Před sedmým šanghajským závodem

Vize čínského podniku F1 má letos jubileum: vznikla totiž před 20 lety. Původně se sice Grand Prix měla jet v jihočínské Žuhaji, jenže když se tamnímu okruhu nepodařilo splnit některé požadavky FIA, přišel na řadu někdo jiný. Šanghaj.

Díky tomu se pak v devítimilionovém městě s největším přístavem světa Hermann Tilke blýskl okruhem hýřícím nezvykle komplikovanými zatáčkovými variacemi. Premiéra se na tomto 5 451 m dlouhém okruhu se 16 zatáčkami (devět vpravo a sedm vlevo) konala v září 2004. A za slunečného počasí, které tam při závodě F1 bylo později vidět pouze jednou, po ní cákal šampaňským Rubens Barrichello (Ferrari F2004).

Trať, na níž se u vozů nastavuje velký přítlak, má  samozřejmě svůj nejrychlejší úsek na konci nejdelší rovinky. Právě tam totiž jezdci dosahují ve svých vozech rychlosti kolem 320 km/h. Nejpomalejším místem na okruhu je naopak pravotočivá zatáčka, která tuto rovinku ukončuje: ta se projíždí na jedničku, rychlostí kolem 60 km/h. Okruh, na němž jezdci řadí zhruba 52krát se dá projet z 55 procent pod plným plynem, přičemž nejdelší úsek, při němž lze akcelerátor držet až na podlaze, trvá 19 sekund. Na piloty čeká v Číně v zatáčkách 7 a 8 poměrně vysoké boční přetížení a během jediného okruhu zmizí z palivové nádrže jejich monopostů 2,50 kg benzínu. V šanghajském závodě také bývají  obvykle extrémním požadavkům vystaveny pneumatiky, takže „přezouvací“ zastávky se mohou stát doslova velkým strategickým faktorem. Kdy je můžeme očekávat? V případě jediné, mezi koly 24 až 33, v případě dvou, v intervalu 16 až 27 a 35 až 41 kola. A jestliže tým zvolí tři, pak zastávky - v závodě vypsaném na 56 kol (305,066 km) - nejspíš proběhnou mezi koly 14 až 20, 26 až 31 a 38 až 43.

Klepněte pro větší obrázek

Zajímavostí Velké ceny Číny je fakt, že jí ještě nikdo nedokázal vyhrát dvakrát. Proto už tamní listina vítězů obsahuje šest jmen. Přirozeně včetně Sebastiana Vettela, který  deštivý závod v Šanghaji s vozem Red Bull vyhrál loni, kdy blonďatému Němci patřilo i pole position, zatímco o nejrychlejší kolo se s vozem Brawn GP dokázal postarat Rubens Barrichello. A co dalšího dosavadní statistiky čínských GP nabízejí?

Dvě pole position si už na této trati, ležící zhruba 50 km od centra velkoměsta, stačili připsat Fernando Alonso a Lewis Hamilton. Na bedně byl ale po závodě zatím nejčastěji k vidění letos absentující Kimi Räikkönen (čtyřikrát). Žádný z jezdců v Číně také nedokázal zajet víc než jednou nejrychlejší kolo závodu. Alonso však dokázal v Číně prozatím vydolovat nejvíc bodů (36) a navíc na tomto okruhu strávil i největší počet kilometrů v čele startovního pole (458).

Přirozeně, že trochu jiný pohled nabízí Velká cena Číny z hlediska týmů. Ferrari už totiž například dokázalo v Šanghaji vyhrát polovinu odjetých podniků (tři), zatímco o nejvíc pole position se dělí Renault a McLaren (dvě). V počtu pódií (šest) i mistrovských bodů (50) má navrch tým z Maranella. V počtu kilometrů na čele však vozy Renault (529), vznikající v britském Enstone. A francouzská značka vládne většině čínských statistik i z pohledu pohonných jednotek: zatímco na šanghajských výhrách (tři) a pódiích (šest) nejvíc participovaly motory Ferrari a v nejrychlejších kolech pro změnu motory Mercedes (tři), těm z Viry-Chatillon patří největší podíl na pole position (tři), v čele závodu obkroužených kilometrech (807) a největší zisku bodů (59), o nějž se dělí s Ferrari.  

Ale protože předchozí řádky ukazují, že čínské statistiky jsou velmi vyrovnané, je jasné, že do nich může příští víkend výrazně zasáhnout. Nechme se tedy překvapit, jak moc to bude...

 

 

Další článek: Účastník singapurské aféry Pat Symonds může pracovat ve F1 jako konzultant