Šéfka elektroniky Red Bullu na okruzích Gill Jonesová se stala první ženou, která coby členka týmu formule 1 doprovodila jezdce na stupně vítězů. Byl to pro ni zvláštní zážitek.
První ženou, která na pódiu převzala pohár pro vítězný tým, byla už v roce 1986 Ginny Williamsová, která tak učinila jménem svého manžela Franka, jenž měl tehdy krátce po své osudové nehodě.
Ale Jonesová získala v Bahrajnu prvenství v tom smyslu, že byla první ženou s pohárem, která je zároveň pracovnicí týmu. Podařilo se jí to při jejím 177. závodě. "Je to brilantní, jsem opravdu hrdá," řekla. "Jsem opravdu ráda, že jsem reprezentovala tým a také oddělení, pro které pracuji - elektroniku - protože si myslím, že v týmu hrajeme velkou roli. A díky tomu, že jsem žena, to bylo speciální. Takže ano, jsem velmi, velmi hrdá."
Povolání na pódium přišlo náhle. "Jonathan Wheatley (týmový manažer) mi vysílačkou sdělil, že Christian (Horner - šéf týmu) požádal, abych šla nahoru já. Bylo to obrovské překvapení. Vůbec jsem to nečekala, takže jsem byla zcela nepřipravená."
Po celou dobu ji proto doprovázela nejistota. "Nevěděla jsem, co mám dělat, takže jsem tam jen šla. Nebyla jsem si jistá, jestli mám jít někam jinam, takže jsem chytila našeho šéfa marketingu Dominika (Mitsche) a řekla: 'Jak se tam dostanu?' On mě protlačil a prostrčil bariérami. Pak jsem si jen našla cestu nahoru. V jednu chvíli jsem prošla dveřmi a viděla Sebastiana, tak jsem ho jen následovala nahoru."
Pak přišlo čekání ve stejné místnosti s jezdci. Co si Vettel, Räikkönen a Grosjean říkali, neví. "Netuším! Jen jsem se držela stranou, protože je zabíraly kamery. Neslyšela jsem, co probírají. Byla jsem opravdu, opravdu nervózní. Hlavně protože jsem nevěděla, co mám dělat, nebo kam mám jít. Jen jsem přemýšlela o tom, co mám dělat. Bylo to velmi zvláštní."
Ani na samotném pódiu to nebylo jednoduché. "Vlastně jsem si stoupla na špatné místo! Než jsme vyšli ven, jeden člověk mi řekl: 'Musíte si stoupnout na druhou stranu, přejděte pódium.' Tak jsem to udělala, ale bylo to špatné místo, takže mě v polovině cesty přesunuli."
"Nahoře to bylo zvláštně tiché. Slyšíte hymny a hudbu, ale nic jiného moc neslyšíte. Viděla jsem, kde všichni jsou. Viděla jsem, že je náš tým na jedné straně pod pódiem. Také jsem viděla Ciarana (Pilbeama - bývalý zavodní inženýr Marka Webbera) uprostřed, ten teď už samozřejmě pracuje pro Lotus, a viděla jsem jednoho člověka, který pracuje pro mě. Takže jsem viděla hodně klíčových lidí, ale nic moc jsem neslyšela. Slyšíte jen hudbu."
Když dostala pohár pro vítězný tým, přišel ji těžký a měla obavy, aby ho nerozbila. A co na ní zapůsobilo nejvíce? "Asi fakt, že vám všichni blahopřejí. Bylo to jako by mi lidé gratulovali za dobře odvedenou práci. Já jsem si říkala: 'No, neudělala jsem nic jinak než obvykle.' Ale je příjemné dostávat všechny ty zprávy z domova, všichni to viděli. Bylo toho samozřejmě obrovské množství, dostávala jsem vzkazy a e-maily od lidí, o kterých jsem neslyšela roky."