Nelson Piquet starší dnes slaví jedenašedesátiny

Připomeňme si kariéru jednoho z nejtalentovanějších Brazilců a zároveň jednu z největších motoristických hvězd osmdesátých let.
Nelson Piquet starší dnes slaví jedenašedesátiny

Nelson Piquet Souto Maior (na fotografii vpravo, vedle Emersona Fittipaldiho) je nejmladším ze čtyř dětí, narodil se 17. srpna 1952 v Rio de Janeiru. Velkou část svého mládí ale strávil v hlavním městě Brasílii (ta byla založena v roce 1960 brazilsko-českým prezidentem Juscelinem Kubitschekem). Nebyla to náhoda, Nelsonovým otcem byl totiž Estácio Gonçalves Souto Maior, tehdejší ministr zdravotnictví. Mít otce v takové pozici sice může znít jako terno, pro Piquetovu motoristickou kariéru to však představovalo spíše nevýhodu. Jako teenager se Piquet rozhodoval mezi třemi profesními dráhami – mohl být inženýrem, profesionálním tenistou či automobilovým závodníkem.

Piquetova záliba v rychlých kolech se otci příliš nelíbila, a tak mladého Nelsona napadlo závodit pod zkomoleným příjmením své matky "Piket". Brazilské tituly v letech 1971 a 1972 ale znamenaly, že Nelson svůj koníček nemohl tajit příliš dlouho. Rodiče se snažili mladého Piqueta přivést na jiné myšlenky a poslali ho na univerzitu. Po dvou semestrech už byl ze školy venku a zpátky za volantem.

V roce 1976 byl Piquet mistrem v sérii Formula Super Vee. Na radu Emersona Fittipaldiho, který byl v té době velkou hvězdou světového motorsportu, se Piquet pokusil nalézt štěstí v Evropě. Jen tak mohl upoutat pozornost velkých jmen ve formuli 1. V sezoně 1978 ovládl britský šampionát formule 3, a to vskutku suverénním způsobem. Piquetovi se podařilo přesně to, v co doufal – svými výkony si vysloužil zájem královny motorsportu. Ještě téhož roku mu stáj McLaren dovolila testovat její vůz.

K podepsání smlouvy ovšem nedošlo, a tak Piquetův závodní debut přišel v barvách stáje Ensign, a to ve Velké ceně Německa, která byla jedenáctým závodem dané sezony. Ve 31. kole ovšem musel ze závodu odstoupit – motor jeho vozu neustál nároky superrychlé tratě Hockenheimring. Následující tři závody Piquet absolvoval v týmu BS Fabrications – v Rakousku a Nizozemsku odstoupil, v Itálii dojel devátý.

O Piquetovu budoucnost ale bylo postaráno – již delší dobu po nadějném Brazilci pokukoval Bernie Ecclestone, který byl tehdy šéfem stáje Brabham. Poslední závod roku 1978 proto Piquet odjel právě v týmu s veleslavnou minulostí. Ecclestone byl s Piquetem spokojen a ihned s ním podepsal tříletou smlouvu. Britský obchodník opět projevil svůj čich na dobrý kauf – v Piquetovi získal rychlého jezdce, který se nebál inovativních nápadů. A navíc ani nepožadoval vysoký plat.

Sezona 1979 žádné výraznější úspěchy nepřinesla, avšak pro Piqueta měla velkou hodnotu už jen v tom, že se mohl učit od Nikiho Laudy, který byl v té době jedničkou Brabhamu. Nejlepším a zároveň prvním bodovaným umístěním Nelsona Piqueta byla Velká cena Nizozemska, kde dojel čtvrtý.

V roce 1980 byl Piquet nepopiratelnou jedničkou Brabhamu a společně s Gordonem Murrayem se mu podařilo z vozu BT49 vytvořit špičkový stroj, který dokázal bojovat o titul. V úvodním závodě sezony byl Piquet druhý a ve čtvrtém podniku, který se jel v kalifornském Long Beach, získal svůj první triumf v efjedničkách. Následovala další pódiová umístění v Monaku a Velké Británii a vítězství v Nizozemsku a Itálii a Piquet mohl slavit titul vicemistra. Porazil ho pouze Australan Alan Jones z Williamsu.

Následující ročník už patřil Piquetovi. Získal další tři vítězství a čtyři pódia a v boji o titul porazil Argentince Carlose Reutemanna. V souvislosti s touto událostí si Piquet rád vzpomíná na doby, kdy si přivydělával jako brigádník právě u Brabhamu. Psal se rok 1974 a Piquet dostal za úkol vyčistit Reutemannovu helmu. Zrovna dvakrát se mu to ale nezdařilo, za což ho Reutemann pokáral: "Kluku, vždyť ty ani nevíš, jak vůbec vyčistit helmu!" O sedm let později přišla chvíle Piquetovy odplaty. "Nebyl jsem pro tebe dost dobrý, abych ti čistil přilbu. Snad ale teď, když mám titul, můžeš vyčistit ty tu moji!"

Rok 1982 pro Brabham ve spolupráci s BMW představoval přechodný rok, ve kterém se chystal postavit vítězné auto pro sezonu 1983. Na výsledcích a spolehlivosti vozu se to podepsalo. I tak se ale Piquetovi podařilo ukořistit vítězství ve Velké ceně Kanady, kterou dodnes považuje za nejlepší závod kariéry. Porouchaný chladič ve voze byl rozžhavený až na sto stupňů a Piquet při jízdě doslova křičel bolestí. Sladkost vítězství ale utrpení bohatě vykoupila. "Vítězství vám přináší pocity, které si neumíte představit. V kole po projetí cílem jsem se občas poch*al blahem," řekl Piquet.

Sezona 1983 znamenala pro Brabham i Piqueta návrat na vrchol. Extrémně silné turbomotory BMW v šasi BT52 fungovaly náramně. Toto spojení dokonce dokázalo porazit hvězdného Alaina Prosta z týmu Renault (zároveň se jednalo o první titul pro vůz osázený turbomotorem). Piquet uvažoval, že po sezoně ukončí kariéru. Celoroční létání po zeměkouli ho unavovalo. Niki Lauda ho ovšem přesvědčil, že po zakoupení osobního tryskáče cestování už nemusí být noční můrou.

V letech 1984 a 1985 si dal Brabham co do počtu úspěchů opět oddych. V první z obou zmiňovaných sezon Piquet dokazoval svou rychlost, ostatně posbíral hned devět pole position, ty však kvůli častým potížím se spolehlivostí nedokázal přetavit v kýžené výsledky. Nelson Piquet si uvědomoval svůj hvězdný status a po Ecclestonovi požadoval významný nárůst platu. Ostatně Piquetův životní styl nebyl zadarmo, bujaré večírky na jeho osmnáctimetrové jachtě kotvící v Monaku se po jisté době staly notoricky známými. Jelikož ale Bernie s novou smlouvou příliš otálel, příležitosti využil Frank Williams. Ten Piquetovi nabídl tehdy pohádkové peníze i špičkovou techniku.

Williams byl v té době na vrcholu sil, což chtěl potvrdit i dominující jezdeckou sestavou. Nigel Mansell s Nelsonem Piquetem měli bez problémů pokořit celé startovní pole. Opak byl ale pravdou. Vedení Williamsu mělo kvůli zranění sira Franka problémy a navíc se ukázalo, že mít v týmu dva extrémně ambiciózní a schopné piloty nemusí dělat dobrotu. Mansell s Piquetem byli velkými rivaly a vzájemně se obírali o nezanedbatelné porce bodů. Možná tak ani není překvapením, že tím, kdo se v roce 1986 smál naposled a nejlíp, byl Alain Prost z týmu McLaren.

V roce 1987 už se skutečně rozhodovalo mezi oběma jezdci Williamsu. Mansell měl světlé chvilky a posbíral několik vítězství, Piquet se však mohl pochlubit konzistentnějšími výsledky. Právě Piquet tak na konci roku mohl slavit svůj již třetí titul mistra světa, a to s pohodlným náskokem. Piquetovo působení u Williamsu se ale neobešlo bez kontroverzí. Část týmu i veřejnosti si proti sobě poštval svým pošťuchováním s Mansellem, ale také obviňováním Williamsu, že dělá vše pro to, aby měl britského šampiona.

V letech 1988 a 1989 Piquet vsadil na Lotus. Na peníze si nemohl stěžovat, ale Lotus už měl v té době to nejlepší dávno za sebou. Trojnásobný šampion tak za dva roky pouze několikrát stanul na stupních vítězů a ani jednou nevyhrál.

Pro poslední dva ročníky své kariéry Piquet znovu závodil pro jiný tým, tentokrát přišla řada na Benetton. V sezoně 1990 vyhrál poslední dvě velké ceny (Japonsko a Austrálie) a ve svém posledním roce si připsal poslední triumf, a to ve své oblíbené Kanadě. Posledním Piquetovým týmovým kolegou nebyl nikdo jiný než debutující Michael Schumacher. Spekulovalo se o tom, že se Brazilec na další léta upíše Ligieru či Ferrari, Piquet však dal nakonec přednost konci ve formuli 1 s tím, že se bude více soustředit na své obchodní aktivity, které mu ostatně zajišťují slušné živobytí dodnes.

V letech 1992 a 1993 si Piquet vyzkoušel atmosféru Indy 500. Při prvním pokusu ale vážně havaroval a polámal si dolní končetiny, v tom druhém ho zase zastavily technické problémy. V letech 1996 a 1997 pro změnu zkusil štěstí ve čtyřiadvacetihodinovce Le Mans.

Piquet měl vždy slabost pro krásné ženy, a tato slabost vyústila v to, že je hrdým otcem celkem sedmi dětí se čtyřmi různými manželkami. Známý je i jako vtipálek, ale i zručný a podezíravý intrikán. Před několika lety prozradil, že po havárii v Imole z roku 1987 měl poškozené prostorové vidění. V následujících letech proto jezdil hlavně pro peníze, neboť věděl, že v tomto stavu nemůže pomýšlet na další tituly.

Mnoho z nás má jistě v živé paměti Nelsonova stejnojmenného syna, který v minulosti závodil za tým Renault. Nelson Piquet starší z různých důvodů nikdy neměl tolik fanoušků jako někteří jiní velcí šampioni. Fakt, že se jedná o jednoho z nejúspěšnějších pilotů F1 vůbec, mu však již nikdo nevezme. 

Další článek: Alonso u Red Bullu? Podle Laudy nesmysl, který by přinesl jen problémy

15:04 | Lamborghini oficiálně potvrdilo, že Stefano Domenicali odchází z pozice šéfa automobilky, aby od ledna 2021 převzal novou prestižní funkci. Očekává se, že nahradí Careye v čele F1.
13:42 | Kvalifikace F2: Cunoda, Daruvala, Schumacher... Schumacherův nejbližší soupeř v šampionátu Ilott odstartuje hned za ním ze čtvrtého místa.
24. září | Lewis Hamilton očekává, že FIA v reakci na jeho kontroverzní tričko z GP Toskánska zavede nová pravidla, ve kterých vyjasní, co je a co není možné.
24. září | Novinář Will Buxton má pozitivní test na koronavirus. GP Ruska tak vynechá.

GP Ruska 2020

Pátek 25. září 2020
1. trénink Bottas (1:34.923)
2. trénink Bottas (1:33.519)
Sobota 26. září 2020
3. trénink 11.00–12.00
Kvalifikace 14.00–15.00
Neděle 27. září 2020
Závod 13.10