Podvaadvacáté do Suzuky

Velká cena Japonska se totiž už podvaadvacáté pojede na této neobyčejně zajímavé trati, která se kříží a jejíž tvar tudíž připomíná poněkud šišatou osmičku. Okruh v těsné blízkosti zábavního parku a jezdící se ve směru hodinových ručiček vznikl už v roce 1962 a jeho návrh má na svědomí nizozemský designer Johannes Hugenholtz. Původním povoláním právník, jehož dílem však byly také okruhy v Zandvoortu (tam by i ředitelem), Zolderu, Jaramě, Hockenheimu, Nivelle a v kalifornském Ontariu, a připomínající tudíž ve své době dnešního Hermanna Tilkeho. Ostatně současný dvorní architekt F1 na Suzuce participoval také: úpravy po sezoně 2006 proběhly právě v režii jeho aachenské firmy.

V současnosti je tato trať, ležící nějakých 150 km východně od Osaky, dlouhá 5 807 a široká 10 až 14 metrů. Dá se na ní napočítat 18 zatáček (10 pravých a osm levých), z nichž nejproslulejší je přirozeně ta s číslem 15 (jmenuje se 130R, přičemž číslo znamená její poloměr). A na trati, která se dá z 69 procent projet pod plným plynem a na níž jezdci během kola (za tu dobu z palivové nádrže zmizí 2,3 kg benzinu) řadí v průměru 42krát, je nejrychlejším místem konec 800 metrů dlouhé cílové rovinky. Právě tam také Kovalainenovi (McLaren) loni naměřili 316,4 km/h. Naopak nejpomaleji se v Suzuce jezdí v zatáčce číslo 11 (Hairpin), která se projíždí na jedničku či dvojku rychlostí kolem 72 km/h, přičemž  největší přetížení (kolem 4,2 g) na jezdce čeká pro změnu v zatáčkách 5, 8 a 13 (dvojitá zatáčka Spoon). Traťový rekord drží v Suzuce od roku 2005 Kimi Räikkönen (průměr 228,372 km/h) a loňský závod tam ve voze Red Bull vyhrál Vettel (patřilo i pole position), před Trullim (Toyota) a Hamiltonem (McLaren). A z nejrychlejšího kola se tehdy mohl radovat Webber.

Přesto japonským statistikám – navzdory tomu, že tamní poslední GP absolvoval v 2006 (a nikdy tedy nestartoval ve Fuji, kde závody vyhráli Hamilton a Alonso) – vládne naprosto suverénně Michael Schumacher. Němec už totiž v zemi vycházejícího slunce vyhrál šest závodů, osmkrát získal pole position, čtyřikrát nejrychlejší kolo, devětkrát stál na pódiu, získal i 81 bodů a 1 787 km strávil v čele závodů. Co se značek týče, tam už se o žádné takové suverenitě hovořit nedá, přestože většinu statistik má pod kontrolou McLaren. Tato stáj totiž získala osm výher, třikrát tolik pódií, její jezdci si z Japonska odvezli 173 bodů a její monoposty se tam daly vidět 2 845 km na čele závodů. Nejvíc japonských pole position však patří Ferrari (devět) a největší počet rychlejších kol pro změnu týmu Williams (8). Maranello si to ale zase vynahrazuje v motorech, v nichž - s výjimkou počtu nejrychlejších kola a bodů, kde vládne Renault – bilanci bezpečně ovládá.

Ze současného sextetu nejlepších nenajdeme mezi vítězi v Suzuce Buttona (dosud nejlépe třetí v roce 2004 s vozem BAR), Webbera (prozatím nejlépe čtvrtý v 2005 s Williamsem, Massu (nejlépe druhý v 2006 s Ferrari) a dokonce ani Hamiltona. Ten už sice v zemi sakur jednou triumfoval, ale pouze v deštivém závodě 2007, který se jel ve Fuji. A rozhodně žádnou díru do světa prozatím v Japonsku neudělal  ani v šampionátu zatím sedmý Rosberg, jedoucí letos s vozy Mercedes, které budou mít v Japonsku svojí premiéru: ve čtyřech tamních startech byl nejlépe loni s Williamsem, kdy byl odmávnut na místě pátém. Takže motivací je před příští japonskou Velkou cenou opravdu habaděj...