Před dvaceti lety oslavil Michael Schumacher svůj sedmý titul mistra světa

Schumacherova dominance

Oproti předcházejícímu ročníku, v němž si byl nucen sáhnout na úplné dno, se sezóna 2004 od samého počátku nesla zcela v režii Michaela Schumachera. Ferrari náležitě těžilo ze zaváhání svých nejbližších rivalů z předchozího roku – McLarenu a Williamsu – a tehdy šestinásobný mistr světa od první grand prix v Austrálii naprosto drtil veškerou konkurenci, když ovládl úvodních pět velkých cen. V Monaku sice Němec v tunelu kolidoval s Juanem Pablem Montoyou a v závodě po Schumacherově předčasném odstoupení zvítězil Jarno Trulli, počínaje další grand prix na Nürburgringu ale Němec opět najel do vítězných kolejí a vyhrál následných sedm závodů v řadě.

Před dvaceti lety se o titul mistra světa utkali Michael Schumacher a Kimi Räikkönen

Michal Šik

Ferrari

Před 14. podnikem ročníku v belgickém Spa-Francorchamps tak Schumacher vedl průběžné pořadí šampionátu o 38 bodů před svým týmovým kolegou Rubensem Barrichellem. Vzhledem ke skutečnosti, že do konce ročníku zbývalo pět velkých cen, byla matematika jasná – pokud by Schumacher získal o pouhé dva body více než Brazilec, stal by se již v Belgii posedmé mistrem světa.

Pro svou rekordní korunovaci si Schumacher mohl vybrat jen stěží vhodnější místo kalendáře formule 1. V roce 1991 zde Němec v královně motorsportu debutoval a tamější okruh, který patřil k jeho nejoblíbenějším, byl rovněž dějištěm jeho premiérového triumfu v grand prix. Závod měl být také jubilejní 700. velkou cenou pro Ferrari, které si zajistilo šestý konstruktérský titul v řadě ziskem double již v předchozí Velké ceně Maďarska. Trať v ardenských lesích, na niž se formule 1 vracela po roční odmlce, ovšem do té doby ještě nikdy dříve nebyla místem mistrovských oslav.

Deštivá kvalifikace a série kolizí na startu závodu

Schumacherův velký víkend rozhodně neprobíhal bez problémů. V deštivé kvalifikaci byl na osychající trati nejrychlejším mužem Jarno Trulli, který se podruhé v sezóně postavil na pole position. Schumacher měl do grand prix vyrážet jako druhý, následovaný Fernandem Alonsem (Renault), Davidem Coulthardem (McLaren), Giancarlem Fisichellou (Sauber), Barrichellem na druhém ferrari, Markem Webberem (Jaguar) a Felipem Massou (Sauber). Z dalších favoritů doplatili na proměnlivé podmínky na okruhu a skončili v poli poražených Kimi Räikkönen (McLaren), Montoya (Williams) a Jenson Button (BAR) na 10., 11. a 12. místě.

Před startem velké ceny se očekával pohotový odpich obou renaultů a vozy francouzské stáje daným predikcím plně dostály – Trulli si přesvědčivě pohlídal své vedení, zatímco se Alonso do první zatáčky protlačil před Schumachera na druhé místo. Němce po startu překonal i Coulthard, jenž Schumachera odsunul až na čtvrtou příčku.

Za soupeřícími vozy na čele mezitím došlo k celé sérii nehod. V La Source kolidoval Webber s Barrichellovým ferrari a poškodil si přední přítlačné křídlo, zatímco Brazilec utrpěl škodu křídla zadního. V dalším, nezávislém incidentu se pak Räikkönen srazil s Massou, jenž rovněž přišel o přední křídlo. V rámci třetí kolize pak bouraly vozy Nicka Heidfelda (Jordan), Oliviera Panise (Toyota), Webbera a Takumy Sata (BAR). Při pokusu vyhnout se vozu Sata, který se roztočil na výjezdu z Raidillonu, navíc kolidovali oba jezdci Minardi – Zsolt Baumgartner a Gianmaria Bruni – stejně jako Giorgio Pantano (Jordan).

Foto: Getty Images / Mark Thompson

Na trať byl po dramatickém startu okamžitě povolán safety car. Ze hry vypadlo hned několik pilotů, zatímco Barrichello a Massa museli zamířit ke svým mechanikům pro opravu svých vozů, a propadli se tak pořadím až na úplné dno. Po odjetí čtyř kol za safety carem byl závod opět restartován – grand prix vedl Trulli před Alonsem, Coulthardem, Schumacherem, Räikkönenem, Montoyou, Fisichellou a Antôniem Pizzoniou s druhým williamsem.

Räikkönen po restartu na nic nečekal a okamžitě si vyšlápl na Schumachera, jehož překonal na výjezdu z La Source. Rozhozený Schumacher se ocitl pod tlakem rovněž ze strany Montoyi. Kolumbijec nejprve stáhl svůj útok v Les Combes, ale v závěru kola předvedl fantastický manévr, když dosavadního suveréna sezóny předjel zvnějšku v nové sekci závěrečné šikany Bus Stop. 

Foto: Getty Images / Clive Rose

V následujícím okruhu Räikkönen rychle překonal svého týmového kolegu Coultharda. Fin po trati doslova létal a vydal se stíhat oba vedoucí renaulty. V 10. kole zamířil Trulli do boxů a na trať se vrátil na devátém místě. Alonso tak na okamžik převzal vedení v grand prix, ale ve 12. kole se Španěl zcela nečekaně po úniku paliva dvakrát roztočil v nájezdu do Les Combes a ztratil první místo na úkor Räikkönena. Po dalších komplikacích v Rivage uvázl v únikové zóně a nadějně rozjetý závod pro Alonsa skončil.

Ve stejném kole utrpěl Coulthard defekt pravé zadní pneumatiky a musel zajet na výměnu, čímž přišel o dosavadní druhou příčku. Těsně po Skotově pit stopu stavěl u mechaniků McLarenu i Räikkönen, který přepustil své vedení Montoyovi. Kolumbijec jezdil v čele grand prix do 15. kola, než i on absolvoval svůj první pit stop. Na trať se vrátil za Massou, za nímž ovšem ztratil při předjíždění drahocenný čas, což se ukázalo být klíčové – když o kolo později stavěl Schumacher, vyjel na trať před Montoyou, jehož tak Němec překonal na dálku. Na okamžik se ocitl poprvé v kariéře v čele velké ceny Pizzonia, který stavěl v 17. kole. Po prvních pit stopech tak grand prix vedl Räikkönen před Buttonem, Trullim a Schumacherem.

Foto: Getty Images / Clive Rose

Někdejší lídr závodu Trulli rozhodně neprožíval jednoduchou velkou cenu – v 19. kole jej k velké nelibosti svého týmového šéfa Flavia Briatoreho Schumacher doslova objel a Ital se brzy dostal pod tlak i Montoyi. Kolumbijec se pokusil Trulliho překonat tím samým způsobem, jakým dříve pokořil Schumachera, tedy objet zvnějšku v Bus Stop sekci. Tentokrát ovšem narazil do zadní části Trulliho renaultu, který doslova katapultoval do vzduchu. Oba piloti sice mohli pokračovat v závodě, ale přišli o řadu pozic. Před Montoyu se posunul na čtvrté místo Pizzonia, jenž následně po zastávce Buttona ve 21. kole kroužil po dlouhou dobu na třetí příčce.

15 kol před koncem grand prix byl Räikkönen podruhé v boxech a vrátil se na druhé místo před Pizzoniu ve stejný okamžik, kdy podruhé stavěl také Montoya. Dvě kola nato Button v obrovské rychlosti více než 300 km/h na Kemmel Straight narazil do boku Baumgartnerova minardi poté, co mu doslova vybuchla pravá zadní pneumatika Michelin. „Mohlo to být strašlivé. Ještě nikdy jsem neměl při nehodě tolik štěstí,“ nechal se po závodě slyšet vyděšený Brit. Na trať musel podruhé vyjet safety car, čehož využili ke své zastávce Schumacher s Pizzoniou. Räikkönen sice přišel o svůj pracně budovaný náskok na čele grand prix, ale udržel si vedení.

Ve 32. kole za safety carem Pizzonia znenadání odstavil svůj williams po poruše převodovky. Náhradník za Ralfa Schumachera jel do té doby svůj životní závod, byl třetí za Räikkönenem a Schumacherem a cílil na své premiérové stupně vítězů kariéry, ty mu ovšem nakonec nebyly přány.

O dva okruhy později Räikkönen závod restartoval před Schumacherem a Montoyou. Cíle grand prix se však neměl dočkat ani druhý williams – osm kol před koncem utrpěl nešťastný Montoya defekt pravé zadní pneumatiky a zamířil do boxů, kde svůj vůz odstavil pro závažnější poškození zavěšení pneumatiky.

Ve 38. kole se Coulthard pokusil předjet Christiana Kliena (Jaguar), ale na výjezdu z Raidillonu najel do zadní části jaguaru svého protivníka, urazil si přední přítlačné křídlo a na trať musel opět vyjet safety car. Skot se nevzdal šance na body, nechal si opravit vůz a vrátil se do závodu.

Safety car zamířil do boxů na konci 41. kola, ale pouhý okamžik nato spektakulárně vybuchl motor v ústrojí toyoty Ricarda Zonty. Brazilec kroužil na čtvrtém místě, což by byl pro Toyotu fantastický výsledek, naděje japonské stáje ale nakonec skončily v slzách. V závěru závodu ještě Coulthard předjel Panise a posunul se na sedmé místo.

Räikkönenův oslnivý triumf

Po 44 kolech projel pod šachovnicovým praporem jako první Räikkönen, hnaný touhou vyhrát svou první velkou cenu probíhající sezóny a získat po Velké ceně Malajsie 2003 po 27 závodech bez triumfu své teprve druhé vítězství ve formuli 1, ve velkém stylu. Druhý skončil Schumacher, radující se ze zisku svého sedmého titulu mistra světa, a poslední pódiovou příčku obsadil po mimořádném výkonu Barrichello, který se i po svých problémech po startu závodu parádně propracoval polem vzhůru.

Úvodní dvě pozice za stupni vítězů získali piloti Sauberu v pořadí Massa–Fisichella, šestý skončil Klien, který dosáhl na své první body ve formuli 1 a poslední pro tým Jaguar, dva body bral za sedmou příčku Coulthard a osmý dokončil grand prix Panis před Trullim, jenž po startu z pole position dojel až devátý, mimo bodované pozice. Klasifikováno bylo v cíli jen 11 vozů.

V kontrastu s předchozí Velkou cenou Maďarska nabídla Grand Prix Belgie parádní podívanou a jednu z nejdramatičtějších velkých cen sezóny. Závod vedlo šest různých vozů, třikrát vyjížděl safety car a diváci se dočkali napínavých soubojů přímo na trati. Hrdinou dne byl Räikkönen, který doslova vystřelil do závodu, rychle se řadou odvážných předjížděcích manévrů posunul do čela a ve zbytku grand prix se ani neohlédl.

Foto: Getty Images /  Mark Thompson

Finův triumf signalizoval, že McLaren byl po většině hrůzostrašné sezóny, do níž vstoupil řadou technických poruch a ziskem pouhých pěti bodů v prvních pěti závodech, zpět ve hře o nejvyšší příčky: „Nemohl jsem si přát lepší výsledek. Byla to těžká sezóna, byli jsme blízko k povedeným výsledkům a nakonec byla dobrá práce celého týmu odměněna vítězstvím. Závod byl obtížný, protože jsem měl poškozenou podlahu poté, co mě Massa trefil zezadu, ale to nesnížilo můj výkon. Od osmého kola jsem měl problém s podřazováním, což ovlivnilo brzdění v první zatáčce, ale i přes to přese všechno se nám podařilo dosáhnout tohoto pozoruhodného výsledku,“ nechal se po závodě slyšet Fin, jenž současně doufal, že se McLarenu nově nabytou formu podaří přenést ve schopnost znovu bojovat o mistrovské tituly v nadcházejícím ročníku 2005.

Schumacherovy mistrovské oslavy

Ústřední pozornost však byla upřena především na Michaela Schumachera, který v Belgii opět napsal další kapitoly historie královny motorsportu a překonal další milníky, které se kdysi zdály nezdolatelné. V závodě byl Němec přemožen jiným pilotem teprve podruhé v sezóně, na rozdíl od Monaka ovšem dojel do cíle závodu bez toho, aniž by byl jakkoliv schopen ohrozit Räikkönenovu pozici.

Poté, co byl Barrichello zapleten do kolizí po startu, nebyly Schumacherovy oslavy titulu onoho dne nikdy v ohrožení, přesto ale Němec věděl, že jeho výkon nebyl stoprocentní: „Preferoval bych získat titul vítězstvím, ale dnes jsme jednoduše nebyli v klíčových momentech dostatečně silní,“ řekl Němec. „Letos jsme vyhráli tolik závodů, že bylo jasné, že v určité fázi vyhraje někdo jiný. Kimi odjel skvělý závod. Byl to hektický den se všemi safety cary, bylo to těžké.“

Foto: Getty Images / Mark Thompson

Přesto Schumacher po závodě pochopitelně vyzdvihl kvality týmu Ferrari: „Jsem velmi hrdý na to, že jsem toho dosáhl s týmem, který považuji za výjimečný. (…) Vždy je to jiné, ať už dosáhnete čehokoliv, pokaždé pociťujete jiné emoce. (…)  Žádný z šampionátů není stejný. Kromě toho, že jsem šťastný a vím, čeho jsem dosáhl, jen přemýšlím. Jsem potichu, snažím se příliš nemluvit a vychutnávám si tento okamžik. Ve Spa je to velmi speciální, tento okruh, tento závod pro mě hodně znamená. Získat sedmý titul v 700. grand prix Ferrari je něčím velmi speciálním.“

Výsledky

Schumacherovy tituly s Ferrari

Před dvaceti lety získal Michael Schumacher první titul mistra světa s Ferrari

Michal Šik

Ferrari

Před dvaceti lety slavil Michael Schumacher zisk druhého titulu mistra světa s Ferrari

Michal Šik

Historie

Před dvaceti lety se ve Francii stal Michael Schumacher pětinásobným mistrem světa

Michal Šik

Ferrari

Před dvaceti lety se o titul mistra světa utkali Michael Schumacher a Kimi Räikkönen

Michal Šik

Ferrari