Vettel do Brazílie jede jako favorit a Alonso jako outsider, nicméně formule 1 je známá svým vrtošivým zvykem, že čas od času nejedná podle plánu.
Je úctyhodné, že Fernando Alonso má pořád šanci na zisk titulu a na Sebastiana Vettela ztrácí před Brazílií 13 bodů. Souboj obou rivalů je tak intenzivní, že můžeme v klidu říci, že jsme svědky jedné z největších bitev o titul v dlouhé historii formule 1. V této sezoně jsme viděli už tolik neuvěřitelných veletočů, že bych si na Velkou cenu Brazílie raději nevsázel. Ferrari a Alonso nemají letos na kontě příliš velké množství vítězství - naskýtá se tak otázka, jak je vůbec možné, že jsou stále ve hře?
Fernando má na kontě několik parádních závodů, ovšem byl obvykle v nevýhodě vzhledem k tomu, čeho mohl maximálně v porovnání s týmy McLaren a Red Bull dosáhnout, takže klobouk dolů. Jeho vyjádření jsou plná sebedůvěry, a to i před závodem v Austinu, kdy se zdálo, že už to má Seb prakticky v kapse. Můžeme se dohadovat o tom, jak by si vedli v porovnání s top piloty z jiných epoch, ale podle mého není pochyb o tom, že Fernando, Sebastian a Lewis Hamilton patří k opravdovým velikánům tohoto sportu.
Cesta do neznáma
Interlagos zřejmě není tím okruhem, který byste si v kůži Sebastiana Vettela zvolili jako dějiště rozhodujícího boje o titul. Je to zajímavý krátký okruh. Nemá moc zatáček a projedete ho v mžiku. Jelikož jsou tu časy na kolo krátké, není logické si myslet, že Alonso bude mít nějakou velkou ztrátu, byť je pravda, že aby měl navrch, potřeboval by, aby mu do karet hrály i některé další okolnosti.
Fernando si bude přát déšť. Vzpomeňme si na jeho vítězství v Malajsii, nebo na pole position na Hockenheimu či Silverstonu. V takových podmínkách bude mít největší šanci. Sebastian si i přes to, že má lepší výchozí pozici, nemůže dovolit být příliš konzervativní. Naposledy měl takový přístup Jenson Button ke konci sezony 2009, kdy se hodně trápil a měl co dělat, aby si titul ohlídal. To by nebyla ta správná cesta. Seb je dost mladý, rychlý a protřelý na to, aby jel jako obvykle. Bude reagovat na své emoce a, jak jsme slyšeli o minulém víkendu, když se naštve, dá to na sobě znát.
Ne každému se to musí líbit, ale je to člověk se srdcem na dlani a umí se opravdu bravurně vypořádat s tlakem. Red Bull bude v dané situaci nepochybně nervózní. Jistě doufal, že to do vítězného konce dotáhne už v Austinu. Jenže jde o titul, a ten by neměl jít získat jednoduše. Určitě si uvědomují, že do Brazílie taky mohli jet v horší pozici než se třináctibodovým náskokem.
Co se mi moc líbí, a bylo to vidět i v Austinu, je ten ohromný vzájemný respekt mezi špičkovými piloty. Na konci minulého závodu jsme viděli, jak po projetí cílem Sebastian dojel Lewise a směrem k němu z kokpitu zatleskal. To bylo moc hezké gesto a jsem si jistý, že něco podobného uvidíme i o tomto víkendu.
Všichni jsou vítězové
Ani Sebastian, ani Fernando si nezaslouží prohrát. Nezáleží na tom, kdo z nich je vašemu srdci bližší. Oba by byli zaslouženými šampiony. Poklona oběma. V kariéře se mi povedlo zajet několik slušných závodů, ale to, co tito dva předvádějí týden za týdnem, k tomu jsem se ani nepřiblížil. Nikdy jsem za Ferrari nezávodil, takže k němu nemám emocionální pouto, ale mám zkušenosti ze spolupráce s Adrianem Neweym a Red Bullem.
Rozumím, proč by mnoho lidí přálo titul Fernandovi. Ostatně, je to prostě Ferrari a na titul čeká už od roku 2007, kdy triumfoval Kimi Räikkönen. Stejně tak by to bylo naprosto zasloužené opakované vítězství Sebastiana. Pokud to vypadá, že se jen vyhýbám tomu, abych se přiklonil k jednomu z nich, je to proto, že si opravdu mezi nimi nemohu vybrat! Oba letos jezdí fantasticky.