaci s vírem Y250.
Detailnější záběr zmíněných změn vidíme na obrázku výše. Obrovské vstupní otvory předních brzdových kanálků auto zdědilo po svém předchůdci i spolu s celým řešením takzvané foukané matice.
Jde o řešení, při kterém je část proudění, vstupující otvorem předních brzdových kanálků, vedeno skrz dutý čep kola a vypouštěno otvorem uprostřed matice kola (na obrázku níže je tento výstupní otvor dočasně zaslepený).
Některé týmy si tímto způsobem pomáhají při odklonu zvířeného proudění předních kol od karoserie. Aby byl chladicí systém brzd i foukaná matice chráněná před nečistotami, dostal přívod vzduchu ochrannou mřížku.
Obrovské deflektory využívají maximální povolenou délku a sahají i téměř do maximální výšky. Oproti Mercedesu však mají daleko organičtější tvar bez příliš ostrých hran a zářezů.
Ze spodní části deflektoru vyrůstá ještě jeden menší a více zaoblený. Všimněte si obou deflektorů i z jiných úhlů na dalších záběrech.
Pohled shora na přední část monokoku nese nádech monopostů před rokem 2009. Z okrajů šasi na každé straně vyrostly tři nové lopatky, resp. generátory víření. Pravděpodobně budou pomáhat zajistit správný průtok vzduchu bočnicemi.
Každé dosud představené auto pro rok 2017 je něčím charakteristické a i kdyby byly všechny lakované v jedné barvě, určitě byste je snadno rozlišili. V případě Ferrari je takovým jedinečným poznávacím znakem, který navíc nikdo jen tak lehce nezkopíruje, přední část bočnic.
To, co se na obrázku jeví jako vstupní otvor bočnice, je ve skutečnosti jen šikovně tvarovaný komplex bočnicových křídel, které splývají s okolní karoserií tak dobře, až z některých úhlů vytvářejí iluzi, že jsou vstupním otvorem bočnic. Skutečné bočnice ale začínají o něco dále než se na první pohled zdá.
Stačí změnit úhel pohledu a hned je jasnější, kde končí křídla a začínají bočnice. Zajímavostí je i to, že vrchní pár bočních nárazových struktur je de facto integrován do bočnicových křídel.
Kromě hlavního vstupního otvoru na obrázcích vidíme i jeden menší (1) přívod vzduchu těsně vedle šasi překrytý ochrannou síťkou a také další dva (2) vstupní otvory vnořené do hlavního otvoru. Přívod vzduchu k těmto otvorům je vidět na obrázku níže.
Organizace systému chlazení Ferrari bude každopádně asi velmi zajímavá a blíže si na ni posvítíme začátkem sezóny.
Svrchu opět umíme velmi jednoduše rozlišit, kde začínají bočnice. Jejich náběhová hrana nemusí být zkosená tak, jako zamýšleli tvůrci nových pravidel právě proto, že začínají až tak mimořádně daleko.
Podlaha pochopitelně ještě není finální verzí, ale najdeme na ní pár detailů, které stojí za zmínku. Na obrázku výše vyniká hlavně (1) zářez na okraji podlahy a (2) deltovitá sekce podlahy za deflektory
Na obrázku níže se nám naskytne pohled na soustavu bočnicových křídel opět z jiného úhlu.
Nový ochranný oblouk s oblejším tvarem a dvěma podpěrami vytváří prostor pro zvětšenou plochu vstupního otvoru airboxu i otvoru chlazení pod ním.
Zadní části vozu vizuálně dominuje velká žraločí ploutev s T-křídlem na jejím konci.
Legálnost T-křídla jsme podrobněji vysvětlili v analýze Mercedesu, který podobné řešení ukázal o den dříve, a o důvodech pro zavedení žraločích ploutví jste se zase mohli dozvědět v přehledu změn letošních pravidel.
Zadní křídlo je s šasi spojeno dvojicí nosníků typu „labutí krk“ – tedy nosník se připojuje k hornímu povrchu křídla, díky čemuž může proudění na spodní straně křídla zůstat bez obstrukcí ulpívající k celému povrchu.
Na rozdíl od zbytku dosud představených aut, ukázalo Ferrari i kaskádové křídlo. V aktuální sezoně ho však uvidíme spíše výjimečně jen na několika tratích vyžadujících maximum přítlaku.
Foto: Getty Images, Scuderia Ferrari