Ve kterém závodě v historii formule 1 došlo k největšímu množství předjetí? A který jezdec za sezónu předjel nejvíce soupeřů? Britský Autosport se podíval do statistik.
Ať chcete nebo ne, počet předjetí fanoušci často využívají jako nástroj k hodnocení atraktivity daného závodu. Nemusí to tak ale být vždy. Někdy stačí, aby k dramatičnosti přispěly odlišné strategie nebo jiný stav pneumatik obou závodníků.
Vzpomeňte si na Velkou cenu Maďarska 2019, kdy Lewis Hamilton zajel do boxů dvakrát, zatímco Max Verstappen jen jednou. Hamilton v závěru závodu využil mnohem lepšího stavu pneumatik a za 18 kol stáhl svou 18sekundovou ztrátu na vedoucího Verstappena, čtyři kola před cílem jej předjel a vyhrál.
Zlepšit předjíždění bylo také důvodem pro zavedení systému DRS v roce 2011. To se skutečně potvrdilo, i když někteří namítají, že díky systému otevřeného elementu zadního křídla je předjíždění až příliš snadné.
S novými pravidly od roku 2022 bude navíc pro piloty jednodušší jet blíže za svým soupeřem, jelikož vůz vpředu už nebude vytvářet takové turbulence.
Pokračování 2 / 8
Co je předjetí?
Člověk by si řekl, že předjetí znamená, když se jeden vůz dostane před druhý. Pro počítání do statistik je to ale trochu jinak. Zaprvé, za předjetí se nepočítají změny pořadí v prvním kole po startu, do statistik se předjetí započítává až od 2. kola závodu.
Zadruhé, aby předjetí bylo zaevidováno, musí být odlišné pořadí také při průjezdu do dalšího kola. Pokud tedy například jeden pilot předjede druhého, ale ten mu to v následující zatáčce vrátí a vezme si zpět svou pozici a takto projedou také cílem kola, podle statistik nedošlo v kole k žádnému předjetí, protože pořadí na startovní/cílové čáře je stejné jako o kolo předtím.
Do statistiky předjetí se tak nezapočítal například souboj Verstappena s Hamiltonem ve Velké ceně Bahrajnu 2021, kdy Verstappen předjel soupeře nepovoleným způsobem mimo trať a o pár zatáček později mu pozici přepustil zpět.
Aby se předjetí započítalo do statistik, musí jít o změnu pozice. Nelze proto započítat, pokud jezdec předjede pomalejšího jezdce o celé kolo, nebo naopak pomalejší jezdec se vrátí před lídra závodu.
Foto: Getty Images / Clive Mason
A ke změně pozice musí dojít přímo na trati. Změnou pozice tedy není ani to, když se pilot před svého soupeře dostane rychlejší zastávkou v boxech.
Tato pravidla se používají proto, že je pak díky tomu jednodušší ohlédnutí se za závodem. Velkým pomocníkem při hledání, kdy k danému předjetí došlo, je pak oficiální dokument Mezinárodní automobilové federace (FIA) zvaný "Lap chart", což je tabulka ukazující pozici jezdce při každém průjezdu startovní/cílovou čarou v každém kole.
Podívejme se tedy nyní na některé zajímavé statistiky týkající se předjíždění ve F1.
Pokračování 3 / 8
Nejvíce předjetí v suchém závodě: 161 (Velká cena Číny 2016)
Velká cena Číny 2016 neoficiálně viděla nejvíce předjetí během suchého závodu formule 1 v historii.
Během závodu došlo k 161 předjetím a z výhry se radoval Nico Rosberg. Výrazně k tomu pomohly také problémy, které se staly předním jezdcům. Hamilton kvůli selhání MGU-H v kvalifikaci startoval ze zadních pozic, Kimi Räikkönen (tehdy závodící za Ferrari, pozn. redakce) musel krátce po startu do boxů pro nové přední křídlo. Na kolizi doplatil také jeho týmový kolega Sebastian Vettel, který se propadl. Daniel Ricciardo z Red Bullu pak z vedoucí pozice dostal defekt a spadl až na 17. místo, ze kterého se propracoval na konečnou 4. pozici v cíli.
K rekordu pomohla také skutečnost, že závod dokončilo všech 22 pilotů. V celé historii F1 se přitom stalo pouze párkrát, aby velkou cenu dokončili všichni piloti, kteří do ní i odstartovali.
Předtím držela rekord nejvíce předjetí v závodě Velká cena Turecka 2011, kdy během 58kolového závodu došlo k 79 změnám pozice. K tomu přispělo také zavedení DRS ve stejném roce.
Foto: Getty Images / Clive Mason
Pokračování 4 / 8
Nejvíce předjetí v mokrém závodě: 147 (Velká cena Brazílie 2012)
Podle dodavatele pneumatik Pirelli došlo v posledním závodě sezóny 2012, Velké ceně Brazílie, k 147 předjetím. Závod byl přitom výrazně poznamenán deštěm a jde tak o nejvíce předjetí v mokrém závodě.
Sezóna 2012 přinesla dramatickou bitvu o titul až do samotného závěru. Vedoucí muž průběžného pořadí Vettel se v posledním závodě v Brazílii roztočil na mokré trati v první zatáčce. Zatímco další aspirant na titul Fernando Alonso dojel druhý za vítězným Jensonem Buttonem, Vettel se dotáhl na konečné šesté místo v cíli.
Foto: Getty Images / Paul Gilham
To mu stačilo, aby o tři body porazil Alonsa a připsal si třetí titul mistra světa F1 v řadě.
Na tento závod v dobrém vzpomíná také Nico Hülkenberg, který se poprvé s force indií dostal do čela závodu.
Závod byl dojet za safety carem poté, co tři kola před cílem havaroval Paul di Resta.
Pokračování 5 / 8
Nejvíce změn na čele závodu: 41 (Velká cena Itálie 1965)
Podle Autosportu se do historie zapsala také Velká cena Itálie 1965. V Monze tehdy došlo během 76kolového závodu k 41 změnám pořadí na prvním místě.
Ve vedení se vystřídali čtyři britští závodníci: Jackie Stewart, Graham Hill, Jim Clark a John Surtees. Všem čtyřem přitom v jejich vozech BRM, Lotus a Ferrari k vedení pomáhal vzduchový pytel, který využívali na dlouhých rovinkách okruhu v Monze.
Vítězem se nakonec stal Stewart před Hillem, stupně vítězů doplnil Dan Gurney, když John Surtees ani Jim Clark kvůli technickým problémům do cíle nedojeli.
Foto: Getty Images / Keystone
Pokračování 6 / 8
Nejméně předjetí v závodě: 0 (Velká cena Monaka 2003, Velká cena USA 2005, Velká cena Evropy 2009)
Od roku 1950 byly jen tři velké ceny, během kterých nedošlo k žádnému předjetí. Všechny přitom byly na začátku nového tisíciletí mezi lety 2003 až 2009.
Neslavně se do historie zapsala Velká cena USA 2005 v Indianapolis, kdy týmy s pneumatikami Michelin stáhly své jezdce ze závodu v zahřívacím kole kvůli obavám z bezpečnosti těchto pneumatik.
Na zhasnutí červených světel tak čekalo jen šest jezdců týmů Ferrari, Jordanu a Minardi.
Foto: Getty Images / Vladimir Rys
Vítězem se stal Michael Schumacher, double Ferrari podtrhl jeho týmový kolega Rubens Barrichello. Třetí Tiago Monteiro z Jordanu dojel do cíle s kolem ztráty, pro Portugalce to byly jediné stupně vítězů ve F1.
Blízko tomuto rekordu měla také Velká cena Ruska v roce 2017. Valtteri Bottas si v ní dojel pro první vítězství v kariéře a diváci viděli jen předjetí týmových kolegů ze Sauberu, kdy se Pascal Wehrlein dostal před Marcuse Ericssona.
Pokračování 7 / 8
Nejvíce předjetí jedním jezdcem v sezóně: 78 (Max Verstappen v roce 2016)
Rok 2016 patřil pro Maxe Verstappena k nejvýznamnějším v jeho kariéře. Po úvodních závodech sezóny se přesunul z Toro Rosso do Red Bullu a po vzájemné kolizi jezdců Mercedesu v prvním kole vyhrál svůj první závod za Red Bull, Velkou cenu Španělska.
Podle dat Pirelli Verstappen v sezóně 2016 uskutečnil 78 předjetí - 18 pro Toro Rosso a 60 v barvách Red Bullu. V 21dílném kalendáři to znamená 3,7 předjetí v jednom závodě. Jeho týmový kolega u Red Bullu Daniel Ricciardo pak dokázal provést 61 předjetí, což by také představovalo rekord.
Do té doby se totiž na čele této statistiky drželi Sebastian Vettel (sezóna 2012), Michael Schumacher (2003) a Niki Lauda (1984), kteří za sezónu dokázali udělat 60 předjetí.
Felipe Massa s Markem Webberem v roce 2013 zaostali jen o jedno (59), Jean-Éric Vergne o rok dříve předjel 58krát. Sergio Pérez s Kimim Räikkönenem pak mají shodně 56 předjetí ze sezón 2016, respektive 2013.
Foto: Getty Images / Charles Coates
Pokračování 8 / 8
Nejvíce předjetí v jedné sezóně: 870 (2012)
V roce 2016 ve velkém nepředjížděl ale jen Verstappen. Všichni jezdci dohromady pomohli k celkovému množství 866 předjetí během 21 závodů v sezóně.
Na rekord ale nedosáhli, v roce 2012 bylo o čtyři předjetí více (870). Průměrně tak ve 20 závodech sezóny došlo k 43,5 předjetím. 43,2 předjetí bylo v sezóně 2011, kdy bylo poprvé zavedeno DRS.
Foto: Getty Images / Paul Gilham