Robert Kubica oslavil osmadvacetiny

Kariéra každého pilota formule 1 jednoho dne nevyhnutelně skončí. Způsoby odchodu mohou být rozličné. Někteří se rozhodnou, že již mají rychlých kol dost a skončí sami – ruku na srdce, takových případů pomalu ubývá, ovšem je to stav pochopitelný. Dostat se zpátky do formule 1 je extrémně těžké, výrazně těžší než se pokusit v ní udržet. Delší comebacky těch pilotů, kteří nejprve pověsili volant formule na hřebík (podle oficiálních informací) dobrovolně se v posledních letech podařily snad jen Schumacherovi a Räikkönenovi. „Důchodcem“ se nicméně celá řada jezdců stává nedobrovolně. Buď začnou být pro týmy nezajímaví svými výkony, nedostatkem sponzorů či třeba přibývajícími léty. Horší případ je ten, kdy závodník odejde v důsledku úrazu. Ty smrtelné se naštěstí formuli 1 již osmnáct let vyhýbají, nicméně riziko, že vás zranění vyřadí ze hry, nelze nikdy vyloučit.

Robert Józef Kubica patří právě k té kategorii jezdců, kteří byli nuceni se z formule 1 stáhnout nedobrovolně, a to v důsledku zranění. Okolnosti osudové nehody si níže samozřejmě připomeneme, nejdříve si ovšem v krátkosti shrňme, jak slibně vypadala kariéra, které byla loni v únoru drasticky přistřižena křídla.

Kubicova láska k rychlým kolům trvá od raného dětství, kdy byly nejoblíbenějšími hračkami autíčka. Ve čtyřech letech dostal chlapec z Krakówa od tatínka své první vozítko, se kterým se proháněl až čtyřicetikilometrovou rychlostí na improvizovaných dráhách ohraničených PET lahvemi. Robertovi to ovšem brzy bylo málo a rodičům bylo hned jasné, že u pouhého hraní si nezůstane. Bylo potřeba koupit motokáru. Po úspěších v Polsku nebylo ve vlasti příliš možností pro další vývoj, a tak Kubicovi zvolili přesun do Itálie (v Kubicových 13 letech), která je pro Roberta dodnes druhým domovem. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat a roku 1998 byl Kubica prvním zahraničním vítězem italského šampionátu motokár a nedlouho nato byl vicemistrem evropského šampionátu. Soupeřil také s dalšími dnes již notoricky známými jmény – mimo jiné s Nicem Rosbergem a Lewisem Hamiltonem.

Nebylo nač čekat - i přes počáteční finanční problémy přišel čas na přestup do monopostů. Zdaleka nejvíce toho odjezdil v různých kategoriích formule Renault (plus několik závodů ve formuli 3 a Grand Prix Macaa, ve které skončil dvakrát druhý). Za zmínku stojí hlavně titul ve Světové sérii Renault v sezoně 2005, kdy v celkovém pořadí porazil Španěla Adriána Vallése. Odměnou za titul byl Kubicovi test vozu formule 1 u týmu Renault. Stalo se tak v prosinci 2005. Kubica doufal, že mu předvedené výkony pomohou podepsat u mistrovského týmu smlouvu, nicméně nestalo se tak. Polákových schopností si ale všiml Mario Theissen, který s BMW rozjížděl projekt samostatného týmu a z Kubici učinil testovacího a rezervního pilota. Již v roce 2006 ovšem z postu testovacího jezdce povyskočil na pozici závodního pilota. Poděkovat za to mohl dlouhodobě problematickým vztahům BMW a Jacquese Villeneuva. Po Velké ceně Německa, kterou po kolizi nedokončil, BMW nechtěného Kanaďana odstavilo (oficiálně kvůli Villeneuvovým zdravotním problémům, všeobecně se ovšem předpokládá, že svérázný mistr světa z roku 1997 byl zkrátka vyhozen).

Debutem Roberta Kubici ve formuli 1 tak byla Velká cena Maďarska 2006. A nebyla to nepovedená premiéra. V cíli bláznivého závodu byl dokonce na bodovaném sedmém místě, o oba body nicméně přišel poté, co se zjistilo, že jeho vůz neodpovídal minimální povolené hmotnosti – tento fakt byl přičten Kubicově nezkušenosti. Polák po závodě nenabral cestou do boxů na pneumatiky dostatek balastu, který by vůz zatížil. Brzy si však spravil chuť – ve svém teprve třetím závodě ve formuli 1 stanul poprvé na stupních vítězů. Byla to Velká cena Itálie, tedy ten závod, kdy Michael Schumacher oznámil svůj (první) odchod z formule 1.

U BMW Kubica strávil následující tři sezony, z nichž tou jednoznačně nejúspěšnější byl ročník 2008, kdy se poměrně dlouho držel v boji o titul. Získal v ní také své první a dosud jediné vítězství ve formuli 1 – bylo to ve Velké ceně Kanady. Jen o rok dříve ovšem rovněž v Montrealu přežil jednu z nejstrašidelněji vypadajících formulových nehod posledních let (na radu lékařů tehdy vynechal závod v USA, čímž dal příležitost debutovat Sebastianu Vettelovi). V celkovém pořadí sezony 2008 byl Kubica čtvrtý. Od sezony 2010 spojil síly s Renaultem (potažmo později Lotusem). I v jeho barvách se Kubicovi vcelku dařilo a připsal si několik dalších pódiových umístění. Základní Kubicovy statistiky ve formuli 1 mají následující podobu: 76 závodů, 1 vítězství, 12 stupňů vítězů, 1 pole position (Bahrajn 2008), 1 nejrychlejší kolo (Kanada 2010).  V sezoně 2011 měly úspěchy přibývat. Nebylo mu ovšem přáno.

I ty největší lásky mohou někdy být zdrojem utrpení, což případ Roberta Kubici splňuje dokonale. Jeho velice oblíbenou kratochvílí jsou závody rally (mezi rallyovými jezdci má mimochodem i osobní přátele, známý jsou jeho dobré vztahy s českým jezdcem Janem Kopeckým), které je jako takové v Polsku ohromně populární (v počátcích Kubicovy kariéry dokonce mnozí tamní fanoušci tajně doufali, že talentovaný závodník nezamíří na okruhy, nýbrž na erzety). Kubica ostatně v minulosti mnohokrát říkal, že až se naplní jeho dny ve formuli 1, bude v závodění pokračovat rozhodně dál, a to právě v automobilových soutěžích.   6. února 2011 se Kubica účastnil italské rally Ronde di Andora. Seděl za volantem Škody Fabia S2000 a projížděl obcí Testico. Poblíž kostela San Sebastiana ztratil nad vozem kontrolu a ve vysoké rychlosti narazil do svodidel podél silnice.

Náraz to byl vskutku nešťastný, svodidla fabii doslova penetrovala a Kubicovi způsobila velice závažná zranění. Spekulovalo se, zda nedošlo k zanedbání ze strany pořadatelů, jelikož Kubicu záchranáři z vozu vyprostili až hodinu po havárii, kdy už zraněný ztratil poměrně velké množství krve. Rozsah zranění byl alarmující, Kubica utrpěl částečnou amputaci předloktí, rozdrcený loket i fraktury ramene a nohy. Následovala řada operací, přičemž dlouho nebylo jasné, zda Kubica o ruku nepřijde. Nejčernější scénáře se naštěstí nepotvrdili, nicméně hybnost ruky se i přes intenzivní rehabilitace nechce zlepšit natolik, aby zvládla zátěž jízdy ve formuli.

Kubica patří k lidem závislým na rychlosti, a tak se ve svém volném čase vrací k závodům v rally. Jeho snem zůstává návrat do formule 1, nicméně hlasy skeptiků se čím dál více množí. Mírně pesimistický je i Kubicův přítel Fernando Alonso. V současnosti Kubica nemá žádné konkrétní plány do budoucna. Přiznává, že návrat do nejvyšší závodnické kategorie by byl vskutku těžký, a to nejen kvůli poranění, ale i ztrátě kontaktů ve formuli 1. Dokud však bude existovat naděje, nechce se jí vzdávat. Před časem se nabídlo Pirelli, které by z Kubici rádo mělo svého testovače pneumatik pro formuli 1. Pravá ruka, na které je na některých fotografiích vidět velká jizva, nezvládá jemnou motoriku, která je pro ovládání detailních prvků na volantu nezbytná. Sám Kubica přiznává, že nezbývá než doufat, že regenerace organismu bude pokračovat v tom nejpozitivnějším možném duchu. Co se věku týče, tam není sebemenší problém. Však teprve včera Kubica dosáhl osmadvacátých narozenin…