Klasifikováni jezdci
Ve formuli 1 jsme zažili celkem 10krát, že počet neklasifikovaných jezdců byl 0. Naposledy se tak stalo v Grand Prix Francie 2021.
A opačná situace... Ve Velké ceně Monaka 1966 byli z 16 startujících klasifikováni jen 4 jezdci. Nejméně jezdců v cíli bylo ve Velké ceně Monaka 1996 – jen 3, ale celkem 7 jich bylo klasifikováno.
Monako 1966. Foto: Getty Images / Victor Blackman
Pokračování 2 / 9
Nejvíce a nejméně zastávek v boxech: 88 / 0
Nejvíce zastávek v boxech bylo oficiálně ve Velké ceně Maďarska 2011 – celkem 88. Nejméně ve Velké ceně Nizozemska 1961 na okruhu v Zandvoortu. Do boxů nezajel nikdo.
Maďarsko 2011. Foto: Getty Images / Mark Thompson
Pokračování 3 / 9
Nejvíce zastávek jednoho jezdce: 7
Alain Prost stavěl ve Velké ceně Evropy 1993 celkem 7krát. Dojel na třetím místě. Jenson Button byl ve Velké ceně Kanady 2011 v boxech šestkrát (včetně penalizace) a dokázal vyhrát.
Foto: Getty Images / Pascal Rondeau
Pokračování 4 / 9
Nejmenší a největší náskok v cíli: 0,01 s / 2 kola
Nejmenší náskok měl vítěz Grand Prix Itálie 1971. Peter Gethin porazil Ronnieho Petersona o 0,01 s. Třetí François Cevert ztratil na vítěze jen 0,09 s. Pět jezdců bylo v jedné sekundě.
Největší rozdíl mezi prvním a druhým byl ve Velké ceně Španělska 1969 (Jackie Stewart, Bruce McLaren) a GP Austrálie 1995 (Damon Hill a Olivier Panis), kde to byla dvě kola.
Pokud bychom chtěli čas, pak to byla Velká cena Portugalska 1958. Stirling Moss dojel před Mikem Hawthornem s náskokem 5 minut a 12 sekund.
GP Itálie 1971. Foto: Wikipedia, Public Domain
Pokračování 5 / 9
Nejdelší a nejkratší závod: 24 minut / 4 hodiny 4 minuty
Nejdelším závodem byla Velká cena Kanady 2011, která trvala 4 hodiny, 4 minuty a 39,537 s. Dnes už by podobná délka neměla být možná, protože od letošního roku je maximální možná délka závodu 3 hodiny.
Nejkratším závodem byla Grand Prix Austrálie 1991, která kvůli dešti trvala jen 14 kol nebo také 24 minut a 34,899 sekundy.
Nejkratším nepřerušeným (bez červené vlajky) závodem byla Velká cena Itálie 2003, která trvala 1 hodinu, 14 minut a 19,838 sekundy.
GP Kanady 2011. Foto: Getty Images / Clive Rose
Pokračování 6 / 9
Nejvíce výjezdu safety caru: 6
Ve Velké ceně Kanady 2011 jsme viděli safety car na trati hned šestkrát.
Safety car během Grand Prix Kanady 2011. Foto: Getty Images / Paul Gilham
Pokračování 7 / 9
Nejmenší rozdíl v kvalifikaci (čas pole position): 0 sekund
V kvalifikaci na Velkou cenu Evropy 1997 zajeli stejný čas hned tři jezdci: Jacques Villeneuve, Michael Schumacher a Heinz-Harald Frentzen. Měl hodnotu 1:21.072.
Foto: Getty Images / Michael Cooper
Pokračování 8 / 9
Nejdřívější a nejpozdější začátek sezóny: 1. ledna / 5. července
V letech 1965 a 1968 se na Nový rok jela Velká cena Jižní Afriky.
Nejpozdější začátek sezóny jsme měli vloni, kdy sezóna kvůli pandemii koronaviru začala až 5. července.
Grand Prix Rakouska 2020. Foto: Getty Images
Pokračování 9 / 9
Nejvyšší / nejnižší teplota v závodě: 42,5 °C / 5 °C
Nejvyšší teplota byla naměřena ve Velké ceně Bahrajnu 2005. Teploměr ukazoval 42,5 °C. Největší zima pak byla ve Velké ceně Kanady 1978. Závod se odjel při teplotě jen 5 °C.
Grand Prix Bahrajnu 2005. Foto: Getty Images / Andreas Rentz