Po 217 dnech se fanoušci F1 dočkají dalšího závodu. Přestávky byly ale i delší

Globální pandemie nového koronaviru zastavila většinu sportovních událostí. Letošní jubilejní sezóna formule 1 by nakonec měla po dlouhém odkladu začít 5. července v Rakousku. Fanoušci tak na další závod čekají 217 dní.

GP Itálie 1950 - GP Švýcarska 1951 (266 dnů)

Dosud nejdelší přestávka mezi dvěma závody formule 1 byla hned po první sezóně, ve které šampionát F1 získal status mistrovství světa. 3. září 1950 stvrdil Giuseppe Farina vítězstvím ve Velké ceně Itálie na Monze titul.

Jako úřadující mistr světa přitom do následující sezóny v roce 1951 vstoupil až o téměř devět měsíců později - 27. května ve švýcarském Bremgartenu. Závod nicméně vyhrál pozdější mistr světa Juan Manuel Fangio.

Ačkoliv sezóna oficiálně začala až na konci května, uskutečnilo se ještě před jejím startem sedm závodů, které se ale do jejího hodnocení nezapočítávaly.

Pokračování 2 / 6

GP USA 1961 – GP Nizozemska 1962 (224 dnů)

Když piloti v říjnu roku 1961 dojeli do cíle Velké ceny USA ve Watkins Glen, začalo jim 224 dnů dlouhé čekání do dalšího závodu.

Poslední závod sezóny přitom nic nezměnil na titulu Phila Hilla z Ferrari, které již po předchozím závodě v Monze mělo zajištěný titul mezi jezdci i mezi konstruktéry a posledního závodu sezóny – jediného mimoevropského – se jeho jezdci nezúčastnili.

Phil Hill pak spolu s dalšími znovu bojoval o body až na konci května roku 1962 na Zandvoortu ve Velké ceně Nizozemska, která otevřela sezónu.

Vítězstvím na Zandvoortu položil základ pozdějšímu zisku titulu mistra světa Graham Hill.

Pokračování 3 / 6

GP Abú Dhabí 2019 – GP Rakouska 2020 (217 dnů)

Třetí nejdelší přestávka mezi posledním závodem sezóny 2019 a první velkou cenou následujícího ročníku oddaluje začátek jubilejní 70. sezóny mistrovství světa formule 1.

Pandemie koronaviru zapříčinila odklad téměř všech motoristických podniků na světě. Po řadě odkladů letošní sezóna formule 1 s velkou pravděpodobností začne 5. července Velkou cenou Rakouska na Red Bull Ringu. Závody budou provázet přísná bezpečnostní opatření, na okruh bude umožněn vstup pouze omezenému množství zaměstnanců, jednotlivé týmy mezi sebou budou muset dodržovat rozestupy, zaměstnanci budou pravidelně testování na koronavirus a závody se pojedou bez diváků.

Dlouhou závodní přestávku si piloti vyplňovali alespoň virtuálními závody na počítačových simulátorech.

Pokračování 4 / 6

GP Mexika 1965 – GP Monaka 1966 (210 dnů)

210 dnů od Velké ceny Mexika v roce 1965 se další rok v květnu konal závod v ulicích Monte Carla.

Mezi oběma závody bylo opět několik podniků, které se nepočítaly do mistrovství světa. Ten na jihoafrickém okruhu East London pořádaný na Nový rok 1966 se přitom ještě o rok dříve do šampionátu počítal. Formuli 1 však v sezóně 1966 čekal přechod z 1,5litrových na třílitrové motory a vedení šampionátu chtělo týmům poskytnout více času na stavbu nových vozů a motorů.

Pokračování 5 / 6

GP Španělska 1951 – GP Švýcarska 1952 (203 dnů)

V posledním závodě sezóny 1951 ve španělském Pedralbes stvrdil pilot Alfy Romeo Juan Manuel Fangio svůj titul mistra světa.

Další sezóně zcela dominovalo Ferrari, když šampion Alberto Ascari ovládl šest z osmi podniků. Toho prvního ve Švýcarsku se přitom nezúčastnil, protože v té době absolvoval kvalifikaci na závod 500 mil Indianapolis ve Spojených státech.

Pokračování 6 / 6

GP Maroka 1958 – GP Monaka 1959 (203 dnů)

203 dnů trvala přestávka mezi Velkou cenou Maroka v roce 1958 a začátkem sezóny 1959 v Monaku.

7618 metrů dlouhý okruh v Casablance přitom pouze jednou – právě v roce 1958 – hostil mistrovský závod formule 1. Na městském okruhu Ain-Diab se jela F1 ještě o rok dříve, závod se ale nezapočítával do hodnocení šampionátu.

Foto: Getty Images / Clive Mason

Doporučujeme

Články odjinud