Není sice zmiňován mezi klasikami, avšak má všechno, co takový závodní okruh potřebuje, včetně osobitého kouzla. Vášniví fanoušci mají koho podporovat - v poli jsou tři domácí jezdci.
Interlagos. Jen to slovo samotné člověku v paměti vyvolá dechberoucí obrázky velkých triumfů i tragédií a pravých brazilských gladiátorů, jakými byli Ayrton Senna, Nelson Piquet či Emerson Fittipaldi, kterak jsou adorováni davy svých příznivců. Mezi piloty se sice nejedná o tak oblíbenou trať jako například Spa nebo Suzuka, mnoho stížností si ale od nich také nevyslechnete.
Okruh není tak náročný jako v sedmdesátých letech, přesto však byl dějištěm několika nesmírně napínavých příběhů - titul Kimiho Räikkönena v roce 2007, Jensona Buttona před dvěma lety a samozřejmě nezapomenutelné předjetí Tima Glocka Lewisem Hamiltonem v poslední zatáčce roku 2008, která rozhodla o tom, že mistrem se stal právě Hamilton a nikoliv Felipe Massa. A to mluvíme pouze o době nedávno minulé.
Pořádně jsem ještě nezmínil tamní atmosféru. Ta je jedním slovem úžasná. Moderní okruhy jsou nádherně vybavené, ale chybí jim něco, co by jim dodalo kouzlo, osobnost. V Brazílii nepřijde den, kdy byste nenarazili na přetékající záchod a okruh samotný by na některých místech potřeboval trochu přetřít, ale tyto věci vlastně ani neregistrujete. A když už si jich všimnete, nevadí vám to, protože toto místo má duši.
Vášeň Brazilců má na průběh víkendu velký vliv. Je skvělé se mezi nimi pohybovat, ať už to jsou traťoví maršálové, fanoušci na tribunách, nebo třeba týpci, kteří mají v plánu vás zdržet a ukrást hodinky. Nejvíce o sobě diváci dávají vědět na cílové rovince. Je to jako jízda na horské dráze, šplháte nahoru levotočivou zatáčkou Juncao. Když následně přijde prudké klesání, cítíte dav lidí nad vámi. Je to nepopsatelný pocit.
Stupně vítězů na Interlagosu jsou také něco. Měl jsem to štěstí v Brazílii zvítězit v roce 2001 (druhé vítězství mohlo přijít v sezoně 2003, avšak zpackali jsme strategii a zajeli do boxů v kole, kdy byl závod ukončen). Masy lidí vám jsou neuvěřitelně blízko, což ještě znásobuje záplava konfetami a neustávající zpět a tanec davů.
Rubens Barrichello
Pamatuji si, jak jsem v televizi sledoval, jak byli Senna a Piquet v Riu na vrcholu. Uctívání, jakého se jim dostávalo z řad fanoušků, bylo neskutečné. Něco podobného by mohli zažít i Felipe Massa, Bruno Senna a Rubens Barrichello. Rubens obzvláště, dost možná se jedná o jeho poslední závodní víkend v kariéře. Do zimy podle všeho vstoupí bez kontraktu. Byla by škoda, kdyby musel odejít. Je nespravedlivé, že domácí závod nikdy nevyhrál, ač tu bývá velice rychlý, což ukazoval zejména ve svých letech u Ferrari. Brazilci mají šanci se s ním pořádně rozloučit, pokud to vskutku bude jeho poslední závod. Doufám, že se mu zadaří a získá dobrý výsledek.
Mladí piloti
O testu mladých jezdců v Abú Zabí se toho hodně namluvilo. Šampion euroserie formule 3 Roberto Merhi tyto testy označil za špatný vtip - nelíbilo se mu, jací jezdci se u některých týmů objevovali. Ano, několik stájí jistě využije extra peníze od dobře zajištěných pilotů GP2. Další zase využily služeb mladíků k testování komponent pro příští rok. Celkově na tom ale nevidím nic tak špatného. Něco podobného se děje už desetiletí, ačkoliv to dříve nebylo tolik medializováno. Škoda je, že každý tým zvolil k testování jiný přístup - ani z výsledkových listin tak nezjistíme, kdo odvedl dobrou práci a kdo ne. To ví jen týmy samotné. A ty se o takové informace zřejmě nepodělí. Tak už to ale ve formuli 1 chodí.