Lewis Hamilton je po 14 letech prvním pilotem formule 1, kterému se podařilo vyhrát titul mistra světa ve dvou rozdílných týmech.
Hamilton poskytl rozhovor televizi Sky Sports. Ptali se nejen novináři, ale třeba také Damon Hill.
Měl jsi někdy v této sezóně pochybnosti o tom, že by se to mohlo podařit?
Jako jezdec musíte věřit svému srdci a vůli zvítězit. Musíte vždy věřit v sebe sama! Musíte věřit, že se to může stát. Musíte být pozitivní. Během sezony jsem takto pracoval. Tento tým je neuvěřitelný, nevím, zda tu někdy takový byl. Jsem hrdý na tyto okamžiky. Dvojnásobný mistr světa? Ještě mi to pořádně nedošlo.
Nikdy jsem nezažil (ptá se Damon Hill), jaké to je, stát se dvojnásobným mistrem světa. Můj otec ano. Řekni mi, pokud na to není moc brzy, jak moc se tento pocit liší?
Abych byl upřímný, tak nevím, zda je to kvůli zkušenosti z roku 2008, ale teď mi to připadá milionkrát lepší. Cítím se mnohem lépe. Je to pozitivní pocit v mém srdci. V roce 2008 jsem ho (titul) měl, pak ho skoro ztratil, pak zase měl, zase málem ztratil, ztratil jsem ho rok předtím. Celé to bylo rychlé. Tentokrát byl čas zvyknout si na formuli jedna, poučit se, vyrůst jako člověk a dnes se cítím více jako osobnost. Takže je to teď určitě lepší.
Spousta lidí cítila, že bys už měl být dvojnásobným mistrem světa. Letošní noční můrou bylo, že budeš mít víc vítězství a ztratíš titul kvůli dvojnásobným bodu. Tato noční můra je ale teď pryč…
Díky Bohu! Včera mi před závodem někdo řekl, že nebudu moci dobře spát. Odpověděl jsem, že spím vždy dobře. Ale abych pravdu řekl, opravdu jsem nemohl dobře usnout, nemohl jsem přestat přemýšlet o všech možnostech, které dnes by dnes mohly nastat. Myšlenky a pocity, že bych titul nezískal, mě děsily. Ale vzbudil jsem se brzy a šel si zaběhat, což jsem v neděli nikdy nedělal. Prošel jsem se kolem vody, dal si masáž, dorazil sem a najednou se cítil tak klidný. Nevěděl jsem, jestli je to dobré, nebo špatné. Ale v závodě to bylo dobré, vše bylo ve svých kolejích, auto jsem měl pod kontrolou. Byl to skvělý pocit.
Všiml jsem si, že máš číslo 44 vytetované za uchem. To číslo pro tebe musí dost znamenat…
Číslo 44 bylo vždy mým číslem. Už ode dne kdy jsem s ním vyhrál na motokárách. Budu u týmu tvrdě pracovat na tom, abych si ho mohl nechat i příští rok. Číslo jedna je skvělá věc a já jsem vždycky věděl, že jsem číslo jedna, ale 44 je mé oblíbené číslo, takže si ho budu chtít nechat na autě.
Takže nechceš číslo jedna na autě?
Není v tom žádný rozdíl. Dál budu mít 44, ale jezdci budou vědět, že jsem číslo jedna!
Vždy jsi říkal, že chceš napodobit svého idola Ayrtona Sennu se třemi tituly mistra světa. Ještě jeden ti teď chybí a musíš si říkat, že s týmem jako je tento, budeš mít příští rok slušnou šanci?
S týmem jako je tento je všechno možné. Chlapi v továrně to dokázali… Když jsem sem tu přišel, věděl jsem, že je to správné místo, i když si hodně lidí myslelo, že jsem blázen. Viděl jsem všechny ty signály a ve svém srdci jsem věděl, že to je to místo. Samozřejmě, nikdy jsem nevěděl, že budeme vyhrávat už ve druhém roce, ale věděl jsem, že se to v určité fázi stane. Budeme dál tvrdě pracovat, abychom se ujistili, že se příští rok vrátíme ještě silnější. Osobně vím, že se také plánuji zlepšit. Chci se ujistit, že mé kvalifikace budou příští rok lepší a závodní tempo také.