Slavné týmy F1: BRM

Když se v poválečné Evropě začalo znovu závodit, na tratích kralovaly především italské vozy. Velká Británie stála opodál. Aby tento vývoj zvrátil, založil Raymond Mays v roce 1947 BRM.
Slavné týmy F1: BRM

Předtím, než stáj British Racing Motors vstoupila do královny motorsportu, účastnily se její vozy několika větších závodů, které se konaly převážně na britských ostrovech. Tyto monoposty ale nebyly moc úspěšné a často trpěly technickými poruchami. Prvním podnikem v rámci formule 1, kterého se BRM zúčastnilo, byla v roce 1951 Velká cena Velké Británie. Regu Parnellovi se tehdy povedlo po startu z dvacátého místa protnout cílovou pásku jako pátý, za což byl odměněn dvěma body. Až do sezony 1958 se ale tato stáj účastnila závodů F1 jen velmi sporadicky. Mezitím se ještě změnil majitel. Novým vlastníkem BRM se stal Sir Alfred Owen.

První výhra

S Harrym Schellem a Jeanem Behrou za volantem získal tým v ročníku 1958 osmnáct bodů a celkově skončil čtvrtý. Američan vybojoval druhou pozici ve Velké ceně Nizozemska, kde jej na posledním pódiovém umístění doplnil jeho francouzský kolega. Okruh v Zandvoortu se stal pro britskou stáj oblíbeným místem, neboť po úspěchu z roku 1958 se zde dočkala v roce následujícím také svého prvního vítězství ve formuli 1. To když Jo Bonnier po startu z pole position opanoval i závod. V domácí velké ceně na Silverstonu se blýskl druhým místem Stirling Moss a třetí příčka v Poháru konstruktérů BRM neminula. V sezonách 1960 a 1961 se ale opět nedařilo.

Titul nebo konec

Před novým ročníkem už Owenovi docházela trpělivost a tak se rozhodl, že pokud se v následující sezoně nedostaví kýžené úspěchy, stáhne BRM ze soutěže. Do ročníku 1962 vstupoval tým s jezdeckým duem Graham Hill - Richie Ginther a s vozem P57, za jehož návrhem stál Tony Rudd. Poté, co Hill opanoval úvodní Velkou cenu Nizozemska, bylo všem jasné, že by to tentokrát mohla stáj z Bourne dopracovat velmi daleko. Úžasná byla Britova převaha zejména v druhé polovině sezony, kdy v posledních čtyřech závodech vybojoval třiatřicet bodů z celkově šestatřiceti možných. Také díky tomu zajistil titul mistra jak pro sebe, tak pro svůj tým.

V nezměněné sestavě pokračovala stáj i rok poté. Tomuto ročníku ale suverénně dominoval Jim Clark a Lotus. Společnými silami si dojeli pro oba tituly. BRM a Graham Hill se museli spokojit s druhým místem, zatímco Angličanův kolega Ginther se třetím. První polovina šedesátých let byla v historii týmu tou nejúspěšnější etapou, neboť také v dalších dvou sezonách patřila stáj na špičku celého startovního pole. Ještě před posledním závodem roku 1964 sahala po druhém titulu mezi konstruktéry. Nakonec ji však o něj připravilo Ferrari, když se Hill v Mexiku dostal do kontaktu s Lorenzem Bandinim, po kterém musel zajet do boxů a ztratil drahocenný čas. Britovy šance na celkové vítězství se rozplynuly. Mistrem světa se stal s náskokem jednoho pouhého bodu John Surtees. Druhou příčku v Poháru konstruktérů si stáj udržela i v ročníku 1965, pak ale nastal výkonnostní propad.

Ústup ze slávy

Ve formuli 1 bylo zavedeno nové pravidlo o motorech, které značně navýšilo jejich objem. Tony Rudd se rozhodl osadit monopost BRM motorem se šestnácti válci, jenže tento pokus mu nevyšel. Na konci sezony 1966 patřilo stáji čtvrté místo. A poté, co odešel k Lotusu Graham Hill, byly výsledky ještě horší. Vozy trpěly častými technickými poruchami a do cíle dojížděly jen zřídkakdy. Po čtyřletém půstu přivezl týmu další vítězství až Pedro Rodriguez, jenž v kokpitu P153, které bylo dílem později velmi uznávaného konstruktéra Tonyho Southgata, opanoval Velkou cenu Belgie.

V roce 1971 sice ještě stáj obsadila konečnou druhou příčku, za což se zasloužili Jo Siffert a Peter Gethin svými výhrami v Rakousku, respektive v Itálii, jenže následně šly její výkony prudce dolů. Tomu nezabránil ani Niki Lauda, který strávil u BRM sezonu 1973. Když poté Owenova společnost přestala tým finančně podporovat, ocitla se stáj ve svízelné situaci. Skomírající BRM se snažil ještě zachánit Louis Stanley, jenž tým po Owenovi převzal. I ten ale nakonec svou snahu vzdal a v průběhu ročníku 1977 oznámil, že stáj z královny motorsportu nadobro stahuje.         

Další článek: Barrichello se stěhuje do IndyCar, nastoupí i v Indianapolisu

10:10 | Formule E chystá první noční závod... pojede se jak jinak než v Saúdské Arábii. Pojede se na konci února, místní slibují energeticky méně náročné LED osvětlení. Elektrická energie bude z obnovitelných zdrojů.
19. listopadu | Alfa Romeo nasadí do testů po sezóně Illota. Ferrari Fuoca a Shwartzmana.
18. listopadu | Roman Staněk je aktivní na Instagramu (odkaz) a nově také na Youtube: odkaz

GP Bahrajnu 2020

Pátek 27. listopadu 2020
1. trénink 12.00–13.30
2. trénink 16.00–17.30
Sobota 28. listopadu 2020
3. trénink 12.00–13.00
Kvalifikace 15.00–16.00
Neděle 29. listopadu 2020
Závod 15.10