Roman Staněk před začátkem sezóny odpovídal na otázky Matteucci Management, který se stará o jeho kariéru.
Letošní sezóna F2 začne v Melbourne, kde Staněk vloni vyhrál.
Otázka: Dokážeš uvést jeden prvek, který v Melbourne rozhodl? Bylo něco konkrétního, co ti zajistilo tu výhru ve Formuli 2?
Musel jsem bránit ze všech sil. Neměl jsem jinou možnost, ale co mi opravdu pomohlo, bylo obrácené startovní pole, takže jsem do sprintového závodu startoval z prvního místa. Upřímně to byl náročný závod, protože jsem se musel bránit skvělým jezdcům v konkurenceschopných vozech. Věděl jsem, že můj potenciál byl mnohem vyšší. To mě trápilo, protože jsem viděl, že ostatní auta jsou rychlejší, a vše, co jsem mohl dělat, bylo se bránit. Nemohl jsem útočit, ale nebojím se tvrdé obrany a výhra je výhra, takže to byl stejně skvělý pocit. Řekl jsem si, že buď nabourám nebo se pokusím vyhrát, protože jsem už věděl, že ten, který zvítězil na trati, dostal penalizaci, takže jsem se musel jen udržet na druhém místě.
Otázka: I když to nebylo za normálních okolností, co pro tebe znamenalo dovést českou vlajku k vítězství ve Formuli 2?
Miluji svou zemi, takže to pro mě znamenalo hodně. Samozřejmě už jsem měl nějaké vítězství ve Formuli 3, ale pokud něco nefunguje a máš pocit, že jsi nevyužil svůj maximální potenciál, není to tak uspokojivé. Bylo však pěkné vidět na mých sociálních sítích příspěvky jako „Český ministr obrany“, takže to byla stejně velká zábava.
Otázka: Pověz nám něco o svých začátcích s motokrosem. Přivedlo tě to ke kartingu, nebo to byly dvě oddělené cesty?
Všechno začalo s mým dědečkem, protože trávil hodně času se mnou a mými bratry, a byl to takový bláznivý děda, v dobrém slova smyslu. Máma se s ním pořád hádala, že je moc nebezpečný. Když mi byly tři roky, táhl mě na saních za autem! Pak mi koupil motokrosovou motorku a potom buginu. Zkrátka cokoliv, co mělo motor, jsem znal už v pěti letech. Auto jsem uměl řídit už někdy v šesti nebo sedmi letech.
Takže takhle to všechno začalo. Motokros jsem začal jezdit, protože jsme měli trať kousek od domu. Chtěl jsem závodit, ale byl jsem ještě malý, takže jsem jen trénoval. Trénoval jsem ale hodně, skoro každý den. Když mi bylo osm, musel jsem přestat, protože to bylo moc nebezpečné. V té době jsem zkoušel všechno – tenis, fotbal – ale nic mě nebavilo tolik. Dělal jsem to jen proto, abych něco dělal.
Když mi bylo deset, já a moji dva bratři jsme začali jezdit na motokárách. Byl jsem nejlepší z nás tří, takže jsem pokračoval jako jediný, protože to bylo finančně velmi náročné pro mého tátu.
Otázka: Myslíš, že se některé dovednosti z motokrosu dají přenést do formulí? Pomáhá ti zkušenost s nízkou přilnavostí v dešti? A jezdíš stále?
Trochu ano. Jsem docela dobrý na mokru, mám rád deštivé podmínky .Ale myslím, že to pochází i z toho, jak jsem vyrůstal, na sněhu, takže si myslím, že to je něco, co mi možná pomáhá.
Loni jsem si chtěl koupit motorku. Zkusil jsem si jedno malé kolečko s kamarádem a hrozně mě to bavilo, ale nemůžu kvůli závodění. Takže možná příští rok, nebo až za deset let. Doufám, že co nejpozději, až nebudu závodit.
Otázka: Jak bys popsal svého nového týmového kolegu Leonarda (Lea)?
Leo je moc fajn kluk a zároveň rychlý jezdec, protože vyhrál šampionát Formule 3. To je skoro stejná úroveň jako Formule 2, protože jezdci postupují výš. Je velmi soutěživý a myslím, že se budeme vzájemně tlačit kupředu.
Když jsem byl ve Formuli 2 a on ve Formuli 3, bylo to skoro jako kdyby byl můj mladší bratr. Například v Melbourne 2023 jsme byli oba unavení z časového posunu. Řekl jsem mu, ať přijde ke mně na pokoj, objednali jsme si jídlo, koukali na filmy a pak jsme šli uprostřed noci trénovat, protože jsme nemohli spát. Máme dobrý vztah. Ovšem na trati je to něco úplně jiného.
Otázka: V Invictě jsi zatím pouze krátce, ale jaké jsou tvé dojmy z týmu Invicta Racing ve srovnání s jinými týmy?
Nemám rád srovnávání, protože každý tým je skvělý svým vlastním způsobem. Ale mechanici a inženýři jsou skvělá parta. Opravdu cítím, že v týmu panuje dobrá chemie. Přijali mě velmi hezky, i když pocházím z malé země. Česká republika není příliš populární, ale hned mi dali najevo, že jsem vítán, což ukazuje, jak moc respektují každého bez ohledu na jeho původ.
Otázka: Jaké jsou pro tebe výhody cyklistiky a běhu? Pomáhá ti to udržovat kondici nebo je to spíš na odreagování?
Jsou to mé nejoblíbenější části tréninku, protože mi pomáhají zůstat v kondici pro F2, ale také je dělám, protože miluji sport. Bez sportu bych nemohl žít. Když ráno vstanu, podívám se ven a vidím slunce, hned musím jít běhat.
Můj nejoblíbenější sport je cyklistika, protože můžu jezdit s přáteli. Miluji ji, protože znamená svobodu a je to výzva. Navíc můžeme porovnávat data a soutěžit mezi sebou. Kdybych nebyl závodní jezdec, byl bych profesionální cyklista.
Otázka: Meditace a vizualizace je důležitou součástí přípravy. V čem ti dávají výhodu?
Mysl nedokáže rozlišit, zda si něco představuješ, nebo zda to skutečně děláš. Medituji zhruba tři roky a není to tak, že bys to musel dělat celý den a každý den. Například před testováním loni jsem meditoval 20 minut denně po dobu dvou týdnů. S Invictou jsem tam byl poprvé. Přistál jsem v Abu Dhabi, nasedl do auta a už jsem věděl, jak se budu cítit. Nic z toho pro mě nebyl šok. Bylo to, jako bych řídil posledních pět dní, protože jsem si představoval trať, jak mě v zatáčkách může trochu bolet krk a taky mluvení se svým inženýrem Colinem.
Také jsem si představoval, jak bude probíhat moje první rande s přítelkyní, a to mi také hodně pomohlo, protože jsem se necítil jako v nové situaci, takže jsem nebyl tak nervózní. Dělám to tedy hlavně pro sport, ale taky proto, abych mohl experimentovat se životem. Je nudné sedět a nic nedělat. Takže i když to nemusí vyjít, pokud mohu objevovat nové věci a zlepšovat se, chci zkrátka zkoušet různé věci.
Otázka: Je nějaký okruh v kalendáři, se kterým máš nevyřízené účty?
Myslím, že Džidda a Monako. V Džiddě jsem udělal chybu při kvalifikačním kole, které mohlo být opravdu dobré. A v Monaku jsem se snažil získat pole position, ale narazil jsem do zdi, což mi ohnulo zavěšení a musel jsem do boxů. Moc se těším, až se vrátím na tyto tratě, obzvlášť do Džiddy, protože tam získáte spoustu adrenalinu. Je unikátní a jezdí se tam hodně rychle. Když sledujete onboard je to jako nic, ale když jste v autě, to je jiný příběh.
Otázka: Máš nějaký cíl nebo něco čeho chceš dosáhnout tuto sezónu?
Pro všech 22 jezdců je cílem vyhrát šampionát, jinak bychom nezávodili. Mým cílem je maximálně využít příležitosti, kterou mám. Jsem ve velmi dobrém týmu a vím, že mohu být velmi konkurenceschopný. Když tyto faktory zkombinuji, opravdu věřím, že to bude dobré. Samozřejmě musí být dobré i auto a musíme mít trochu štěstí, ale pokud uděláme maximum a věci půjdou správným směrem, můžeme přemýšlet o boji o titul. Pokud budu vědět, že jsem udělal maximum, budu spokojený. Můžete mít smůlu, můžete skončit osmý v šampionátu, ale pokud víte, že jste do toho dali vše, nemůžete být příliš zklamaní.