Mezi Maxem Verstappenem a Lewisem Hamiltonem došlo v závěru závodu ke kontaktu.
Verstappen se po druhé zastávce propadl za Leclerca. Na čerstvějších pneumatikách ho ale dokázal předjet a poté mířil vstříc Hamiltonovi.
Při útoku na třetí pozici došlo ke kontaktu. Verstappenův vůz se dostal zadními koly do vzduchu ale náraz vydržel. Verstappen mohl pokračovat v závodě, ale přišel o pozici ve prospěch Leclerca.
Sportovní komisaři řešili incident až po závodě. Kromě záběrů a dat si vyslechli také oba jezdce.
„Při nájezdu do první zatáčky předjel vůz 44 (Hamilton) i vůz 1 (Verstappen) vůz 23 (Alexander Albon). Vůz 44 se vrátil do závodní stopy před brzdnou zónu a začal zatáčet do první zatáčky.“
„Vůz 1 se blížil k zatáčce rychleji než v předchozích kolech (kvůli DRS) a brzdil ve stejném místě jako předtím. Řidič vozu 1 tvrdil, že vůz 44 při brzdění měnil směr jízdy. Řidič vozu 44 prohlásil, že pouze sledoval svou běžnou závodní stopu (což bylo potvrzeno zkoumáním videozáznamů a telemetrických důkazů z předchozích kol).“
„Bylo zřejmé, že vůz 1 zablokoval obě přední kola při nájezdu do první zatáčky ještě předtím, než došlo k jakémukoli nárazu, ale chyběla běžná zatáčecí stopa pro typický předjížděcí manévr.“
„Řidič vozu 44 uvedl, že se jednalo o závodní incident, zatímco řidič vozu 1 tvrdil, že šlo o změnu směru jízdy při brzdění.“
„Stewardi se nedomnívají, že se jednalo o typický případ ‚změny směru jízdy při brzdění‘, i když podle našeho zjištění mohl jezdec vozu 44 udělat více, aby kolizi zabránil. V souladu s tím jsme určili, že žádný z jezdců nebyl převážně viníkem, a rozhodli jsme se nepřijmout žádná další opatření.“