Představovat fanouškům formule 1 nynějšího mistra světa by mohlo vyznít jako pokus o urážku. Přesto se o to v krátkosti pokusme.
Dobré mravy nám kážou, že by bylo dobré si v krátkosti shrnout kariéru mladíka, který soupeřům vypálil rybník hned třikrát za sebou. Mnozí z nás si jistě nesčetněkrát pokládali otázku, co je vlastně na tom mlaďochovi z Německa, který se po světě potuluje sotva něco přes čtvrt století, vlastně tak výjimečného? Tři tituly v řadě z nebe přeci jen tak nespadnou, byť se Vettel v posledních letech mohl chlubit nejspíše nejlepší technikou v poli. Mějme na paměti, že v neděli se přidal do tak vybrané společnosti, jakou tvoří Michael Schumacher a Juan Manuel Fangio – pouze oni a Vettel dokázali získat tři tituly mistra světa v řadě. Dovolím si vypíchnout několik faktorů, které považuji za klíč k Vettelově úspěchu – jsou jimi talent, skvělá technika a nezměrné ambice.
Talent
Vettel je druhým nejmladším ze čtyř dětí. Starší sestra Melanie je žokejkou. I malého Sebastiana bavili koníci, ovšem ti ukrytí v motorech vozítek se čtyřmi koly. Vettel si nijak nelišil od naprosté většiny dnešních závodníků formule 1 a v raném věku začal závodit na motokárách. Do formulí přesedlal v roce 2003. Konkrétně zkoušel štěstí ve formuli BMW ADAC. V první sezoně na titul nedosáhl, nicméně ročník 2004 si chlapec s rovnátky celý ukradl pro sebe, vyhrál 18 z 20 závodů a i ve zbylých dvou stanul na pódiu.
Nastal čas přestoupit do vyšší kategorie – tou správnou se zdála být euroserie formule 3. V sezoně 2005 (tedy té, kterou zcela ovládl Lewis Hamilton) skončil pátý. Další rok byl vicemistrem (porazil ho Paul di Resta). Mohl si dovolit vyzkoušet i tři závody ve World series by Renault, z nichž jeden po diskvalifikaci Pastora Maldonada vyhrál. V závodě ve Spa se ale po výjezdu z Eau Rouge/Radillon dopustil chyby a skončil v bariéře. Nejhůře do (z dnešního pohledu poněkud symbolicky) odnesl pravý ukazováček, který mu museli po vyproštění z vraku lékaři zašívat. Jedná se vskutku o ten ukazováček, kterým Vettel vyjadřuje své vítězné gesto, jež někteří milují a jiní nemohou vystát. V sezoně 2006 ale také poprvé přičichl k formuli 1 – tým BMW dal sbohem a šáteček Jacquesovi Villeneuvovi, jehož sedačku zabral Robert Kubica. Uvolnil se tak post rezervního pilota, který obsadil teenager Vettel.
Vzpomínáte na hororovou havárii Roberta Kubici ve Velké ceně Kanady 2007? Jistě vzpomínáte, kdo by zapomněl – polský závodník dostal od lékařů zákaz závodit ve Spojených státech, a tak se Bavoráci rozhodli vyzkoušet Vettela naostro. A vyplatilo se, rodák z Heppenheimu dojel na bodovaném osmém místě, čímž se stal vůbec nejmladším pilotem, který dosáhl na body – bylo mu 19 let a 349 dní. Vettel měl ale už od juniorských sérií blízko k nápojovému gigantu Red Bull (ostatně i ve své štaci u BMW nosil helmu v barvách Red Bullu, tehdy byste ovšem originalitu v designu, na kterou si Vettel tak potrpí dnes, marně hledali – přilba připomínala obyčejnou plechovku s energetickým nápojem), nebylo tudíž žádným překvapením, že ještě ten samý rok přestoupil k týmu Toro Rosso. Důvod byl jasný – Red Bull si chtěl vyzkoušet, zda Němec má dostatečný potenciál pro budoucí zisk sedačky u A týmu.
A skutečně se dařilo – slibné výsledky u týmu z Faenzy korunoval v deštivé Velké ceně Itálie 2008, kdy se stal nejmladším vítězem závodu formule 1. To Red Bullu bohatě stačilo a bylo rozhodnuto, že se Vettel počínaje rokem 2009 stane jezdcem stáje Red Bull Racing. V roce 2009 ještě nestačil na (hlavně tedy v první polovině) nedostižný tým Brawn, ovšem další tři ročníky již patřily jemu.
Ambice
Sebastian Vettel je známý tím, že pro vítězství by se nechal pouští vláčet. Jak známo, s jídlem roste chuť, což platí i pro Vettelovy rekordy ve formuli 1. Modrooký blonďák hodně dbá na svou image a na to, aby na veřejnosti působil vtipně a rozumně, ovšem v práci přestává všechna legrace – o Vettelovi můžeme říci, že je jakýmsi Jekyllem a Hydem formule 1 – o co pohodověji vypadá mimo závodní okruh, tím zarputilejší a nesmlouvavější je na trati a v zákulisí.
Ve formuli 1 je známo, že největší šanci na úspěch má ten, kdo si umí omotat tým kolem prstu. A Vettel tuto filozofii vzal do puntíku za svou. Ví, že pouze výkony na trati z něho neotřesitelnou jedničku týmu neudělají – je potřeba umět si ve správných chvílích dupnout. Šušká se, že toto Vettelovi nečiní sebemenší problémy.
Velké ambice s sebou ovšem mohou nést i nevýhody – chcete-li někdy příliš, nemusíte mít v extrémním případě nakonec nic. Vettel je čas od času kritizován, že nedokáže jezdit s klidnou hlavou ve chvíli, kdy se průběh závodu nevyvíjí stoprocentně v jeho prospěch. Nemám právo hrát si na Villeneuva a hodnotit občasné Vettelovo zakolísání tak ostře jako on, nicméně je logické, že tak vysokými ambicemi čas od času sami sebe dostanete pod tlak – a pod tlakem se dopouští chyb a přehmatů každý, mistry volantu nevyjímaje.
Ambice produkují tlak, tlak kiksy a kiksy frustraci, čímž můžeme vysvětlit kupříkladu nevybíravé komentáře na adresu Narajna Kartykejana či Daniela Ricciarda. Na Vettelovu obranu je ovšem třeba říct, že se všeobecně očekává, že s přibývajícími lety bude klidnější a vyrovnanější.
Technika
Kolik pilotů v historii získalo titul, aniž by měli k dispozici naprosto špičkovou techniku? Je to otázka veskrze subjektivní, nicméně zřejmě se shodneme, že bychom takové piloty spočítali na prstech jedné ruky. Sebastianovi Vettelovi se dostalo toho privilegia, že hlavním mozkem za designem jeho familiérně pojmenovaných karbonových strojů je Adrian Newey. Technik, který ze svého jména dokázal učinit pojem.
Restrikce technických regulí formule 1 jsou čím dál přísnější a designéři mají do velké míry svázané ruce. Nějakým způsobem se ovšem týmu inženýrů Red Bullu vždy podařilo najít fígl, který dal vozům RB oproti soupeřům náskok.
Suma sumárum, zažíváme úžasnou epochu formule 1, ve které jsme svědky parádních výkonů ze strany skutečných velikánů motoristického sportu. Je Vettel nejlepší? Nebo jsou Alonso, Hamilton či snad někdo jiný ještě schopnější? To jsou otázky, na které nemám odvahu odpovědět – a jsem za to rád. Doufat ale můžeme v jedno – že i příští rok budeme svědky zápolení těch nejlepších z nejlepších.