Zatímco se jeho hlavní soupeři utápěli ve zběsilých bitvách, pohodlně si dojel pro další vítězství a de facto si zajistil další titul mistra světa.
Vettelem na stupních vítězů viditelně jímaly emoce. Pódium je na Monze ohromným divadlem, rozkládá se nad tratí zaplněnou tisícovkami vděčných (či možná spíše zklamaných) fanoušků Ferrari. Vettelovo odhodlání je vskutku zarputilé. Na tým a sebe samého má velké nároky. Jeho slzy na stupních vítězů ale ukazují, že není žádnou robotickou mašinou na vítězství. Jeho klučíkovské vystupování a entuziasmus z něho činí jednoho z nejpříjemnějších lidí, se kterými si můžete v paddocku popovídat.
Nikdy jsem nerozuměl názorům, podle kterých Vettel umí závodit pouze v případě, že je na čele a má k dispozici nejrychlejší vůz. Fernanda Alonsa v Curva Grand předjížděl vnějškem v rychlosti 300 kilometrů za hodinu, přičemž byl částečně na trávě. Manévr pak dokončil při brzdění do druhé šikany. Myslím, že tento kousek by mohl podobné pomluvy uložit k ledu. Alonso připustil, že při sevření Vettela a vytlačení na trávu byl příliš tvrdý a v pozávodní tiskové konferenci se za to omluvil.
Mám podezření, že v něm stále trochu vězel okamžik, kdy ho před dvěma týdny v Eau Rouge vnějškem předjel Mark Webber. Hlavně ale potřeboval udržet Vettela na uzdě a aby bylo Ferrari jemnější k pneumatikám, tedy pokud chtěl opravdu využít svého vskutku bleskového startu, po kterém se v první zatáčce ocitl na prvním místě, ačkoliv startoval až čtvrtý. Alonsovy omluvy zřejmě nestačily, neboť Vettel po závodě oficiálně požádal komisaře, aby incident prošetřili.
Překvapivě však nebyli požádáni o to, aby se blíže podívali na tvrdou defenzivu Michaela Schumachera před Lewisem Hamiltonem. Jeden z komisařů mi po závodě řekl, že ho velmi frustrovalo, že to s ním po závodě nikdo nekonzultoval. Zejména pak proto, že je velice citlivý na manévry, které považuje za blokování. Zeptal jsem se ředitele závodu Charlieho Whitinga, jestli mohou komisaři začít šetření sami, pokud nejsou s něčím spokojeni. Řekl, že rozhodně ano. Celá záležitost kolem Schumachera byla vyřešena tím, že závodní kontrola promluvila s vedením týmu, načež sám Ross Brawn dvakrát Schumacherovi zavolal, aby Hamiltonovi ponechal více místa.
To nepochybně potvrzuje, že Schumacherova jízda byla kontroverzní a agresivní. Je třeba připomenout, že spousta dalších týmů a jezdců by v minulosti ocenila, kdyby se jim dostalo stejné péče a nebyli okamžitě obdařeni penalizací. Pravidla hovoří velmi jasně, není možné vytlačit soupeře mimo trať. Vzhledem k incidentu mezi Vettelem a Alonsem to mělo být alespoň prošetřeno. Komisaři mají k dispozici GPS trasy vozů, data vozů a nespočet úhlů kamer, aby mohli pečlivě analyzovat, jak konzistentní volí jezdec stopu.
Letos jsem se opět několikrát přesvědčil, že jediný pohled kamery na správné posouzení celé story nestačí. Existuje všeobecně zažitá shoda, že při bránění pozice je možná jedna změna směru na trati. Komplikace nastává v okamžiku, kdy je potřeba posoudit, zda návrat do ideální stopy pro správné dobrzdění do zatáčky je druhým pohybem. Kdy se dá vlnění se na rovince, aby jezdec za vámi nebyl ve větrném pytli, považovat za blokování? Hamilton na to doplatil v Malajsii, kde před Alonsem změnil směr čtyřikrát. Varován tam byl už rok předtím v případě Petrova.
Schumacher v neděli předvedl několik manévrů, nad nimiž visí otazník - při brzdění do Ascari, vytlačení Hamiltona na trávu v Curva Grande a očividná dvojitá změna směru před druhou šikanou a v první zatáčce Lesmo. Za zapamatování stojí to, že se Jenson Button před oba dostal v průběhu několika zatáček a Hamilton se nechal jasně slyšet, že jeho prioritou bylo dokončení závodu.
Při jízdě za jedním určitým jezdcem občas dostanete jakýsi psychický blok. Ten pocit dobře znám. Také vím, jaké je to okusit defenzivní manévry Schumachera, obzvlášť z dob, kdy jsem byl jeho týmovým kolegou. V Maďarsku v roce 1992 jsem se pořádně prohnal po trávě. Je to samozřejmě pouze můj názor na to, co se v neděli stalo, ale - viděli jsme konzistentní přístup ke standardům chování závodníků? Ne. Byli piloti penalizováni i za menší prohřešky, než jakých se dopustil Schumacher? Ano. Byl Hamilton potrestán i za menší věci? Ano. Myslím si, že se Hamilton s pozávodními rozhovory vypořádal velmi dospěle.
Penalizoval bych Schumachera? Ne, potřebujeme kvalitní závodění a na trati by to neměla být procházka růžovou zahradou, ale nějaké pokárání by nebylo od věci. Stojím si zatím, co jsem řekl při komentování - Schumacher svůj vůz vedl s velkým umem, avšak jeho druhé změny směru při bránění posouvaly limity toho, co je přípustné, až do extrému. Ale prošlo mu to.
Proč jsme tak přecitlivělí, co se blokování týče? Je to mor již od juniorských závodních sérií a dříve nebo později to vyústí ve smrt pilota nebo maršála, nebo vystřelí vůz do tribuny s diváky. Tady vůbec nejde o upřednostňování jednoho jezdce před druhým.