Vize čínského podniku F1 má letos jubileum: vznikla totiž před 20 lety. Původně se sice Grand Prix měla jet v jihočínské Žuhaji, jenže když se tamnímu okruhu nepodařilo splnit některé požadavky FIA, přišel na řadu někdo jiný. Šanghaj.
Díky tomu se pak v devítimilionovém
městě s největším přístavem světa Hermann Tilke blýskl okruhem hýřícím nezvykle
komplikovanými zatáčkovými variacemi. Premiéra se na tomto 5 451 m dlouhém
okruhu se 16 zatáčkami (devět vpravo a sedm vlevo) konala v září 2004. A za
slunečného počasí, které tam při závodě F1 bylo později vidět pouze jednou, po
ní cákal šampaňským Rubens Barrichello (Ferrari F2004).
Trať, na níž se u vozů nastavuje velký
přítlak, má samozřejmě svůj nejrychlejší
úsek na konci nejdelší rovinky. Právě tam totiž jezdci dosahují ve svých vozech
rychlosti kolem 320 km/h. Nejpomalejším místem na okruhu je naopak pravotočivá
zatáčka, která tuto rovinku ukončuje: ta se projíždí na jedničku, rychlostí
kolem 60 km/h. Okruh, na němž jezdci řadí zhruba 52krát se dá projet z 55
procent pod plným plynem, přičemž nejdelší úsek, při němž lze akcelerátor držet
až na podlaze, trvá 19 sekund. Na piloty čeká v Číně v zatáčkách 7 a 8 poměrně
vysoké boční přetížení a během jediného okruhu zmizí z palivové nádrže jejich
monopostů 2,50 kg benzínu. V šanghajském závodě také bývají obvykle extrémním požadavkům vystaveny
pneumatiky, takže „přezouvací“ zastávky se mohou stát doslova velkým
strategickým faktorem. Kdy je můžeme očekávat? V případě jediné, mezi koly 24
až 33, v případě dvou, v intervalu 16 až 27 a 35 až 41 kola. A jestliže tým
zvolí tři, pak zastávky - v závodě vypsaném na 56 kol (305,066 km) - nejspíš
proběhnou mezi koly 14 až 20, 26 až 31 a 38 až 43.
Zajímavostí Velké ceny Číny je fakt, že
jí ještě nikdo nedokázal vyhrát dvakrát. Proto už tamní listina vítězů obsahuje
šest jmen. Přirozeně včetně Sebastiana Vettela, který deštivý závod v Šanghaji s vozem Red Bull
vyhrál loni, kdy blonďatému Němci patřilo i pole position, zatímco o nejrychlejší
kolo se s vozem Brawn GP dokázal postarat Rubens Barrichello. A co dalšího
dosavadní statistiky čínských GP nabízejí?
Dvě pole position si už na této trati,
ležící zhruba 50 km od centra velkoměsta, stačili připsat Fernando Alonso a
Lewis Hamilton. Na bedně byl ale po závodě zatím nejčastěji k vidění letos
absentující Kimi Räikkönen (čtyřikrát). Žádný z jezdců v Číně také nedokázal
zajet víc než jednou nejrychlejší kolo závodu. Alonso však dokázal v Číně
prozatím vydolovat nejvíc bodů (36) a navíc na tomto okruhu strávil i největší
počet kilometrů v čele startovního pole (458).
Přirozeně, že trochu jiný pohled nabízí
Velká cena Číny z hlediska týmů. Ferrari už totiž například dokázalo v Šanghaji
vyhrát polovinu odjetých podniků (tři), zatímco o nejvíc pole position se dělí
Renault a McLaren (dvě). V počtu pódií (šest) i mistrovských bodů (50) má
navrch tým z Maranella. V počtu kilometrů na čele však vozy Renault (529),
vznikající v britském Enstone. A francouzská značka vládne většině čínských
statistik i z pohledu pohonných jednotek: zatímco na šanghajských výhrách (tři)
a pódiích (šest) nejvíc participovaly motory Ferrari a v nejrychlejších kolech
pro změnu motory Mercedes (tři), těm z Viry-Chatillon patří největší podíl na
pole position (tři), v čele závodu obkroužených kilometrech (807) a největší
zisku bodů (59), o nějž se dělí s Ferrari.
Ale protože předchozí řádky ukazují, že
čínské statistiky jsou velmi vyrovnané, je jasné, že do nich může příští víkend
výrazně zasáhnout. Nechme se tedy překvapit, jak moc to bude...