Nezapomenutelné závody: Velká cena Malajsie 2012 a nejkrásnější vítězství Fernanda Alonsa

Před deseti lety dovezl Fernando Alonso pro Ferrari nečekané vítězství, které jeho závodní inženýr Andrea Stella označil za „jedno z nejkrásnějších“
Foto: Getty Images / Clive Mason
Nezapomenutelné závody: Velká cena Malajsie 2012 a nejkrásnější vítězství Fernanda Alonsa | Foto: Getty Images / Clive Mason

Kvalifikace pro McLaren

Úvod ročníku 2012 patřil britskému McLarenu, v jehož barvách Jenson Button triumfoval v premiérové grand prix v Austrálii, a naposledy tak ve své kariéře vedl před následujícím závodem v Malajsii průběžné pořadí šampionátu. O týden později McLaren zopakoval svůj předchozí kvalifikační výsledek a podruhé za sebou ovládl v pořadí Lewis Hamilton–Button první řadu startovního roštu. V kvalifikacích zůstával neporažen a před startem nedělního závodu neskrýval vysoké ambice. Třetí nejrychlejší čas zajel Michael Schumacher s vozem Mercedesu, následovaný Markem Webberem, rychlejším z dvojice jezdců mistrovského Red Bullu.

Stejný čas jako Webber stanovil ve třetí části kvalifikace Kimi Räikkönen v barvách Lotusu, Fin se však nakonec kvůli své dřívější penalizaci za výměnu převodovky musel stěhovat startovním polem o pět pozic hlouběji. Až na šesté místo se kvalifikoval obhájce titulu mistra světa Sebastian Vettel (Red Bull), sedmý byl Romain Grosjean (Lotus) a osmý Nico Rosberg (Mercedes). Jako devátý měl po dalším neuspokojivém týmovém výkonu vyrážet se svým ferrari Fernando Alonso a první desítku startovního roštu uzavíral mladý Sergio Pérez v barvách Sauberu.

Start na mokru a kolize mezi Schumacherem a Grosjeanem

Před zahájením závodu trať v Sepangu skrápěl lehký déšť, a jezdci tak do velké ceny museli vyrážet na pneumatikách do přechodných podmínek. Po startu si udrželi první dvě pozice oba jezdci McLarenu, za nimi pak ze svého stání perfektně odstartoval Grosjean, který se podobně jako Nick Heidfeld na stejném okruhu o rok dříve dokázal prosmýknout ze šestého místa až na třetí. Ve čtvrté zatáčce se ovšem Grosjean srazil se Schumacherem, což vyústilo v Němcovy hodiny a ztrátu řady pozic. Hluboko závodním polem se propadl i Grosjean, který následně ve čtvrtém kole odstoupil poté, co skončil ve štěrkové zóně. V dosavadním průběhu roku toho Francouz pro Lotus v závodech příliš neodkroužil, jelikož i v Austrálii pro něho velká cena skončila prakticky hned po startu. V kvalifikacích jeho výkony nebyly špatné, ale pouhá čtyři odjetá kola ve dvou závodech rozhodně nepředstavovaly dobrou vizitku.

Po prvním kole vedl malajskou grand prix Hamilton před Buttonem, Webberem, Vettelem, Alonsem, Rosbergem, Pérezem, Pastorem Maldonadem (Williams), Räikkönenem a Kamujem Kobajašim (Sauber). Déšť po startu závodu neustále zesiloval. Už ve druhém kole přezul z přechodných gum na pneumatiky do úplného mokra Pérez a hned nato začal zajíždět časy takřka o tři sekundy na kolo rychlejší než jezdci na čele. Jeho příkladu tak brzy následovali i další vedoucí piloti – v pátém a šestém kole ke svým mechanikům mířila v podstatě drtivá většina startovního pole. Red Bull si v šestém kole dokonce troufl na double pit stop a během několika sekund odbavil jak Webbera, tak Vettela. Příkladu rakouské stáje následoval i Mercedes. Pérezova brzká zastávka se ukázala být velmi prozíravým tahem, poněvadž dokázala Mexičana posunout dokonce až na prozatímní pódiové pozice. Po odbytí zastávek většiny závodního pole kroužil Pérez na deštěm zmáčeném okruhu na třetím místě.

Přerušení závodu

Déšť brzy zintenzivnil natolik, že musel na trať v sedmém kole vyjet safety car. Button si do týmového rádia stěžoval, že jezdit v posledním sektoru je jako jezdit po jezeře, nad závodním okruhem v Sepangu metaly hromy a blesky. V devátém kole byla vyvěšena červená vlajka a závod byl přerušen, jezdci tak odstavili své vozy na startovní rovince a čekalo se, co bude následovat. Dramatické okolnosti hodně připomínaly závod v Malajsii z roku 2009, který byl kvůli hustému dešti rovněž stejným způsobem přerušen a nakonec v něm byly za výsledky udělovány poloviční body. 

Po zhruba 50minutové přestávce vyjeli piloti opět na trať a po několik kol kroužili za safety carem, než Bernd Mayländer zamířil do boxů. Po restartu okamžitě mnozí piloti z čela závodu zajeli ke svým mechanikům pro přezutí na pneumatiky do přechodných podmínek. Dosavadní lídr Hamilton byl během své zastávky výrazně pozdržen hustým provozem v boxové uličce a propadl se v pořadí jak za Alonsa, tak za Buttona. Ten v 15. kole dojel Naraina Karthikeyana s HRT, nedobrzdil, poněkud neohrabaně do něj na stále vlhké trati zezadu najel a urazil si přední křídlo.

Komentátoři britské BBC spekulovali, zdali Buttona nepřekvapil fakt, že byl indický závodník regulérně v pořadí a ne o kolo zpátky, jak to v případě vzájemného potkávání jezdců HRT a McLarenu na trati bývalo v ostatních velkých cenách z 99 %. Na každý pád se britský závodník po své kolizi rychle propadl pořadím, a přestože se následně snažil propracovat vzhůru a několikrát dokonce zajel v dalším průběhu velké ceny nejrychlejší kolo, skončil v konečném pořadí až na 14. místě. Svůj ikonický výkon z Velké ceny Kanady 2011 tak nezopakoval: „Neodvedl jsem moc dobrou práci, (dnes) se pokazilo všechno, co se pokazit mohlo,“ říkal Brit smutně po závodě.

Bitva mezi Alonsem a Pérezem

V 16. kole předjel Alonso na výjezdu z boxů Péreze, a dostal se tak do čela závodu. Průběh velké ceny se poté proměnil ve výhradní souboj těchto dvou jezdců o vítězství, na třetí pozici jedoucí Hamilton totiž již ve zbytku závodu první dva vedoucí piloty neohrozil. Ve 37. kole měl Pérez na Alonsa odstup kolem 7,5 sekundy, ale následně začal na osychající trati pomocí série nejrychlejších kol ze Španělova náskoku konstantně ukrajovat desetinu za desetinou a rychle lídra závodu dojížděl. Během šesti kol se mu podařilo rozestup stáhnout na 3,5 sekundy. Mezi 39. a 42. kolem pak proběhla další série zastávek v boxech, tentokrát jezdci přezouvali z pneumatik do přechodných podmínek na suché slicky. Alonso ke svým mechanikům zamířil již ve 40. kole, zatímco Pérez zůstal na trati o jedno kolo déle, což se pro něho ukázalo být osudovou chybou – po vyjetí z boxů se jeho rozestup od Alonsa znovu navýšil na osm sekund. Podobně na zastávce o kolo dříve mezitím vydělal Webber, který tímto způsobem předjel Räikkönena a dostal se na páté místo.

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Getty Images / 
Clive Mason

Pérez se však za žádnou cenu nehodlal vzdát a po poslední sérii pit stopů Alonsa opět konstantně dotahoval, v tuto chvíli jezdil takřka o sekundu na kolo rychlejší časy než Španěl. Mexičan těžil zejména z toho, že ho Sauber velmi prozíravě posadil na tvrdou specifikaci pneumatik, zatímco Alonso jel na střední specifikaci, což se ukázalo být v daném okamžiku pro Péreze výhodou. Ve 47. kole za Alonsem Mexičan kroužil opět v těsném rozestupu zhruba dvou sekund. O kolo později pak Alonsovi takřka dýchal na záda a mohl používat systém DRS. V 50. kole na konci cílové rovinky naznačil útok, tým ho ale do rádia upozornil, aby byl opatrný a nevymýšlel nějaké hlouposti, že druhou pozici a eventuální zisk 18 bodů nutně potřebují. Ve stejném kole Pérez pak chyboval, najel na mokrý obrubník ve 14. zatáčce a vyjel z trati, což ho stálo nejméně pět sekund. V tu chvíli tak bylo jasné, že rozestup na Alonsovo ferrari již opět do konce grand prix smazat nedokáže.

V závěrečné fázi závodu byl nejrychlejším mužem Räikkönen, který v 53. kole stanovil hranici nejrychlejšího kola velké ceny. Webber dotahoval Hamiltona, ale dojet ho ve zbytku závodu nezvládl. Maldonado kroužil se svým williamsem na 10. pozici, v předposledním kole mu však vybuchl motor, díky čemuž se na poslední bodovanou příčku posunul Schumacher, který po startu ze třetího místa cílil jistě výše, leč kolize s Grosjeanem těsně po startu závodu mu ambice překazila.

Karthikeyan, jedoucí v tuto chvíli již o kolo zpátky, kolidoval s Vettelem a přivodil mu defekt levé zadní pneumatiky. To Němce stálo výsledek, jelikož se ze čtvrtého místa propadl pořadím a závod dokončil až na 11. pozici. Bylo to vůbec poprvé po 27 velkých cenách, kdy Vettel dojel do cíle velké ceny bez jakéhokoliv bodového zisku. Karthikeyan po skončení grand prix obdržel penalizaci 20 sekund a Vettel jej v pozávodním rozhovoru v němčině nazval „okurkou“ a v angličtině dokonce idiotem: „Na běžných silnicích kolem vás jezdí idioti. Vypadá to, že tady taky máme jednoho.“ Karthikeyan kontroval, když německého dvojnásobného mistra světa označil za uplakánka.

Nejkrásnější vítězství Fernanda Alonsa

Po 56. kolech a takřka třech hodinách projel jako první pod šachovnicovým praporkem Alonso, kterému jeho závodní inženýr Andrea Stella se slzami v očích okamžitě do týmové vysílačky gratuloval: „Tohle je jedno z nejkrásnějších (vítězství), jsme na tebe tak hrdí.“ Jeden z nejpozoruhodnějších a nejvíce nečekaných výsledků v historii formule 1 přivezl druhý Pérez a poslední pozici na stupních vítězů udržel Hamilton před čtvrtým Webberem. Pátý skončil Räikkönen, následovaný Brunem Sennou s Williamsem, který si klestil cestu polem vzhůru jako nůž máslem a dojel si pro svůj do té doby nejlepší výsledek ve formuli 1. Sedmý byl Paul di Resta (Force India), osmý Jean-Éric Vergne (pro kterého to byly vůbec první body ve formuli 1), devátý Nico Hülkenberg (Force India) a poslední bod získal Schumacher.

Alonso se po svém vítězství ve druhé velké ceně sezóny posunul z pátého místa rovnou do čela šampionátu – vedl se 35 body o pět bodů před druhým Hamiltonem. Až na třetí místo pořadí spadl Button, vítěz úvodního podniku v Austrálii, který v Malajsii vůbec nebodoval. Obhájce titulu mistra světa Vettel do nového ročníku nevstoupil ideálně a po dvou závodech byl pouze šestý se 17bodovou ztrátou na Alonsa. Přesto však nepanikařil a pragmaticky upozorňoval, že má pořád více bodů, než jich měl na svém kontě po dvou úvodních závodech v roce 2010. V Poháru konstruktérů navýšil vedoucí McLaren svůj náskok před Red Bullem.

Fernando Alonso své vítězství, které pro něho bylo prvním triumfem od Velké ceny Velké Británie z předchozího roku a již třetím na trati v Sepangu, označil za „velké překvapení“ vzhledem k faktu, že v úvodu sezóny Ferrari za svou konkurencí výrazně pokulhávalo: „V Austrálii ani tady jsme nebyli konkurenceschopní. Naším cílem bylo získat co nejvíce bodů, a to jsme splnili. (…) Maximalizovali jsme náš potenciál… (…) Tým si toto vítězství zaslouží. Aktuálně procházíme těžkým obdobím, ale toto je neděle, kterou si budeme pamatovat.“ V úvodu ročníku Ferrari ztrácelo asi sekundu na kolo na nejlepší týmy, ještě na začátku malajského víkendu jeho potenciální triumf vypadal velmi nepravděpodobně, Alonso ale pro tým za Maranella dovezl vítězství proti všem předpokladům, a jasně dokázal, že není v jeho povaze se předem vzdávat.

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Getty Images / 
Paul Gilham

Zatímco za suchých podmínek Ferrari zaostávalo, za mokra dokázal Alonso dorovnat ztráty, mistrně se popral s obtížnými podmínkami a propracoval se polem vzhůru. Následně za sebou dokázal po velkou část závodu udržet bez sebemenší chyby rychlejšího a nepříjemně dotírajícího Péreze, čímž opět prokázal své mimořádné kvality a zkušenost. Jeho vítězství bylo senzační a překvapující, Alonso předvedl impozantní výkon, který je mnohými řazen mezi Španělovy vůbec nejlepší a nejikoničtější v kariéře. Pouze pro ilustraci – s druhým vozem týmu Ferrari se Felipe Massa zmohl na pouhé 15. místo v cíli a od svého španělského týmového kolegy dostal naděleno takřka celé jedno kolo.

Pérez byl po závodě pochopitelně poněkud zklamán a hovořil o promarněné příležitosti: „Na konci závodu jsem Fernanda dojížděl. Věděl jsem, že ho musím dostat brzy, protože ve všech rychlých zatáčkách jsem za ním ztrácel přední pneumatiky. Pak jsem vyjel z trati v rychlé zatáčce na levou ruku. Dotkl jsem se obrubníku, což mě poslalo na špinavou část trati, kde bylo úplně mokro, a ztratil jsem tak vítězství.“ Přesto byl jeho výkon stejně mimořádný jako Alonsův, vždyť si Mexičan dojel pro své vůbec první pódiové umístění v kariéře. Od roku 1971, kdy skončil Pedro Rodríguez druhý v barvách BRM ve Velké ceně Nizozemska, to bylo vůbec první mexické pódium po více než 40 letech.

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Getty Images / 
Clive Mason

Šlo současně o nejlepší výsledek v historii týmu Sauber. Pokud nebudou brány v potaz výsledky stáje BMW-Sauber, tak samotný tým Petera Saubera do té doby získal pouze šestkrát třetí místo, naposledy v roce 2003, kdy skončil Heinz-Harald Frentzen třetí ve Velké ceně USA. Pérez nakročil ke své průlomové sezóně a rázem se stal kandidátem na druhou závodní sedačku u Ferrari namísto Felipeho Massy. Do svých služeb jej nakonec v roce 2013 přijal McLaren. Na svůj premiérový triumf ve formuli 1 si Mexičan musel počkat rekordně dlouho – až do roku 2020, kdy vyhrál pro Racing Point dramatickou Velkou cenu Sachíru po 190 odjetých velkých cenách.

Další článek: Podle Schumachera je dobré být zklamán nejlepším výsledkem v kariéře

Témata článku: , , ,