Před jedenadvaceti lety zesnula nejúspěšnější žena formule 1

Před jedenadvaceti lety zesnula nejúspěšnější žena formule 1

Příslušnice něžného pohlaví to v královně motorsportu nikdy neměly lehké. Lella Lombardi je výjimkou, která se v mužské konkurenci nejen že neztratila, ale dokázala i bodovat.

Existuje mnoho žen, které dokázaly, že to s volantem umí stejně dobře jako mužští profíci. Eliška Junková patřila ve dvacátých letech ke světové špičce okruhového závodění a mezi závodníky po právu budila respekt. V letech osmdesátých se pak mezi nejužší elitu rally dostala Francouzka Michele Mouton. Formule 1 nicméně pro pilotky zůstává místem zapovězeným. Považme jen počet žen, které ve více než šedesátileté historii pronikly do nejpopulárnější motoristické série. Zatímco mužů se ve formuli 1 vystřídalo přes osm stovek, šťastných zástupkyň ženského plémě bylo pouhých pět. Jednalo se o Mariu Teresu de Filippis (léta 1958-1959), Lellu Lombardi (1974-1976), Divinu Galicu (1976, 1978), Desiré Wilson (1980) a Giovannu Amati (1992). Pouze první dvě jmenované se dokázaly kvalifikovat do závodu a pouze Lella Lombardi zvládla alespoň jednou dojet na bodované pozici. Pojďme se blíže zaměřit právě na tuto sportovkyni z Itálie.

Maria Grazia Lombardi, známější pod přezdívkou Lella Lombardi, se narodila 26. března 1941 v Piemontu, konkrétně v městečku Frugarolo. Dětství ve válkou zmítané Itálii nebylo zcela bezstarostné. Lellin otec se živil jako řezník. Lombardiovi se o závodění pranic nezajímali. Vlastně ani nevlastnili automobil, nejrychlejší dopravní prostředek, který kdy vyzkoušeli, bylo obyčejné jízdní kolo. Zkrátka a dobře, nic nenasvědčovalo tomu, že to Lella jednou dotáhne až do formule 1. Snad jedinou věcí, kterou měla s mladými závodníky společnou, byla nebojácná povaha a chuť zkoušet nové věci. Ani ona samotná ale nemohla tušit, že lásku k rychlým kolům v ní vykřeše zdánlivě banální nehoda. Byla výbornou hráčkou házené. V jednom z obzvláště vypjatých zápasů jí však frustrovaná soupeřka, která nedokázala Lellu (která hrála v obraně) přelstít a skórovat, zlomila nos. Po zápase Lella stála na autobusové zastávce a zkrvavený nos si zakrývala kapesníkem. Všimla si ji však provinělá protihráčka, ve které se hnulo svědomí, a Lelle nabídla odvoz do nemocnice. A právě zde to začalo. Byla to první rychlá jízda Lombardiové v autě. Lella zcela zapomněla na zlomený nos a v duchu si představovala sebe samu, kterak vlastní závodní vůz a sbírá vavříny na okruzích.

Začala šetřit na řidičský průkaz. Po několika letech měla konečně dostatečný obnos a kolem aut se pohybovala tak často, jak jen to bylo možné. Běžně si půjčovala vůz svého přítele, se kterým se projížděla po krajině čistě pro požitek z jízdy. O něco později dostala příležitost pomáhat jednomu známému, který zkoušel štěstí v rally. Měla na starosti údržbu vozu, výměnu pneumatik, ale i například měření mezičasů. Po nespočtu takto strávených dnech dostala Lella nabídku usednout do vozu jako navigátor. Lella byla nadšena a netrvalo dlouho, a s kamarádem si pozici prohodili. Její první účast v rally se setkala s pobavenými úsměvy soupeřů. Ty však hned po skončení akce ztuhly – Lella celou rally vyhrála. Nedlouho poté dostala nabídku závodit v italském mistrovství cestovních vozů za značku Alfa Romeo. Poté přesedla na BMW, až se nakonec zaměřila na závody ve formulích. V roce 1973 zvítězila v mexické odnoži formule 3. V následující sezoně již působila ve formuli 5000. Byl to rok, který znamenal průlom, jelikož přišla příležitost předvést se mezi elitou na Velké ceně Velké Británie, která byla součástí mistrovství světa formule 1. Řídila vůz Brabhamu a jejím hlavním sponzorem bylo Radio Luxembourg, které vysílalo na frekvenci 208 Hz (odtud neobvyklé startovní číslo 208). Závod nicméně Lombardi viděla pouze jako divák, nepodařilo se jí kvalifikovat.

V sezoně 1975 se Lella vypravila hned na dvanáct velkých cen (většinu z nich absolvovala v barvách týmu March, jeden pak v týmu Franka Williamse). Velká cena Španělska 1975 patří k nejkontroverznějším a nejtragičtějším závodům, zároveň ale značí největší úspěch Lelly Lombardi. Závod se odehrál na městském okruhu Montjuïc. Mnoho pilotů kritizovalo nebezpečnost trati a nedbalé upevnění bezpečnostních bariér. Například Emerson Fittipaldi se rozhodl na protest do závodu dokonce vůbec nenastoupit. Ukázalo se, že bezpečnostní situace v Barceloně vskutku nebyla vyhovující. V šestadvacátém kole se Rolfu Stommelenovi (tým Embassy-Hill) uvolnilo zadní přítlačné křídlo a jeho monopost prolétl hrazením mezi diváky. Pět z nich zahynulo, Stommelen vyvázl se zlomenýma nohama. Závod byl předčasně ukončen a piloti, kteří se pohybovali na bodovaných pozicích, obdrželi poloviční bodový příděl. Dvě kola za vítězem Jochenem Massem (jeho jediné vítězství v F1) kroužila také Lella Lombardi. Ta tak díky šestému místu získala polovinu mistrovského bodu. Klasifikováno bylo osm jezdců.

Jednalo se o výsledek, který se Lelle již nepodařilo zopakovat, byť k bodu měla relativně blízko téhož roku i v Německu, kde dojela sedmá. V roce 1976 Lombardi nastoupila do čtyř velkých cen, v Brazílii ještě závodila za March. Poslední tři závodní víkendy strávila hájením barev stáje RAM Racing, kvalifikovala se nicméně pouze v Rakousku. Po odchodu z formule 1 Lombardi na závodění nezanevřela. V roce 1977 startovala v NASCAR (ovál v Daytoně) a počínaje rokem 1979 se zaměřila na působení v závodech sportovních vozů. Poslední prestižní sérií, ve které závodila, bylo evropské mistrovství cestovních vozů. Kariéru však nekompromisně ukončila rakovina. Té Lella podlehla 3. března 1992.

V poslední době se v médiích objevila zpráva o velkém zájmu Bernieho Ecclestonea o vstup ženy do formule 1. Je ovšem pravděpodobné, že by ho čistokrevná závodnice typu Lelly Lombardi neuspokojila. Ta si totiž nepotrpěla na okázalé vystupování ani krášlení. Nosila jednoduchý, spíše mužsky střižený účes, který jí nepřekážel při jízdě. V současné době je ve stáji Williams Susie Wolff zaměstnána na pozici vývojového pilota. Snem mnoha fanoušků by pak byl příchod Američanky Danicy Patrick. Ta si nicméně užívá silné pozice a popularity na oválech v NASCAR a na formuli 1 nemá pomyšlení. Jaký je vlastně váš názor, milí čtenáři? Mají dle vás ženy-pilotky ve formuli 1 místo, či by se mělo i nadále jednat o výsostně chlapskou záležitost? Nebo by naopak bylo dobré jednu ze závodnic do formule 1 „protlačit“? Těšíme se na vaše komentáře!

Výsledky Lelly Lombardi ve formuli 1:

Závod Vůz Motor Kvalifikace Cíl
1974-Velká Británie Brabham BT42 Cosworth DFV 3.0 V8 - nekvalifikovala se
1975-JAR March 741 Cosworth DFV 3.0 V8 26 palivový systém (22)
1975-Španělsko March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 24 6
1975-Monako March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 - nekvalifikovala se
1975-Belgie March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 23 motor (17)
1975-Švédsko March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 24 palivový systém (24)
1975-Nizozemsko March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 23 14
1975-Francie  March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 26 18
1975-Velká Británie March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 22 motor (23)
1975-Německo March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 25 7
1975-Rakousko March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 21 17
1975-Itálie March 751 Cosworth DFV 3.0 V8 24 nehoda (16)
1975-USA  Williams FW03 Cosworth DFV 3.0 V8 24 nestartovala
1976-Brazílie March 761 Cosworth DFV 3.0 V8 22 14
1976-Velká Británie Brabham BT44B Cosworth DFV 3.0 V8 - nekvalifikovala se
1976-Německo Brabham BT44B Cosworth DFV 3.0 V8 - nekvalifikovala se
1976-Rakousko Brabham BT44B Cosworth DFV 3.0 V8 24 12


Doporučujeme

Články odjinud