Je mi velkou ctí zahájit sérii článků, ve kterých budou redaktoři F1sports na tomto místě hodnotit uplynulou sezonu Mistrovství světa formule 1. Ta byla výjimečná největší vyrovnaností za poslední roky.
Ve hře o titul mistra světa formule 1 se letos dlouho drželo pět pilotů. Čtyři z nich si svou šanci uchovali až do posledního závodu. Taková situace nastala vůbec poprvé v historii. Každý z kandidátů prošel během sezony určitým vývojem. Měnilo se i veřejné mínění. Z favoritů se rychle stávali odepisovaní a naopak.
Díky zákazu tankování, který přišel v rámci snižování nákladů, se zrychlily zastávky v boxech a jedinou možností jak v rámci strategie taktizovat byla volba směsi pneumatik pro začátek závodu. Ve většině případů jezdcům během závodu stačila jedna zastávka, což dramatičnosti určitě nepomohlo.
Nejlepší auto měl letos Red Bull. Geniální technický ředitel Adrian Newey dokázal vyhrát Pohár konstruktérů i jezdecký titul již se třetím týmem. Jak sám řekl, triumfu s Red Bullem si cení zejména proto, že zde začínal prakticky od nuly, zatímco Williams i McLaren už byly nahoře před jeho příchodem. Red Bull se od začátku oháněl filozofií, která dávala oběma jezdcům rovné šance. Těžko říct, jestli by tomu tak bylo i v případě, že by vedl během sezony šampionát místo Marka Webbera Sebastian Vettel.
Nový mistr světa Vettel byl sice rychlý, ale kromě několika technických problémů, které ho potkaly, zavinil kolizi s Webberem v Turecku a s Jensonem Buttonem v Belgii. Možná si pamatujete, že v naší srpnové anketě, kde jsme s kolegy tipovali letošního mistra světa, jsem uvedl, že Vettel dělá pod tlakem chyby, a proto tipuji jako šampióna Webbera. Tehdy jsem vycházel z předpokladu, že Vettel s Webberem budou coby piloti nejrychlejšího vozu ve hře o titul a Němec tlak nezvládne. Vettel však v závěru sezony po výpadku v Koreji neměl co ztratit. Se situací se vypořádal dokonale, žádné chyby neudělal a díky výhrám v závěrečných dvou závodech a výsledkům svých soupeřů Fernanda Alonsa a Webbera si dojel pro titul mistra světa.
Webber měl skvělý prostředek sezony a mohlo se zdát, že svou cestu za titulem dotáhne až do konce. Určitě mu nepomohla kolize s Vettelem, po které se tým postavil za Němce, a Australanovo prohlášení do médií, že v týmu se vše točí okolo Vettela, které vzápětí zase odvolal. Ze hry o titul se Australan prakticky vyřadil chybou v Koreji, kde přišel o vedení v šampionátu. V závodě v Abú Zabí byl po nevydařené kvalifikaci nevýrazný a vývoj už nezvrátil.
U Ferrari vsadili na vývoj letošního vozu už během loňské sezony. Úvodní Velkou cenu Bahrajnu, vyhrál Fernando Alonso před Felipem Massou. Pak se Alonsovi přestalo dařit. Ferrari mu týmovou režií pomohlo k vítězství v Německu. To Španěla nakoplo a díky šesti umístěním na stupních vítězů v následujících sedmi závodech měl před finále v Abú Zabí nejlepší výchozí pozici. Ferrari už ale dávno nemá výtečného stratéga Rosse Brawna, v rozhodujících chvílích špatně odhadlo situaci a Alonso uvázl za Vitalijem Petrovem daleko za čtvrtým místem, které k jistotě titulu potřeboval.
Felipe Massa se vrátil po zranění a po prvních dvou závodech dokonce vedl šampionát. Pak ale předvedl několik méně výrazných výkonů. Symbolické výhry se mohl dočkat v Německu na den přesně rok po své těžké havárii, ale tu mu Ferrari nedopřálo. Sice se ještě dvakrát dostal na třetí místo, ale jinak letos přední příčky příliš neatakoval. Stále tak čeká na první výhru od Velké ceny Brazílie roku 2008, po které chvíli věřil, že by mohl být mistrem světa.
McLaren tentokrát neztrácel na Red Bull tolik jako v předchozím roce. Lewis Hamilton i Jenson Button jezdili stabilně. Hamiltonvi však udělala čáru přes rozpočet jeho odstoupení v Itálii a Singapuru. Button dokázal v první polovině sezony těžit ze své schopnosti šetřit pneumatiky, v té druhé už byl obvykle pomalejší než týmový kolega. Přesto ukázal, že se do týmu McLaren hodí a vypadá to, že si s Hamiltonem celkem rozumí.
Obhájce titulu Brawn GP se před sezonou změnil na Mercedes. Návrat Michaela Schumachera měl být magnetem sezony, ale zkušený Němec byl většinou pomalejší než týmový kolega Nico Rosberg. Tým musel loni v zájmu boje o titul soustředit své zdroje až do konce sezony na předchozí vůz a ten letošní se příliš nepovedl. Schumacher byl vždy vynikající vývojový jezdec, ale díky zákazu testování nemohl letos těchto předností plně využít. Sedminásobného mistra světa bych ale ještě neodepisoval. Třeba Niki Lauda se roku 1982 vrátil po dvouleté pauze, také se musel vyrovnat s určitými změnami a v roce 1984 získal titul mistra světa. Je otázkou, jestli Schumacher půjde ve stopách Rakušana, ale věřím, že pár slušných závodů ještě zajede.
Z týmů, které jsme letos označovali za "střed pole", mě nejvíc potěšil Renault. Robert Kubica se s týmem evidentně dobře sžil, pravidelně bodoval a občas zatápěl i těm nejlepším. Pokud by stáj disponovala pravidelně bodujícím druhým jezdcem, mohla se v Poháru konstruktérů posunout před Mercedes, ale to jsou jen kdyby. Renault tradičně dělal výborné motory F1. Často se spekulovalo, že jeho letošní agregát nemá dostatečný výkon a je nejslabším článkem mistrovských vozů Red Bull. Zpochybňovala se i jeho spolehlivost, ale ta byla v závodech větší než v případě motorů Mercedes či Ferrari, za které by třeba Sauber mohl vyprávět.
U Williamsu by si vzhledem ke své slavné historii zasloužili lepší výsledky. Pole position Nika Hülkenberga v Brazílii byla příjemným překvapením. K prodloužení smlouvy však německému nováčkovi nepomohla. Force India dokázala zejména v první polovině sezony často bodovat, v té druhé už to bylo slabší. Je dobře, že se vrátil populární Peter Sauber. První část sezony byla pro jeho tým odložený automobilkou BMW velmi problematická, ale v té druhé se skvěle předvedl Kamuj Kobajaši. Ukázal, že ve formuli 1 se stále dá předjíždět. Mladým jezdcům z Toro Rosso se sice podařilo párkrát bodovat, ale nikdo z nich zatím nepředvádí podobný posun jako v minulosti Vettel.
Je tragikomické, že nové týmy startovaly v jiné podobě, než prošly "pečlivým" výběrovým řízením FIA. USF1 nevyjelo vůbec, z Manoru se stal Virgin, z Camposu HRT a nejlepší výkony nakonec podával malajsijský Lotus, který původně licenci vůbec nedostal a na přípravu měl nejméně času. Doufejme, že spory s Lotus Group se vyřeší nějak rozumně. Nevím, co by zakladatel slavné značky Colin Chapman říkal na to, že se dnes o název Lotus hádají dvě malajsijské společnosti. Na druhou stranu je samozřejmě příjemné toto jméno v F1 znovu mít.
Doufám, že formule 1 si zachová svou vyrovnanost i v dalších letech. Přál bych si, abychom viděli na trati co nejvíce předjížděcích manévrů a aby formule 1 zůstala i při postupném snižování nákladů na technologickém vrcholu. F1 nadále expanduje do dalších zemí. Letos jsme sledovali do poslední chvíle nejistou premiéru v Koreji. Bylo by ale super, aby se udržely i současné tradiční okruhy jako Silverstone, Spa-Francorchamps, Monza, Monako a další.
Vám, čtenářům F1sports, chci jménem celé naší redakce poděkovat za přízeň v uplynulé sezoně a věřím, že nám zůstanete věrni i v té příští.