Sportovní medicína 2: Tělo pilota formule 1

Jezdci F1 patří k nejlépe fyzicky připraveným sportovcům na naší planetě. Kombinace správné výživy, tréninků a tvrdé práce jim pomáhá ve snaze vyhrávat závody.
Sportovní medicína 2: Tělo pilota formule 1

V prvním díle speciálu „Sportovní medicína: Tělo pilota formule 1“ jsme se zabývali především kardiovaskulárním systémem závodníka a jeho psychickým stavem. Pojďme se teď tedy zaměřit na další části jeho těla.

Krk

Jen horko těžko byste hledali sport, který klade na krční svaly větší nároky než právě závodění ve formuli 1. V klidovém stavu váží hlava pilota společně s helmou zhruba šest kilogramů. Během průjezdu zatáčkou při závodu je pak jezdcovo tělo vystaveno přetížení přibližně 4G, takže krční svaly musí zvládnout zátěž cca čtyřiadvaceti kilogramů.

Aby byl jezdec v dobré kondici a jeho krk mohl zvládnout takový zápřah, musí pravidelně podstupovat tvrdý trénink ve fitcentru. K simulaci velkého přetížení zde závodníci používají například obrovské elastické pásy, jež rovnoměrně zatěžují jezdcovy krční svaly. Do cvičebních programů jim trenéři rovněž začleňují tzv. odporové aktivity, jakými jsou třeba veslování nebo vzpírání.

Při cvičení však musí být piloti velmi opatrní. Jejich cílem totiž není vypěstovat si svaly, jaké mají kulturisté, nýbrž pouze posílit své stávající svaly natolik, aby vydržely zátěž v průběhu celého závodu. Kdyby trenéři nedávali na své svěřence dobrý pozor, mohlo by se pak lehce stát, že by se takový Rambo do svého kokpitu už nemusel vejít.

Ruce

Když se podíváte na ruce jakéhokoli z pilotů formule 1, neuvidíte namakané bicepsy, ale „jen“ zdravě vypracované svaly, jejichž síla je však obrovská. Během závodu F1 totiž ruce patří ke třem nejnamáhavějším částem těla. 

Nepřipadá vám točení volantem namáhavé?

Trenéři ve fitcentrech by vám poradili, abyste si někdy zkusili sednout na gymnastický míč, mírně se zaklonili dozadu (tím budete simulovat polohu jezdcova těla v kokpitu formule 1) a do rukou si vzali pětikilové závaží. Sami byste zhruba po minutě přišli na to, že to „pouhé točení volantem“ vám dává docela zabrat. Automobiloví závodníci však musí takovou zátěž vydržet po celou dobu téměř dvě hodiny trvajícího závodu.

Nohy

Během závodu je každá zatáčka na okruhu trochu jiná a vyžaduje tudíž i jiný způsob brzdění. Pilotova noha proto musí být při sebedrobnějším pohybu naprosto přesná. Neopatrný pohyb by jezdce stál v tom lepším případě „jen“ drahocenný čas, v tom horším by pak mohla chybná manipulace s brzdou vyústit v kolizi.

A jak vlastně piloti své nohy posilují?

Například pilot McLarenu Lewis Hamilton k tomuto účelu používá devadesátikilové závaží, jež zpočátku drží na napnutých nohách a pak ho pomalu spouští dolů, při čemž střídavě zabírá levou a pravou nohou.

Termoregulace

Všichni jezdci mají natolik dobrou fyzičku, že jejich svalům nedělají vysoké nároky, jež na ně klade formulový závod, přílišný problém. O poznání hůře ale jezdci snášejí vysoké teploty, kterým jsou při své honbě za titulem mistra světa vystaveni.

Během jednoho závodu ztratí jezdci průměrně tři kilogramy své váhy. Hotovým peklem na zemi je pro ně pak Velká cena Malajsie na okruhu v Sepangu, kde teplota v jezdcově kokpitu přesahuje i 50°C. Situaci pilotům neulehčuje ani vlhkost vzduchu, která se pohybuje okolo 80%.  

RSI

V časopise British Journal of Sports Medicine byl kdysi publikován článek o zajímavém výzkumu sportovních lékařů. Ti podrobili dvaadvacet aktivních i bývalých pilotů F1 malému testu. Jejich ruce vystavili tlaku, síle a vibracím různé intenzity.

Po testu pak čtrnáct z pokusných objektů popisovalo bolest v zápěstí, znecitlivění, nebo naopak brnění prstů, tedy přesné příznaky RSI. Nemoci, která do té doby byla typická hlavně pro sekretářky. Dochází při ní k poškození nervů, šlach a svalů, což se projevuje například tzv. tenisovým loktem (záněty svalových a šlachových úponů loketního kloubu) nebo syndromem karpálního tunelu (poškození nervu v oblasti zápěstí).

Vzhledem k tomu, že jezdci pociťovali příznaky RSI jen ve chvíli, kdy byli vystaveni zátěži, nehrozí jim bezprostředně trvalé poškození. RSI u nich bylo teprve v počátcích.

 Aby se v budoucnu jejich stav nezhoršoval, byly rukavice závodníků vybaveny speciálními chrániči, jejichž úkolem je pohlcovat vibrace a snižovat jejich účinky na pilotovy ruce.

Další článek: FW34 přinesl Williamsu zlepšení, ale potřebuje zrychlit v pomalých zatáčkách

11:46 | Grosjean: Pokud bych sledoval tento závod doma a jeden z mých přátel měl takovou nehodu, byl bych přesvědčen, že je mrtvý.
22:21 | Reakce jezdců na nehodu Grosjeana v týmových rádií bezprostředně po nehodě... odkaz
21:17 | Proč sledovat GP Sachíru: Russell jede v Mercedesu Aitken debutuje ve Williamsu Fittipaldi debutuje v Haasu Netradiční layout okruhu, kola výrazně pod 1 minutu, očekáváme malé rozdíly v časech. Pojede se později, bude chladněji, podmínky tedy jiné. + finále šampionátu F2!
20:00 | Testů mladých jezdců po GP Abú Dhabí by se mohl zúčastnit také Carlos Sainz s Ferrari.

GP Sachíru

Pátek 4. prosince 2020
1. trénink 14.30–16.00
2. trénink 18.30–20.00
Sobota 5. prosince 2020
3. trénink 15.00–16.00
Kvalifikace 18.00–19.00
Neděle 6. prosince 2020
Závod 18.10