Před sezonou 2026 dojde k velkým změnám v technických pravidlech. Plány na zavedení aktivní aerodynamiky mohou umožnit i příchod tzv. reverzního DRS.
Systém DRS pro snazší předjíždění byl ve formuli 1 představen v roce 2011. Funguje na principu snížení aerodynamického odporu (pomocí sklopení zadního křídla) a může být v závodě aktivován jezdcem, který se v tzv. detekční zóně pohybuje do jedné sekundy za svým soupeřem.
Od doby uvedení se DRS stalo velmi důležitým prvkem závodů – ať pozitivním (více předjíždění), tak negativním (umělé ovlivnění soubojů).
Dočká se F1 aktivní aerodynamiky?
V roce 2026, který vedle nových pohonných jednotek přinese i další změny v technických pravidlech, by mohl být systém DRS nahrazen jiným řešením. Formule 1 plánuje zavedení tzv. aktivní aerodynamiky, což by umožnilo měnit nastavení křídel vozů během jízdy.
V souvislosti s tím se uvažuje o tom, že by dnes již tradiční DRS bylo nahrazeno řešením, které by fungovalo opačně – místo zvýhodnění jezdce vzadu, by mohlo přibrzďovat lídry. V rozhovoru pro magazín Autosport o tom pohovořil odcházející sportovní šéf F1 Ross Brawn.
„Jednou z důležitých věcí ohledně vozu pro rok 2026 je, zda budeme mít aktivní aerodynamiku,“ prohlásil Brawn.
„Ještě je třeba vyřešit, jak to jde udělat udělat bezpečně a předvídatelně. Aktivní aerodynamiku nicméně částečně máme už dnes, protože DRS za ní lze považovat.“
A právě aktivní aerodynamika by mohla rozšířit možnosti, jak udělat závody atraktivnější.
„Pokud máte aktivní aerodynamiku, pak lze samozřejmě ovlivňovat i vůz vpředu. Mohlo by to fungovat tak, že se dostanete do určité vzdálenosti od soupeře a vůz před vámi ztratí trochu přítlaku, zatímco ten váš ho získá. Dá se s tím pracovat různě.“
„Neříkám ale, že bude toto řešení zavedeno. Postupně získáváme poznatky ze současných monopostů a myslím, že nějaké prvky aktivní aerodynamiky budou v roce 2026 zařazeny,“ dodal Brawn.