Naposledy jsme ho letos viděli v závodě formule 1 v Kanadě. Ale je tam. Bernd Mayländer čeká na příkaz vyjet...
Nehoda, vůz stojící na trati, trosky na trati, špatné počasí. Pokud potřebuje ředitelství závodu velkou cenu zpomalit, posílá na trať zpomalovací vůz alias safety car. Od roku 2000 je za jeho volantem (až na pár výjimek) Bernd Mayländer.
„Nikdy jsem nečekal, že tu budu i po 25 letech, ale to znamená, že jste ve své práci nadšený a máte rád to, co děláte,“ řekl Mayländer pro web Mercedesu.
„Na začátku to bylo 16 závodů za sezonu. A teď jich máme 24, takže je to rozhodně moje hlavní práce!“
„Lidé mi říkají, že jsem odjel tolik a tolik závodů nebo tolik a tolik kol... ale já na čísla nejsem. V tuto chvíli jsem rád, když si vzpomenu na svůj věk – je mi 53 let!“
„Máte před sebou úkol. Pro mě znamená dobré nasazení safety caru zvládnutí situace co nejbezpečnějším způsobem.“
„Pro mě jsou nejlepší závody ty bez safety caru, protože to znamená, že se na trati nestalo nic nebezpečného.“
Safety car se v průběhu let změnil. Mayländer dostává rychlejší a výkonnější auta, ale velkého vývoje se dosáhlo také uvnitř vozu.
„Náš cíl se nezměnil, ale změnily se detaily. Máme postup téměř pro každou situaci, protože před vyjetím máme k dispozici více informací než před 20 nebo 25 lety.“
„V roce 2000 jsme měli jednu vysílačku a záložní vysílačkou byla ruční vysílačka. Nyní je k dispozici mnohem více systémů pro komunikaci.“
„Už v roce 2000 jsme měli dvě auta, ale tehdy bylo druhé auto jen normální silniční auto, bez jakékoli techniky. Úroveň informací, kterou máme nyní, je pro bezpečnost mnohem lepší.“
„V autě máme spoustu obrazovek, které jsme v roce 2000 neměli, a to je pozitivní. Je zde více televizních obrazovek, což je užitečné pro sledování GPS, a přístup ke všem rádiovým systémům. Vidíme to, co vidí všechny týmy a ředitel závodu, takže můžeme přepínat mezi přímým přenosem a opakovanými záběry.“
„Ať se děje cokoli, vždy se díváme a jsme připraveni vyrazit. S helmou na hlavě a s vysílačkou v uších.“
„Mám s sebou spolujezdce, a to je také velmi důležité, když se potřebujete soustředit na práci.“
„Dalším faktorem je virtuální safety car, který máme až od roku 2015, takže předtím jsme měli více výjezdů.“
Pokud by měl Mayländer vybrat závody, které utkvěly v jeho paměti, tak by vybral dva.
„V paměti mi utkvěly Fudži 2007 a Montreal 2011,“ říká.
V prvním případě byl safety car na trati úvodních 19 kol a v polovině závodu pak absolvoval šestikolový stint.
V Kanadě o čtyři roky později byl nasazen šestkrát – vedl 29 ze 70 kol.
V galerii najdete přehled safety carů od poloviny 90. let po dnešek.