Nelson Piquet se od Renaultu dočkal omluvy za události z GP Singapuru 2008, v které na žádost týmu havaroval. Nyní detailně vysvětlil, jak probíhalo plánování nehody, která pomohla Alonsovi k vítězství.
Jezdci týmu Renault obsadili na startovním roštu první Grand Prix Singapuru 15. a 16. místo a vyhlídky na dobrý výsledek měli špatné. Piquet popsal pro Times, jak vše začalo. "Podívej se, oba vozy jsou na roštu vzadu," řekl brazilskému jezdci šéfinženýr týmu Pat Symonds. "Jsme v situaci, ze které se v tomto závodě nikam nedostaneme, pokud se nestane něco výjimečného."
Podle Piqueta s tímto tvrzením souhlasil šéf týmu Flavio Briatore a dodal, že by to pro Renault byla katastrofa. "Jen jsem tam seděl a poslouchal, protože jsem nechápal, o co jde," vzpomínal Piquet. "Oba byli velmi nervózní a atmosféra byla neuvěřitelně napjatá. Myslím, že jsem v tu chvíli neřekl ani slovo. Teprve po pěti minutách přešel Flavio k věci. Řekl: ´Podívej, vytěžit z toho můžeme něco, jen pokud ve správnou chvíli vyjede safety car.´"
"Jen jsem tam seděl a koukal na ně. Oba mi připomněli, co se stalo v Německu, když někdo boural těsně poté, co jsem vyjel z boxů, a já pak získal v závodě druhé místo. Flavio řekl: ´Chceš pomoci týmu? Když se vybouráš ve správnou chvíli, mohlo by to všechno změnit.´"
Pro Piqueta nastala těžká chvíle, kdy se musel rozhodnout, jestli žádosti týmu vyhoví. Cítil se pod obrovským tlakem, protože mu šlo o smlouvu na budoucí sezónu. Briatore mu údajně nabídl kontrakt, který mu nezaručoval závodní sedačku, ale bránil mu v jednání s ostatními týmy. Když na doporučení otce nepodepsal, šéf týmu Renault ho seřval.
"Snažil jsem se ve formuli 1 vybudovat reputaci a on mi pořád připomínal, že je můj osud v jeho rukou. Udělal jsem vše, abych ho potěšil, ale on mě pořád jen kritizoval," uvedl Piquet a dodal, že se proto rozhodl žádosti vyhovět. "Myslel jsem si, že ho tím trochu potěším a nakloním si ho na svou stranu."
Pak přišlo na řadu plánování nehody. "Chtěli, aby safety car vyjel ve 14. kole," vysvětloval Piquet. "Já jsem souhlasil, že po kritice od týmu pro něj něco udělám. Ani jsem neuvažoval o morálním aspektu této záležitosti." Brazilec dostal instrukci, kde má bourat.
V neděli nastal den, který měl znamenat jeden z největších skandálů v historii formule 1. "Jak kola ubíhala, věděl jsem, že se to blíží, ale nechtělo se mi věřit, co mám v plánu udělat," přiznal Piquet. "Byl jsem víc nervózní z toho, že to pokazím, než že bych měl obavu o vlastní bezpečnost."
"Měl jsem takový strach, že jsem sotva dýchal. V každém kole jsem úzkostlivě sledoval informační tabuli, abych věděl, v kterém jsem kole, ale byla tma a špatně jsem viděl. Pořád jsem volal do rádia a ptal se, v kterém jsem kole. Potvrdili mi kolo a začal jsem být napjatý, protože jsem věděl, co se chystám udělat, i když jsem nemohl uvěřit, že to udělám."
"Projel jsem ve 14. kole šikanou a cítil jsem, jak se mi svírá žaludek. Měl jsem obrovský strach, bylo to jako sen. Zadním kolem jsem narazil do zdi a pak šlápnul na plyn, abych narazil do zdi na druhé straně. Při nárazu jsem necítil žádnou bolest, ale hladina adrenalinu byla vysoko. Vůz jsem měl během nehody pod kontrolou."
Vše vyšlo přesně podle plánu, Alonso vytěžil ze své brzké zastávky v boxech a následného výjezdu safety caru, který způsobil Piquet, vítězství. "Flavio mě pak poplácal po zádech a poděkoval mi," dodal brazilský pilot, jemuž tento čin stejně nepomohl, protože v průběhu následující sezóny ho Renault propustil.
Piquet ve spolupráci se svým otcem pak vše o úmyslné nehodě prozradil Mezinárodní automobilové federaci. "Pokud mám být upřímný, asi mě k tomu víc motivovala zloba na Flavia než touha po čistém svědomí," přiznal.
Renault byl Světovou radou FIA uznán vinným z podvádění a prošel si menším zemětřesením, které vyvrcholilo prodejem většinového podílu společnosti Genii. Piquet si místo ve formuli 1 už nenašel a stále ho mrzí, co v roce 2008 udělal.
"Když se ohlédnu, zdá se, že už od té události uplynula věčnost, ale vím, že z jejího stínu nikdy úplně neuniknu," řekl. "Upřímně se omlouvám za to, co jsem udělal. Jen doufám, že lidé pochopí, pod jakým tlakem jsem byl. Neomlouvá mě to, ale byl jsem velmi nešťastný člověk. Dnes jsem silnější. Pokud bych byl o něco takového požádán dnes, jsem si jistý, že bych dokázal říct ne."