Před třiceti lety tragicky zahynul Gilles Villeneuve

Ač se nikdy nestal mistrem světa, patří dodnes k nejobdivovanějším ikonám motorsportu a je považován za jednoho z největších talentů historie formule 1.
Před třiceti lety tragicky zahynul Gilles Villeneuve

Kdo je nejlepším pilotem, jenž nezískal ani jeden mistrovský titul? Jacky Ickx, Ronnie Peterson, či třeba Stirling Moss? Debaty na toto téma jsou nevyřešitelné, zřejmě nikdo ale nepochybuje, že do výčtu nejrychlejších jezdců neověnčených titulem patří také kanadská hvězda Gilles Villeneuve. V rodném listu měl uvedeno Joseph Gilles Henri Villeneuve a poprvé spatřil světlo světa 18. ledna 1950. Již od malička se u něho ukazovalo, že mu v žilách nekoluje krev, nýbrž benzín. Zkoušel jezdit na kole, bruslit a hrát hokej, láska k rychlým kolům ovšem vždy zvítězila.

Většina dnešních pilotů své první závodnické krůčky učiní za volantem motokáry. Gilles šel jinou cestou, v jedenácti letech se proháněl po polích v otcově staré dodávce. Postavil si i vlastní motokáru, která byla z velké části poskládaná ze sekačky na trávu. V patnácti už jeho fascinování řízením přerostlo do té míry, že si tajně nechal vyrobit kopie klíčů k rodinnému vozu Villeneuvových. Následný výlet v deštivé noci skončil neslavně, z auta zbyla hromada plechů a mladý Gilles musel domů po svých. Rodiče pochopitelně nebyli spokojeni. V šestnácti Villeneuve získal řidičský průkaz. Netrvalo dlouho a přišla další bouračka, tentokrát vjel do stáda volně pobíhajících krav. Jak z toho vyvázl nebohý skot, není známo, Villeneuve byl však potrestán osmdesáti stehy na hlavě.

"Závodím, abych byl první i ve chvílích, kdy nemohu vyhrát. Závodím pro radost ze závodění. Je to má práce a nic mě v ní nezastaví. Kdybych takto nepřemýšlel, nemohl bych být jezdcem."                                          Gilles Villeneuve

Prvním vlastním vozem Gillese Villeneuva byla Škoda 1000 MB. Byl to de facto i jeho vůbec první závodní vůz, se kterým soutěžil ve slalomu mezi kužely na parkovacích plochách. Škodovku později vyměnil za Mustanga, ani ten ale jeho hlad nedokázal zasytit nadlouho. V osmnácti zkusil závodit na sněžných skútrech – a velmi úspěšně, zvítězil dokonce v World Championship Snowmobile Derby. Úspěchy v menších závodech byly prakticky jediným zdrojem Gillesových příjmů. Nedlouho po dvacátých narozeninách už byl dvojnásobným otcem a hlavou rodiny. Aby mohl rodinu uživit, musel se stát závodníkem na plný úvazek. V roce 1973 šel do závodnické školy, aby získal potřebnou licenci. „Hned bylo jasné, že je mimořádný. Ve školním voze se hned usadil a byl rychlejší, než kohokoliv jsme tu kdy měli,“ řekl na Villeneuvovu adresu instruktor.

 Následoval přechod do formulových závodních sérií. S vlastní ojetou formulí Ford vyhrál národní šampionát. Poté se zaměřil na formuli Atlantic. "Přišel k nám a řekl: Prodal jsem dům, abych si mohl koupit formuli. Myslela jsem si, že snad zešílel," řekla Joann, Gillesova manželka. Villeneuvovi včetně malých dětí Jacquese a Melanie v té době žili v přívěsu. Finanční trable a zlomená noha zpomalily Villeneuvovu kariéru. Zlom však nastal v okamžik, kdy zvítězil v závodě Molson Grand Prix 1976, kterého se účastnily i hvězdy formule 1, včetně Jamese Hunta, Patricka Tambaye, Vittoria Brambilly a Patricka Depaillera. "Právě mě porazil nějakej Villeneuve. Je fakt neuvěřitelnej, měl bys ho zaměstnat," řekl James Hunt Teddymu Meyerovi, tehdejšímu šéfovi McLarenu. A Meyer poslechl.

Villeneuvovi bylo pro sezonu 1977 přislíbeno pět závodů ve třetím voze McLarenu, plus několik závodů ve formuli 2. Bylo z toho pouze představení ve Velké ceně Velké Británie, kde Villeneuve řídil postarší vůz M23. V tomto roce měl velmi napilno, neboť se účastnil také závodů Cam-Am a formule Atlantic. U McLarenu strávil jediný závod, pro další sezonu se s Villeneuvem nepočítalo. Toho využil Enzo Ferrari. V domě frustrovaného Gillese brzy zazvonil telefon. A vzniklo osudové spojení, které trvalo až do Villeneuvova předčasného konce. "Kdyby mi někdo řeklo, že se mi splní tři přání, byla by takováto – závodit, dostat se do formule 1 a závodit za Ferrari," řekl. První závody v rudých barvách přišly ještě v roce 1977, a to v Kanadě a Japonsku. Sezona 1978 byla plná bouraček i velmi slibných výkonů, korunovaných vítězstvím ve Velké ceně Kanady. Další sezona byla jeho nejúspěšnější v kariéře. Třikrát zvítězil, čtyřikrát byl druhý a v celkovém bodovém hodnocení ho překonal pouze stájový kolega Jody Scheckter. V roce 1980 Ferrari přistřihl křídla nepovedený monopost 312T5. V sezonách 1981 a 1982 byl Villeneuvovým parťákem Francouz Didier Pironi. Talentovaná dvojice spolu nejprve vycházela, jejich vztah ovšem ošklivě pošramotila Velké cena San Marina 1982. Villeneuve byl ve vedení, Pironi druhý a Ferrari jezdcům nařídilo zpomalit a jet na jistotu. Villeneuve už si byl jistý vítězstvím, Pironi využil jeho nepozornosti, v posledním kole ho předjel a zvítězil. Villeneuve Pironiho chování považoval za zradu. "S Pironim už v životě nepromluvím," řekl Villeneuve rozzlobeně. Krutost ironie osudu mu nakonec dala za pravdu. Zemřel o třináct dní později v belgickém Zolderu. Ke konci kvalifikace narazil do zádě vozu Jochena Masse. Stále připoután byl se sedadlem vymrštěn do ochranného pletiva podél trati, ze kterého ho vytáhli John Watson a Derek Warwick. Ani včasná lékařská pomoc již dvaatřicetiletého Villeneuva nezachránila. Zemřel téhož dne ve 21:12. Sezona 1982 byla pro formuli 1 nesmírně tragickou. Didier Pironi si v Německu ošklivě poranil nohy a jeho kariéra ve formulích skončila. Zahynul o pět let později při závodech na člunech. Jeho přítelkyně nedlouho poté porodila dvojčata, jež pojmenovala Didier a Gilles.

Formule 1 se s Gillesem Villeneuvem neloučila snadno. "Gilles mi bude chybět ze dvou důvodů. Prvním je, že byl tím nejrychlejším závodníkem v historii motorsportu. Druhým je, že byl ten nejlepší člověk, jakého jsem kdy poznal. Neodešel. Vzpomínka na to, čeho dosáhl, tu zůstane napořád," řekl na Villeneuvově pohřbu Jody Scheckter. Ačkoliv byl Villeneuve na závodní dráze nekompromisní a agresivní, mimo ni byl považován za milého a skromného člověka. "Byl to nejbláznivější ďábel, na jakého jsem ve formuli 1 narazil. Navíc byl ale citlivou a sympatickou osobností. Tato kombinace z něj činila úžasnou lidskou bytost," řekl o něm Niki Lauda. Gillesovým synem je bývalý mistr světa Jacques. V městečku Berthierville dnes stojí Villeneuvovo muzeum a jeho jméno nese také závodní okruh v Montrealu. 

Další článek: Jak se staví motorhome týmu formule 1

21. listopadu | Podle Gazzetty dello Sport byly v Brazílii zabaveny části palivového systému Ferrari, Alfy Romeo a Red Bullu. AMuS včera psal jen obecně o Ferrari, zákazníkovi Ferrari a jiném týmu...
20. listopadu | Mercedes a Renault se dohodli. Esteban Ocon se k Renaultu připojí oficiálně 2. prosince. O den později začínají v Abú Dhabí testy, kterých se může zúčastnit.
20. listopadu | Romain Grosjean dorazí v únoru do Česka na vyhlášení Zlatého volantu. Jezdec Haasu má k Česku z jistých důvodů blízko. Podrobnosti za chvíli na webu.