Rozhovor: Jak vypadá práce mechanika, který mění kola u Lotusu

Jaime, jak jste se dostal k týmu?
JS: "Asi to začalo už ve škole, kde jsem čtyři roky studoval inženýrství v motorsportu. První práci v motorsportu jsem dostal v roce 2006 ve formuli BMW, pak jsem přestoupil ke Carlinu Motorsport, který vyhrál formuli 3 v letech 2007 až 2009, a pak jsem šel v roce 2010 do GP2. Práci tady v Enstonu jsem dostal v roce 2011, když se tým jmenoval Lotus Renault GP."

Jakou máte u týmu roli během Grand Prix víkendu?
JS: "Oficiálně jsem nezařazený mechanik na Kimiho voze, k čemuž patří pomáhání na přední i zadní části vozu a jakékoliv další potřebné věci v garáži. Navíc také pracuji s pistolí u pravého předního kola během zastávek v boxech."

Kdy proběhl váš první pit stop? Cítil jste nějaký tlak?
JS: "Moje první zastávka proběhla během GP Monaka 2011, v mém prvním roce s týmem. Předtím jsem se účastnil jen cvičných zastávek, ale pak se uvolnilo místo. Vzpomínám si, jak kluci ke mně přišli a řekli: ´Jaime, jsi připravený... Nastal čas!´ Byl to velký tlak, ale naštěstí šlo vše hladce!"

Jak moc trénujete zastávky během závodního víkendu? Zaznamenáváte během těch tří dní významné zlepšení?
JS: "Každé ráno provádíme simulace 15 až 20 minut, takže asi 20 až 30 pit stopů. Nemusíte při tom nutně zrychlovat, ale pokaždé jste konzistentnější, což je stejně důležité."

Měří se výměna každého kola zvlášť? Pokud ano, jaký je váš nejlepší čas?
JS: "Pomocí světelného signalizačního systému dokážeme měřit každé kolo samostatně. Můj nejlepší čas u pistole je v závodě 2,3 sekundy. Tréninky a závody se velmi liší, v tréninku dokážete být mnohem rychlejší. Můj nejlepší čas ze simulací je 1,7 sekundy."

Soutěžíte v rámci týmu mezi sebou, kdo bude nejrychlejší?
JS: (smích) "Ano, jistě! Máme něco, čemu říkáme vyřazovač. Soutěžíme mezi sebou u jednotlivých kol auta. Kdo je nejrychlejší, další zastávky se neúčastní, takže zbydou jen tři. Pak znova to samé, až zůstanou jen dva a nakonec jeden. Mechanik s pistolí, který zůstane poslední, pak musí kolo vyměnit úplně sám, což je zábavné sledovat!"

Jaké to je, když se k vám řítí vůz formule 1 rychlostí 100 km/h? Jste někdy nervózní, že by to auto mohlo do vás narazit?
JS: "Zaprvé je to velký přísun adrenalinu. Téměř na nic nemyslíte a pracují jen instinkty, a než si něco uvědomíte, je auto pryč! Že by mě auto trefilo, je nepravděpodobné, protože jsem vpředu. V první linii jsou spíš kluci vzadu, protože autu stojí v cestě!"

Bývá první zastávka v závodě obvykle pomalejší než ty ostatní? Je tak trochu zahřívací?
JS: "Neřekl bych, že zahřívací, ale ano, obvykle to tak bývá. Při té první většinou postupujete trochu obezřetněji, abyste se do toho dostali a zjistili, kde přesně bude jezdec zastavovat. I když jsou jezdci úžasně přesní, můžou zastavit trochu dál, blíž nebo se vychýlit trochu do strany. Po první zastávce většinou zastavují na stejném místě, takže je to pak jednodušší."

Je těžké snášet teplo z vozu, když stojí těsně u vás, byť je to jen pár sekund?
JS: "To teplo je dost intenzivní, také je třeba si dávat pozor na karbonový prach z brzd. Proto nosíme helmy s hledím, kombinézy a rukavice, abychom se nezranili."

Používáte nějaké triky, abyste byli rychlejší?
JS: "Pár jich je. Máme značky na kolech, abychom jasně viděli, kdy jsou utažená. Nicméně hodně je to o citu, po čase dokážete cítit, kdy je kolo utažené. Musíte zároveň sledovat auto, jestli je srovnané s vámi a vaší pistolí, protože auto může zastavit lehce mimo značky, což vám může způsobit problémy. Máme pár dalších triků, ale nechám si je pro sebe!"

Víme, že tým pracuje během závodního víkendu dlouhé hodiny. Co vás motivuje, abyste pracoval dlouho do noci?
JS: "Může to být dost dlouhé. Pořádně to začíná ve čtvrtek, od té chvíle jsme v garáži obvykle tak 20 hodin denně až do konce víkendu. Máme hodně skvělých lidí, což pomáhá, a velkou motivací je, že vidíte fyzické výsledky vašeho pokroku. Když trávíte hodiny stavěním vozu, tak je pak velmi uspokojující, když ho vidíte vyjet z garáže na trať. Výsledky samozřejmě pomáhají také, když vidíte auto podávat dobré výkony, ještě víc vás to povzbudí. Únavu si pak najednou neuvědomujete!"

Jaká je vaše práce v Enstonu?
JS: "Abych byl upřímný, závodní tým netráví moc času v továrně. Účastníme se každého závodu a testu, takže trávíme většinu sezóny za hranicemi. Když jsme v Enstonu, většinou připravujeme auta a díly na další závod."

Co je na vaší práci nejlepší a co nejhorší?
JS: "Vrcholem jsou pro mě určitě pit stopy. Ty jsou určitě tím nejlepším momentem víkendu, můžete při nich ovlivnit výsledek závodu. Nejhorší jsou asi ty dlouhé hodiny (práce), ale stojí to za to, věřte mi!"